MÍSTO POKÁNÍ

Ježíš prohlašuje: „Moje církev je místem naprostého a otevřeného pokání.“ A apoštol Pavel to potvrzuje: „Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci; je to slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben‘“ (Římanům 10,8-11).

Stručně řečeno, jsme přiváděni ke spasení skrze otevřené pokání. Ježíš praví: „Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky“ (Matouš 9,13). A jak říká dále, pokání je to, čím jsme uzdraveni a obnoveni: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky“ (Lukáš 5,31-32).

Milovaní, to je dobrá zpráva! Ježíš nám říká: „V mé církvi je každý uzdraven skrze pokání. Nezáleží na tom, kdo jste – jestli fyzicky zlomení, psychicky nemocní či s duchovními problémy. Každý musí ke mně přijít stejnou cestou. A všichni naleznou uzdravení skrze pokání.“

Jaké je tedy hlavní poselství Kristova evangelia? Ukazuje nám to jasně skrze Matouše, Marka, Lukáše a Jana. V těchto čtyřech evangeliích nám říká: „Tady je to, co kážu ve své církvi. To je moje poselství všem hříšníkům.“

Nejdříve ze všeho „Ježíš přišel…a kázal Boží evangelium: ‚Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!‘“ (Marek 1,14-15). Co tedy bylo Ježíšovo první poselství? Kázal pokání.

Pro některé křesťany to může znít jako silná slova. Možná si pomyslí: „Dobře, ale jak moc důrazně Ježíš pokání kázal?“ V Lukášově evangeliu čteme, že Ježíš řekl svým posluchačům: „Nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete“ (Lukáš 13,5).

Možná si říkáte, že pokání, které káže Ježíš, je deprimující věc. Ale Pavel říká opak. Kajícné srdce přináší opravdový život: „Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt“ (2. Korintským 7,10).