Královna ve zlatě! Kristova nevěsta!

45. žalm nám ukazuje nádherný obraz Krista a Jeho nevěsty. Velké manželství se připravuje a vyvolává úžas a pisatel překypuje nadšením a vzrušením. „…vyneslo srdce mé slovo dobré…“ (Žalm 45:1)

Žalmista může sám sebe těžko ovládnout. Zkouší popsat něco, co viděl – neuvěřitelný obraz s velkým a slavným ženichem a nádhernou nevěstou oblečenou ve zlatě.

Před několika lety byl celý svět uchvácen královskou svatbou v Anglii. Když se princezna Diana a princ Charles oddávali, byly milióny lidí přilepeny u televizních obrazovek. Byla to jedna z nejvíce okouzlujících a nejslavnostnějších svateb v moderní historii.

Televizní stanice měly nafintěné moderátory, kteří průběžně popisovali každý detail svatby. Nové klipy ukazovaly nádherný, vznešený, královský život Charlese – jeho zápasy ve vodním pólu, jeho povinnosti jako prince a jeho dědictví jako příštího krále Anglie – jeho trůn, jeho bohatství, jeho palác.

Komentátoři v neobyčejném detailu rovněž popisovali vše o princezně Dianě. Popis byl neuvěřitelný: její účesy, její královské pláště, její družinu, boty, ozdoby, prsteny, kytice a královský kočár. Dokonce během obřadu, když stáli před oltářem, našeptával komentátor do mikrofonu: „Není nádherná? Podívejte se na její boty, na její květiny…“

Bylo to romantické, bralo to dech, princ a princezna byli sjednoceni ve svatém manželství, „dokud je smrt nerozdělí“. Lidé na celé zeměkouli slzeli. Ale dnes jsme se dožili také toho, že vidíme toto manželství rozpadnuté, jedno z nejhorších a nejšpinavějších rozvodů na této zemi!

Na druhé straně manželství popisované v 45. žalmu je spojení daleko slavnostnější a velkolepější. Také je plné romantiky, krásy a majestátu, ale je to manželství, které nikdy nekončí. Je to zamýšleno pro věčnou slávu!

V tomto velkém okamžiku jsme ty a já posazeni na nebeských místech s Králem Ježíšem. Dokonce o mnoho víc než to, jsme s ním zasnoubeni. A brzy se bude konat velkolepý a slavný sňatek, majestátní královská svatba, kterou tento svět ještě nikdy nespatřil. Komentátorem tohoto sňatku je Duch svatý, který nám odhalí slavnou scénu:

Král Ježíš stojí před svým trůnem – Jeho královské žezlo v jeho rukou, roucho plné obdivuhodné vůně myrty a aloe. Přichází ze zářícího paláce svého Otce, kde byl pomazán olejem potěšení.

Je oděn vojenskou mocí. Jeho třpytící se meč je připásán kolem jeho boku. Zvítězil nad všemi svými nepřáteli a v Jeho království je bezpečí. Kraluje v pokoji a moci, Vítěz nade vším. A Písmo říká, On je „…krásnější nad syny lidské, rozlita jest i milost na rtech tvých…“ (Žalm 45:2).

Každou bitvu tento král dobojoval – každý nepřítel byl ponížen, každý skutek milosti a milosrdenství poskytnul – pro Jeho nevěstu. To vše je zamýšleno pro tento okamžik. A on je nyní povznesen, září radostí, plný vzrušení, protože očekává spojení se svou nádhernou nevěstou. Upřeně se dívá dolů do chodeb paláce, očekávajíc ji, že se objeví s celou svou družinou.

Žalmista nám říká, že si ženich mohl vybrat nevěstu z mnoha vzácných dcer v království. „Královské dcery jsou mezi vzácnými tvými…“ (Žalm 45:10). Ale On si zvolil jen jednu: „…přistojíť i manželka tobě po pravici v Ofírském zlatě“ (tentýž verš).

Ofírské zlato bylo čistější než zlato vyrobené v těchto dnech. A tato nevěsta jím byla ozdobena. Jak asi vypadá, když je „…přivedena ke králi…“ (verš 14). Nádherně září, protože její srdce je čisté.

Její zlatý plášť se nepopsatelně třpytí výšivkami. Tohle není nějaké sukno poskládané z nekonečných záhybů. Bylo spleteno a protkáno vlákny z nejčistšího zlata. A to jsou okázale svítící, zlaté ozdoby.

