KŘESTANÉ, KTEŘÍ SE NEMODLÍ

Křesťané, kteří se nemodlí, si neuvědomují nebezpečí, ve kterém jsou. Můžeš namítat: „Takže, co když se nějací křesťané nemodlí? Jsou stále ještě věřící – krví očištění, je jim odpuštěno a půjdou do nebe. Kde je nebezpečí rostoucí malé vlažnosti?“

Věřím, že si náš Otec uvědomuje, že žijeme ve velice rušné době, s mnoha požadavky na náš čas a energii. A křesťané se zaplétají do tolika činností a aktivit jako nikdy předtím. Přesto nevěřím, že Bůh bere na lehkou váhu to, že odmítáme mít k němu přístup, vždyť Jeho syn za to položil svůj život.

Bůh učinil Krista naším pevným hradem. Ale pouze ti, kdo „do něj utíkají“, jsou bezpečni (viz Přísloví 18:10). Jestliže nevstupuješ, pak jsi stále ještě za dveřmi. Ale Bůh se nesetkává nikdy s nikým ve dveřích. Všechno zaopatření, které potřebujeme, je uvnitř: odpuštění hříchů, milost v čase potřeby, moc k přemáhání.

Představ si, jakou bolest cítí Otec a Syn z odmítnutí. Představuji si, že mezi nimi probíhá tento rozhovor:

„Synu, byl jsi zbitý, posmívaný, ukřižovaný, pohřbený. Tolik mě to bolelo, zavřel jsem oči při tom pohledu. Přesto jsi naplnil věčnou smlouvu. Zaopatřil jsi přijetí a přístup pro každého, kdo v tebe uvěří. Kvůli tobě ke mně mohou lidé posledních dnů přijít. A mocně porostou v mé síle, budování rezerv víry proti ďáblovi, který je bude pokoušet jako nikdy předtím.“

„Přesto, kde jsou mé milované děti? Pondělí míjí a nikde jsme je neviděli. Blíží se úterý a stále ještě žádné děti. Přichází středa, nikdo se neukázal. Čtvrtek, pátek a sobota přejdou, přesto jsme je stále ještě neviděli. Jen v neděli se k nám přiblíží, když jsou v církvi. Proč nepřicházejí? Nemilují nás?“

Bůh se zeptal Adama úplně stejně, když se skryl v zahradě Eden: „Adame, kde jsi?“ (Genesis 3:9). Hospodin věděl hned od začátku, kde Adam je. On se ve skutečnosti Adama ptal, proč odmítnul Jeho společenství. A ukazoval Adamovi, jak je nebezpečné schovávat se před Jeho přítomností.

Opravdu, křesťané, kteří si nepřisvojili přístup k Otci, končí ve stejném stavu jako církev v Sardis. Pán přikázal Janovi: „Andělu pak církve Sardinské piš: Toto praví ten, jenž má sedm duchů Božích a sedm hvězd: Znám tvé skutky – podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý“ (Zjevení 3:1).