MÍT ŽIVOT A SVĚTLO

Proč jsou vládní představitelé a média tak povýšení vůči křesťanům? Proč tolik mladých lidí odepsalo křesťanství jako zbytečné pro jejich život?

Je to proto, že církev už většinou není světlem. Kristus nekraluje v naší společnosti, protože nekraluje v našich životech. Když se dnes dívám kolem sebe, vidím v Božím domě jen málo těch, kteří skutečně chodí s Kristem, a jen málo služebníků, kteří odmítají používat světské metody.

Drazí věřící, nemůžeme vinit temnotu světa z toho, že církev má na svět jen malý vliv. Připomeňme si duchovní zkaženost babylónského království v době Nebúkadnesara. V té době to byla nejmocnější říše na Zemi, ale Nebúkadnesar nebyl skutečným vládcem Babylónu. Moc nad říší nespočívala ani ve zlaté soše, kterou později postavil. Ne, autorita nad Babylónem spočívala v Božích rukou a v rukou malé skupiny lidí vedených Bohem.

Bůh ustanovil tajnou radu a v ní byl Daniel a jeho tři přátelé. Ti muži byli nástroji Boha, protože byli v kontaktu s nebeskou říší. Výsledkem bylo, že tito svatí muži uměli rozpoznat časy. Mohli tak lidem říci, jaká je Boží vůle pro národy. Byli jasnými a zářícími světly pro všechny kolem sebe, protože v nich byl Boží život.

Ve 2. Královské 6,8–23 čteme o jiném Božím muži, který měl velký vliv na království, kde žil. V té době byl Izrael ve válce s Aramejci. I v době tohoto konfliktu byl prorok Elíša Boží tajnou radou a měl autoritu od Boha. Bůh říkal Elíšovi o plánech aramejského vojska a Elíša posílal zprávy izraelskému králi a varoval ho. Když se aramejský král dozvěděl o Elíšových zprávách, obklíčil město, kde prorok žil. Bůh Aramejce oslepil a Elíša je nakonec přivedl do izraelského tábora.

Elíša měl světlo, protože v něm byl Boží život. Dnes naše země potřebuje věřící, kteří mají zapálené srdce a zůstávají v Boží blízkosti. Aby mohla mít Boží autorita dopad na náš národ a kulturu, potřebuje poslušné nádoby.