Královna ve zlatě kráčí ke králi za zvuku fanfár. A jaký slavnostní zvuk tamburín, trumpet a strunných nástrojů. Kam jen může lidské oko dohlédnout, tam je vidět její družina – armáda panen oblečených v bílý šat, zpívajících, tančících a chválících s velkou radostí. Nevěsta vévodí celému procesí – a ony přicházejí, aby se setkaly s Králem králů a Pánem pánů.

Nakonec královna zaujme své místo po králově pravici. A každý se raduje, protože toto je královská svatba věčnosti! „…i panny za ní, družičky její přivedeny budou k tobě. Přivedeny budou s velkou radostí a s plesáním vejdou do paláce“ (verš 14–15).

Vypovídá to o Duchu svatém, který obživuje shromáždění. Jsi schopen představit si tuto scénu? Tato svatba je cílem, zdůrazněním veškerého Stvoření. Stojí zde Král Ježíš se srdcem plným radosti. V tom přichází jeho Nevěsta – vykoupená z lidu – oblečena v čisté zlato, spravedlnost Kristovu!

Chtěl bych se zde na okamžik pozastavit. Dosud to vypadá jako další romantická královská svatba. Má otázka zní: Kdo je ta nevěsta ve zlatě?

Někteří vykladači tvrdí, že tato svatba jasně popisuje historický sňatek judského krále Jorama s Atálií. Výuka ve školách ukazuje na to, že v tu dobu se konala velká královská svatba. Ale zda o této svatbě pojednává tento žalm, je pouhý dohad.

Souhlasím s mnoha duchovními učenci, že 45. žalm je spasitelský. A já věřím, že tohle poselství je jasné: Je to o Ježíši a Jeho nevěstě! Ženich je náš Pán a Král, Ježíš Kristus. A Jeho nevěstou je církev – věřící, kteří se připravili na Jeho příchod – ti, kteří s velkým očekáváním po Něm toužím a jejichž srdce jsou bez poskvrny a vrásky.

„A já Jan viděl jsem město svaté, nový Jeruzalém, sestupující z nebe od Boha, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému… I přišel ke mně jeden z těch sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou řka: Pojď ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu.“

„I vynesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém sestupující z nebe od Boha, mající slávu Boží. Jehož světlost byla podobna k kameni nejdražšímu, jako ke kameni jaspidu, kterýž by byl způsobu křišťálového“ (Zjevení 21:2, 9–11).

Tento obraz v 21. kapitole Zjevení je nádherný obraz církve posledních dnů, církve Ježíše Krista. Velkým, svatým městem sestupujícím z nebe je Jeho neposkvrněná nevěsta – vítězící církev, která je s Ním právě teď v nebi. Tato církev je postavena na základě pravdy evangelií dvanácti apoštolů. A je obklopena hradbami a bránami, které ji střeží před vším nečistým a nepozvaným.

Písmo rovněž mluví o čisté, křišťálové vodě, která charakterizuje čisté svědomí. A zde je další charakteristika církve posledních dnů: je průhledná a čistá, chodící ve světle s Kristem!

Když stojí královna před svým ženichem, tak začíná svatba a je slyšet třetí osobu! Královna ve zlatě je poctěna, prokazuje se jí přízeň a je zvelebována. A když stojí po pravici, uzavření manželství může začít. Ale před obřadem jí hlas šeptá a napomíná: „Slyš dcero a viz…“ (Žalm 45:11).

Věřím, že tím hlasem je Duch svatý varující všechny, kteří se nazývají Kristovým jménem. Promlouvá k vítězů – k těm nejzamilovanějším do Ježíše – praví: „Slyš, viz, poslouchej!“ Tento hlas přichází k nevěstě v poslední chvíli těsně před uzavřením manželství.

Měli byste tomu porozumět – královna už byla vybrána. Její srdce ženich již získal. Opustila svůj dům, rodinu, vlast a zavázala se Jemu. A ona je plna radosti, protože vášnivě miluje Krále.

Dovolte mi zeptat se: Myslíš si, že jsi Pánem vybrán? Jsi přikryt Jeho krví, vykoupeným jablkem Jeho očí? Miluješ Ho celým svým srdcem? Opustil jsi kvůli Němu celý svůj svět, celou svou minulost? Můžeš říci: „On je můj a já jsem Mu zavázán? Pane miluji Tě celým svým srdcem!“

Chci poukázat na toto: Jestliže chceš být v nevěstě Kristově, pak se musíš zajímat více než jenom o to, jak uniknout z pekla. Raději bys měl toužit po tom, aby ses účastnil tohoto svatebního dne! Musí tě zamrazit při pomyšlení, že nejsi Jeho nevěstou, nejsi v Jeho náručí a že s Ním nebudeš trávit věčnost.

