JSME SVĚDECTVÍ O BOŽÍ VĚRNOSTI

„Lukem vyzbrojeni Efrajimci otočili se v den bitvy.“ (Žalm 78,9)

V Žalmu 78 čteme o největším izraelském kmeni Efrajimovi. Byl to jeden z nejschopnějších kmenů. Byl nejpočetnější, nejsilnější a nejzkušenější v bojích.  Přesto zde čteme, že když tento zdatný kmen uviděl nepřítele, vzdal se a ustoupil, i když byl mnohem silnější a lépe vyzbrojen než nepřítel. Byli rozhodnuti bojovat a zvítězit. Ale ve chvíli, kdy stanuli tváří tvář nepříteli, ztratili odvahu.

V této pasáži Efrajim představuje četné věřící, kteří byli Pánem požehnáni. Jsou dobře vyučeni, vybaveni svědectvím víry a vyzbrojeni k boji proti všemu, co může přijít. Ale když se zdá, že blížící se zkoušky a problémy jsou příliš velké na to, aby se je dalo zvládnout, otočí se zpět, vzdají se a odpadnou od víry.

Písmo říká, že Efraimci pokoušeli Boha otázkami: „Může Bůh prostřít stůl v poušti? Do skály sice udeřil a potoky vod tekly proudem. Může však dát také chleba nebo opatřit pro svůj lid maso?“ (Žalm 78,19-20)

„Přes to vše hřešili dále, nevěřili jeho divům.“ (Ž 78,32) A výsledkem bylo: „Zas a zase pokoušeli Boha, činili výčitky Svatému Izraele.“ (Ž 78,41)

Efrajimův nedostatek víry a zbabělost otřásla ostatními kmeny. Představte si ten škodlivý účinek, když ostatní viděli, co se stalo. „Tito velmi požehnaní lidé nebyli schopni obstát. Jakou máme naději my?“

Milovaní, neodvažujme se Efrajimce odsuzovat, protože můžeme být vinni více než oni. Přemýšlejte o tom: máte Ducha svatého. Také máme Bibli, zjevené Boží slovo plné slibů, které nás povedou.

„Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.“ (Židům 11,6) Kdykoliv si v obtížných dobách udržíme postoj víry, dostaneme potvrzení od Ducha svatého: „Velmi dobře, jsi Božím svědectvím.“

Jak přibývá pohrom a svět upadá do větší tísně, odpovědí věřícího musí být svědectví neochvějné víry. Pro ty, kteří důvěřují Bohu, existuje naděje.