Ti, kdo zanedbávají Pána, pouští ďábla k sobě a brzy se vymykají kontrole. Takový člověk má naprosto pokřivený obraz sebe samého. Jeho pocity a myšlenky se nedají usměrnit stejně jako jejich jazyk, který je pod vlivem hořkosti a vzteku.
Jen kdybychom se zamilovali do Ježíše - chodili s Ním a mluvili s Ním - brzy by nám ukázal, že satan nad námi nemá žádnou moc. Rychle bychom Mu dovolili, aby měl nad námi kontrolu. Pak bychom vyháněli démony, zahnali bychom ďábla na útěk, stáli bychom pevně ve víře proti každému strachu, každé lži, proti všemu, co na nás peklo posílá. "Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane, na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je." (Marek 16:17-18)
Pavel varuje lehkomyslné ženy, které se nechtějí vzdát chtíče: "..ti, kdo vnikají do rodin, aby nalákali lehkověrné ženy plné hříchů, ovládané rozličnými touhami." (2. Timoteovi 3:6). Ženy, které nenásledují Ježíše, které odmítají boží pokárání a nevyznají své hříchy a nečiní pokání, padnou za oběť falešnému učiteli. A věřte, tito falešně zbožní jsou mezi námi neustále. Hladově se rozhlížejí po ženách a slibují jim - "Přijďte k nám - získáte svobodu!" Ne, nezískáte! Bude z vás vězeň, nadvakrát svázaný, a tito muži půjdou rovnou po vaší peněžence!
Ale můžete znovu získat kontrolu. Můžete se vrátit k láskyplnému životu s Ježíšem. Místo upřednostňování sebe a svého pohodlí zkuste upřednostnit Ježíše:"Srdce potupou mi puká, jsem jak ochrnulý. Na soucit jsem čekal, ale marně, na ty, kdo by potěšili - nenašel se nikdo." (Žalm 69:21)