Toto bylo poselství Ducha svatého k nevěstě: „…zapomeň na svůj lid a na dům svého otce“ (Žalm 45:10). tentýž tichý hlas šeptal: „Nestačí opustit svou minulost. Musíš na všechno zapomenout – vymaž to z paměti – všechny minulé lásky a zábavy!“

Ježíš řekl: „…tak zajisté každý z vás, kdož se nezřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůže býti mým učedníkem“ (L 14:33). A tady hlasatel říká nevěstě: „Spočítej si cenu, kterou zaplatíš, abys s Ním mohla být sjednocena? Nebo Mu po svatbě budeš sloužit jen polibkem? Myslíš, že budeš chtít toto začínající odevzdání dokončit? Nebo se tvá mysl probírá minulostí – staří přátelé, staré zvyky, staré lásky? Když se chceš zasvětit tomuto manželství, musíš nejen opustit svoji minulost, ale úplně na ni zapomenout!“

Povolává nás slovo Ducha svatého, abychom fyzicky opustili rodinu, práci, povolání? Ne – nikdy! Jeho varování není omluvou pro to, abychom utekli od manželských nebo rodinných povinností. Ve skutečnosti je Bible plná nařízení a varování, jak se starat o domácnost. Máme podporovat své přátele, starat se o příbuzné a vychovávat děti v bázni Boží. Ne, toto není volání o fyzičnosti konání. Když Ježíš mluví o někom, že něco neopustil, myslí tím, že se odvrátil od Něho a drží se modly. Modlou je všechno, co se stává ohniskem naší úcty – něco, co se zmocňuje našeho času, pozornosti, peněz, lásky, zájmu.

„Opustivše Hospodina, Boha otců svých… a odešli za bohy cizími…“ (Soudců 2:12)

Nejdříve budu adresovat manžele. Mnoho mužů může vpravdě říct, že jsou dobrými zaopatřovateli. Pracují těžce a dlouho, neplýtvají svými penězi, oblékají náležitě své děti a tráví čas se svými rodinami. Ale kolik času oddají Ježíši? Mají to, co já nazývám „čas opuštění a zapomenutí“ – čas, kdy vnitřně opustí a zapomenou na všechno, opustí tento čas shonu kvůli Ježíši?

Můžeme to dělat v práci, při jízdě autem, kdykoli. Je to čas odložit stranou všechny myšlenky o práci, rodině dětech a říci: „Toto je čas pro Tebe, Ježíši. Právě teď jsem celý tvůj. Nic pro mě není teď důležitější!“

Prosím, nepochopte mě špatně: Problémem není práce, rodina nebo kariéra. Problémem je spíše zahálení – zahálčivý, bezcílný, promarněný a ztracený čas. Velké množství Božího lidu tráví svůj čas nekonečným zahálením – zahálčivě tráví čas se svými přáteli nebo si hoví před televizí. Promarníme tolik vzácných hodin – a nevšímáme si našeho Pána a Spasitele!

Nyní chci promluvit k ženám: daly jste nejspíše léta svého života manželům a dětem. Jste pracovité a věřící. Dobře se staráte o své rodiny. A teď se vás chci zeptat: Kolik hodin týdně se uzavíráte světu a vydáváte se Ježíši?

Dědečkové, babičky, svobodní, kdokoli – jednoho dne budete stát před soudnou stolicí a budete voláni k odpovědnosti za váš čas. A Bůh vede pečlivé záznamy! On přesně ví, kolik času jste strávili pro „dobré“ věci, pro vaše děti, pro vašeho přítele, pro vaše zájmy. Ale On tyto hodiny položí na váhy a zváží je proti několika hodinám, které jste věnovali Jemu! Myslíš si, že se nějak tato váha v tvém případě pohne?

Jak musí Pán žárlit nad naší další láskou, nad všemi věcmi, které požírají náš čas a pozornost. Pravdivé je jedno staré přísloví: „Nepřítelem křesťana nejsou špatné věci, ale dobré věci.“ Je to rodina, práce, kariéra, děti. Přece jen tyto věci nestojí mezi námi a Pánem. Ne – je to naše zahálení. Mohli bychom kvůli Ježíši podržet náš čas, ale my to neděláme!

Teď před námi stojí Pán a ptá se: „…miluješ mne víc než tito…“ (Jan 21:15).

Bůh je žárlivý milovník! „…pročež Hospodin, jehož jméno je žárlivý Bůh…“ (Exodus 34:14).

