KAŽDÝ DEN PATNÁCT MINUT

„Hledal jsem mezi nimi muže, který by zazdíval zeď a postavil se v mezeře před mou tvář za tuto zemi, abych ji neuvrhl do zkázy, ale nenašel jsem ho“ (Ezechiel 22:30).

Bůh říká, že hledá někoho, kdo je ochoten „stát v mezeře,“v tom širokém, prázdném místě, kde něco chybí. Evangelizace, uctívání, vyučování, kázání, dobré činy, nedělní škola a služba mládeži jsou dobře pokryty, ale „mezerou“ ve tvé církvi může být modlitba.

Hospodin volá svoji církev, aby stála v mezeře bez ohledu na výsledek. Pokud se modlíš jen proto, abys měl úspěch ve svém životě, tak jsi právě jako ti farizeové, které Ježíš nazval pokrytci. Možná předstíráš, že stojíš v mezeře za někoho jiného, ale ve skutečnosti chceš jen něco pro sebe. A pokud po patnácti minutách nedostaneš od Boha, co chceš, modlitby vzdáš. Modlitební setkání a hledání Jeho tváře přestanou být součástí tvého života, a ty pochybuješ, že Bůh odpoví na modlitbu.

Bůh hledá vytrvalou, věrnou, ze srdce vycházející modlitbu. Stát v mezeře na tajném místě s Bohem po dobu patnácti minut každý den je dobrý začátek. Možná zjistíš, že těch patnáct minut se časem změní na dvacet a potom třicet. Nestarej se o to, jak dlouho se modlíš, jen zůstaň důsledný.

Bible nám jasně říká, že On chce, abychom byli naplněni Jeho láskou a mocí — a to se stane jenom tehdy, když s ním půjdeme na tajné místo. Pokud děláš dobré skutky jen proto, aby tě viděli lidé, tak to bude vše, co uvidíš, a tvůj život bude sžíraný otázkami: „Viděli mě? Oceňují, co jsem udělal? Jsem přijímaný? Jsem milovaný?“

Když stojíš v té mezeře a sloužíš mu, tak ti nebude záležet na tom, co druzí říkají, a nebudeš toužit po poklepání na rameni. Otcovy oči na tebe hledí a On říká: „Dobrá práce, dobrý a věrný služebníku.“