KDYŽ NÁS STRAŠÍ „CO KDYŽ“

Boha vždy potěší, když mu důvěřujeme. Pokládá nás potom za spravedlivé, jako pokládal za spravedlivého i Abrahama, protože jsme kladně zareagovali na výzvu svěřit všechny naše zítřky do jeho rukou (viz Římanům 4,3). Také Ježíš nás povolává k tomuto způsobu života: „Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno“ (Matouš 6, 31-33).

Ježíš k tomu ještě dodává: „Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení“ (Matouš 6,34). Tím Ježíš neříká, že bychom neměli plánovat dopředu. Spíš tím má na mysli: „Nebuďte úzkostliví a neznepokojujte se kvůli zítřku.“ Když se nad tím zamyslíme, velká část našich obav pramení z toho, co by se mohlo stát v budoucnu. Stále se stresujeme kvůli dvěma slůvkům: Co když?

Co když se ekonomika zhroutí a já ztratím práci? Jak přežiji já a moje rodina? Co když přijdu o zdravotní pojistku? Co když v těžkých časech selže moje víra? Všichni se strachujeme ohledně nějakého svého „co když“.

Z těchto našich černých scénářů nás Ježíš vytrhuje a připomíná nám: „Tvůj nebeský Otec ví, jak se o tebe postarat. Nestrachuj se, protože On ví, že potřebuješ všechny tyto věci a je věrný. Nasytí tě, oblékne tě a naplní všechny tvé potřeby.“

„Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? … Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich“ (Mt 6, 26-29).

Všechnu svou minulost jsme odevzdali Ježíši – hříchy, selhání, pochyby a strachy. Proč tedy neuděláme totéž s naší budoucností?

Pavel k tomu říká: „jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou“ (Filipským 3,13). Nabádám vás, abyste důvěřovali Bohu a všechny své zítřky svěřili jemu. Ať je vaše současná zkouška zároveň svědectvím o jeho věrnosti.