Opravdu, můžeme Ho provokovat k žárlivosti: „Chceme snad popudit Pána k žárlivosti?…“ (1. Korintským 10:22). Pavel se ptá: „Vydal jsi svědectví, že Ho miluješ. Rovněž jsi převzal Jeho jméno. Copak se někdo nebo něco zmocnilo tvého srdce?“

Jako věrný pastýř jsem vyzván Duchem svatým, abych tě varoval: Když nastane den Soudu, je možné, že nebudeš zahrnut do nevěsty Kristovy! A když staneš před Ženichem, On neřekne: „Toto je můj (má) milovaný (á), který se mnou strávit tak mnoho času. Nemohl jsi se dočkat toho, až se ráno probudíš a budeš se Mnou. A nešel jsi do postele dokud jsi se Mnou nerozmlouval. Vroucně jsi Mě očekával – a nyní jsme jedno. Nic nás nerozdělí!“

Ne! Naopak se Ježíš od tebe odvrátí. A řekne: „Miloval jsi Mne slovy, ale tvé srdce bylo ode Mne daleko. Chodil jsi na shromáždění a nazýval jsi to ‚kvalitním časem‘ stráveným se Mnou. Ale nevěnoval jsi Mi žádný intimní, osobní čas. Byl jsi se Mnou málokdy, zřídka v Mé přítomnosti. Neznám tě. Odejdi ode Mě!“

„Zdali se zapomíná panna na ozdoby své a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné“ (Jeremiáš 2:32).

„Kterak my utečeme takového zanedbávajíce spasení…“ (Židům 2:3).

Můžeš říct, že miluješ Ježíše; můžeš chodit do církve kdykoli jsou otevřeny dveře. Ale hledáš Ho opravdu i ve volném čase?

Kolik knih pohltíš – kolik časopisů a novin, jak mnoho televize a rádia – a doposud jsi nikdy nepomyslel strávit čas s Kristem?! Drazí, čas utíká! Brzy budeš stát před Ježíšem. A jak potom unikneš před Jeho soudem, když ti byla dána příležitost Ho poznat?

Mysli na ty národy, které prosí o Bible – staré ruské matky, které volají po Novém zákoně. Mysli na tisíce východoevropských pastorů a věřících, kteří nyní sedí a hltají Slovo, a pláčí nad tou slavnou pravdou. Potom se zamysli nad svou vlastní Biblí (pokud víte, kde ji máte) – a na to, jak ji zanedbáváte!

Kazatelé hledají své Bible na kázání. Učitelé nedělních škol je studují kvůli lekcím. Ale proč se k ní nevrátíme pro občerstvující čtení, abychom byli posilněni naším Pánem? Proč si ji neotevřeme, abychom se od Něho naučili, naučili se milovat Ho?

Bible je Ježíš – Boží slovo! Je plná zjevení Jeho srdce. Všechno o Něm je tam odkryto. A já si myslím, že kdybys Ho opravdu miloval – kdybys očekával, že strávíš věčnost jako jeho nevěsta – tak by ses chtěl O Něm naučit všechno co můžeš!

Právě nyní začíná být mnoho křesťanů značkováno ve svých vlastních duších. Snad jsi jeden z nich. Půjdeš k soudu s těmito slovy, která tě označují jako zanedbávače Krista? Odmítl jsi Ho, neudělal sis žádný čas na modlitbu, nebo na Jeho slovo? Pokud ano, jak tedy unikneš?

Ježíši nestačí, že získá vaše srdce. On chce být uspokojením vašeho srdce. Přece jen je zde mnoho věřících, kteří nebyli Ježíšem uspokojeni. Vždycky jsou nahoře nebo dole, podle vnějších okolností.

Tohle není vhodná nevěsta pro Ženicha. Ne, jeho nevěstu musí zdobit určitá krása, aby Ho okouzlila: „I zalíbí se králi tvá krása…“ (Žalm 45:12). Ale co je to krása?

Pravděpodobně jsi opěvoval krásu svatosti: „…sklánějte se Hospodinu v ozdobě svatosti“ (Žalm 29:2). Tato krása je viděna Božíma očima; je to to, co v nás Ježíš vidí a okouzluje Ho to. V Jeho očích je to krása.

A Duch svatý promlouvá k nevěstě ve zlatě: „Jestliže odložíš stranou všechny věci, zapomeneš na vše jiné a ozdobíš sebe sama pro Něho – potom On bude toužit po tvé kráse!“ Toto znamená, že žádná práce, žádná osoba, žádný vztah nesmí přijít mezi vás!

Slyšel jsem říkat jednu zbožnou ženu, „Čím více je můj manžel zbožný, tím více mě přitahuje.“ Vskutku, v tomto je podstata zbožného manželství. A taktéž čím více se ty vydáš Pánu, tím více přitažlivým a nádherný se pro Něho staneš.

„I zalíbí se králi tvá krása…“ (Žalm 45:12). Jaká neuvěřitelná myšlenka: Ježíš nebude schopen být od tebe daleko! Ve skutečnosti hebrejský význam krásy zde zahrnuje slovo žádost (v dobrém slova smyslu). Vyjadřuje to silnou touhu. Jinak řečeno, Ježíš k tobě těsněji přilne – přetékající touhou po tobě!

Ve svém životě jsem viděl mnoho svateb. Ale nikdy jsem neviděl stát ženicha vedle své nevěsty, usmívajícího se na ni a přemýšlejícího: „Ona je teď celá má!“ Drazí, toto je ta krása, o které pořád mluvím. Náš Ženich se raduje, říkajíc o své nevěstě, „Jsem jablko jejích očí. Raději stráví svůj čas se Mnou, než s někým jiným. A to ji pro Mě činí nádhernou!“

Já chci být nádherným v Ježíšových očích. Chci Ho chválit v ozdobě svatosti. On není naštěstí pouze „první“ v mém životě, On je moje všechno. A Bible říká, že proto se ke mně sklonil.

Vskutku, královna ve zlatě má vnitřní krásu, která ji činí nevýslovně krásnou. „Všecka krásná je dcera královská uvnitřku…“ (Žalm 45:13), protože je zasvěcena svému Ženichu. On vidí za každou pochybnost. „Ona je celá má – oddělena pro Mě. Ona Mě uctívá a podřizuje se Mi. Jsem jediný v jejím životě, jediný střed její pozornosti. Ona si pro Mě dělá čas, je uchvácena radostí v Mé přítomnosti a touží být neustále se Mnou. Jaká nádherná zasvěcenost!“

Na závěr vám chci položit důležitou otázku:

Jestliže se tuto noc Ježíš vrátí, chtěl bys být ve velkém svatebním průvodu, kráčejícím k trůnu? Nebo bys chtěl stát před žárlivým Milencem, který se od tebe odvrací?

Náš Pán po nás touží, chce náš čas a pozornost a doposud jen nazírá, jak všechen svůj čas trávíme s jinými lidmi, věcmi. A to Ho zapaluje žárlivostí! Přichází den, kdy Jeho žárlivost rozpálí proti všem, kteří se obracejí k marným modlám (Deuteronomium 29:20). Vybuchne to v plameny soudu!

Drahý, až tento den přijde, vezme Ježíš tvoji ruku s potěšením a šeptem řekne: „Konečně jsme spolu! Tolik jsi po Mně toužil. Dal jsi Mi to nejlepší ze svého života – svůj čas a pozornost. Pojď nechť jsme jedno!“

A nebo ti řekne: „Je mi líto, neznám tě! Říkal jsi, že Mě miluješ, ale tvé skutky neodpovídali tvým slovům. Měl jsi čas na spoustu věcí – rodinu, přátele, děti, vnoučata, kariéru. Ale Mě jsi zanedbával! Nikdy jsme si nebyli důvěrní; nikdy jsem nezískal tvoje srdce. A teď je příliš pozdě!“

Jak před Ním v ten den obstojíš? Vše z tohoto světa spěje k ohni. ale co tvé důvěrné přátelství s Ním? Budeš schopen před Ním stanout, protože jsi opustil veškerý svět a křičel jsi: „Ježíši, chci Tě znát!“

Duch svatý ti právě teď našeptává: „Naslouchej – slyš! Zapomeň na všechno a začni nový dnešek. Jestliže jsi Jej úplně opominul, vyznej to svému nebeskému Otci. Čiň pokání – a oddej cele své srdce svému Ženichu!“

„Požehnaný Boží Beránku, chci být ve Tvých očích nádherný. Odpusť mi, že jsem tak mnoho času strávil nad čímkoli jiným, než s Tebou. A dej mi nové srdce k poznání Tebe. Chci růst v důvěrnosti s Tebou.“

Dej Pánu celou oddanost – svůj čas, pozornost, myšlenky, finance – a On se bude starat o všechny tyto věci. Nebudeš o ně usilovat, jak to dělají pohané. On je opravdu přidá do tvého života. Pán zaslíbil, že se o tebe postará. A jestliže se k Němu obrátíš celým svým srdcem, tak On s tebou a celou tvou rodinou bude chodit ve smlouvě. Tak Mu dej svou pozornost a celé srdce. Konej vše jako Jeho nevěsta – a staneš se v Jeho očích nádherným!

Amen!