Moc Boží přítomnosti

Toto poselství je celé o všemohoucí moci Boží přítomnosti – a jak se můžeme této moci chopit! Písmo poskytuje nekonečně mnoho příkladů, jak Boží přítomnost zplnomocňuje jeho děti žít pro Něj. A jeden z těch nejmocnějších příkladů nacházíme v životě Mojžíše.

Mojžíš byl přesvědčen, že nebude-li mít ve svém životě Boží přítomnost, je úplně zbytečné, aby se o cokoliv pokoušel. Když mluvil s Hospodinem tváří v tvář, řekl: „…Nemá-liť předcházeti nás tvář tvá (nebude-li s námi tvá přítomnost), nevyvozuj nás odsud“ (Exodus 33:15). Říkal: „Pane, jestliže se mnou nebude tvá přítomnost, nikam nepůjdu. Neudělám jediný krok, dokud si nebudu jistý, že jsi se mnou.“

Mojžíš věděl, že to byla právě Boží přítomnost v Izraeli, která je oddělovala od ostatních národů. A totéž je pravdou o církvi Ježíše Krista dnes. Jediná věc, která nás odděluje od nevěřících, je to, že Bůh je „s námi“ – vede nás, usměrňuje nás, činí svou vůli v nás a skrze nás.

Mojžíš se nezajímal o to, jak získaly ostatní národy své vedení, jak tvoří své strategie, provozují svou státní správu nebo řídí své armády. Řekl: „My fungujeme na jednom jediném principu. Jedinou cestou pro nás, pro naše vedení a řízení, k vedení války nebo přežití v této pustině, je, aby s námi byla Boží přítomnost!“

„Jestliže je mezi námi Boží přítomnost, nikdo nám nemůže uškodit. Ale bez Něj jsme bezmocní, méně než nic. Ať všechny národy tohoto světa spoléhají na své mocné armády, své železné vozy, zkušené vojáky, na své nové zbraně. My budeme spoléhat na zjevnou přítomnost našeho Boha!“

Takto Bůh odpověděl na Mojžíšovo smělé prohlášení: „…Tvář má předcházeti vás bude, a dámť odpočinutí“ (verš 14). Jak neuvěřitelné zaslíbení! Hebrejské slovo pro „odpočinutí“ tu znamená „pohodlný, nerušený odpočinek.“ Bůh říkal: „Nezáleží na tom, jakým nepřátelům nebo zkouškám budete čelit, vždy ve mně můžete najít klidné, nerušené odpočinutí!“

Přemýšlej o tom: Kdyby byla v církvi zjevná Boží přítomnost, nebude tam žádný chvat ani shon, dřina ani námaha. Uctívací shromáždění nebude uspěchané, se třemi písněmi, sbírkou a krátkým kázáním. Místo toho tam bude tichý a uklidňující pokoj, nerušený odpočinek – a každý, kdo projde dveřmi, to pocítí!

Samozřejmě že to neznamená, že církev nemůže prožívat hlasité chvály nebo veselím překypující uctívání. Naopak věřím, že tyto věci jsou často důsledkem toho, že jsou lidé v odpočinku. Církevní tělo, v němž je Boží přítomnost, bude ve všech dobách žít, hýbat se a uctívat s tichou důvěrou v Pána.

Totéž je pravdou pro každého jednotlivého křesťana. Máš-li ve svém životě Ježíšovu přítomnost, budeš zažívat Boží božský řád. Budeš mít pokoj a klid bez žádné podrážděnosti a úzkosti, žádné běhání sem a tam pro hledání vedení, žádný pocit padání na dno. Budeš žít v odpočinku, vědět, že Bůh má všechno pod kontrolou!

Uvažujme o těchto starozákonních příkladech požehnání, které Boží přítomnost přináší do životů jeho následovníků:

• Boží přítomnost byla v životě Abrahama tak evidentní, že i pohané kolem něj rozpoznali rozdíl mezi svými životy a jeho: „…mluvil Abimelech… k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš“ (Genesis 21:22). Tento pohanský král říkal: „Abrahame, je u tebe něco odlišného. Bůh tě vede, chrání tě a žehná ti, kamkoli jdeš.“
• Bůh Jozuemu zaslíbil, že bude-li s ním Boží přítomnost, žádný nepřítel se mu nebude moci postavit: „Neostojí žádný před tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou; nenechám tebe samého, aniž tě opustím. Posilniž se a zmužile se měj…“ (Jozue 1:5–6). Když je s námi zjevně přítomný Boží duch, můžeme být silní a odvážní – protože nám žádný nepřítel nemůže ublížit!
• Bůh řekl Gedeonovi: „…Hospodin s tebou, muži udatný… Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele…“ (Soudců 6:12,14). Fráze „v síle tvé“ v tomto verši odkazuje na předcházející verš – že „Hospodin je s tebou.“ Vidíš, co tu Bůh říká? „Gedeone, je v tobě síla, která je tak mocná, že může zachránit Izrael. A tato síla je moje přítomnost!“ Písmo prozrazuje, že Gedeon byl zbabělec – tak proč ho Bůh nazval „mužem udatným“? Protože chtěl Gedeonovi ukázat, co každý člověk dokáže, když je s ním Boží přítomnost!
• Bůh varoval Jeremiáše, že se proti němu obrátí celý národ a odmítne jeho proroctví. Přesto Bůh zaslíbil: „…bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval…“ (Jeremiáš 15:20). Bůh říkal: „Nezáleží na tom, jestli se proti tobě obrátí celá země, Jeremiáši. Všechno, na čem záleží, je to, že je s tebou moje přítomnost. Buď si jistý, že jsem s tebou!“
• Bůh řekl Izaiášovi o zvláštním zaslíbení, které dává těm, jež miluje: „Neboj se, nebo vykoupil jsem tě, a povolal jsem tě jménem tvým. Můj jsi ty. Když půjdeš přes vody, s tebou budu, pakli přes řeky, nepřikvačí tě; půjdeš-li přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se tebe. Nebo já Hospodin Bůh tvůj… já jsem tě miloval… Nebojž se, nebo já s tebou jsem…“ (Izaiáš 43:15). Bůh říkal: „S mou trvalou přítomností můžeš projít každou povodní nebo ohněm a přežít. A nejen pouze přežít. Budeš požehnaný a všechno ti to přinese prospěch, protože s tebou bude má přítomnost!“

Tyto starozákonní pasáže nejsou jen příběhy mrtvé litery. Jsou zamýšleny k našemu povzbuzení a také nabádání, abychom ve svých životech usilovali o Boží přítomnost. Můžeme Bohu děkovat za to, co Jeho přítomnost udělala pro Abrahama, Jozueho, Gedeona, Jeremiáše a všechny Izraelce. Přesto má každý z nás mocné svědectví o tom, co udělala Boží přítomnost pro nás – vede naše životy, otevírá dveře, odstraňuje překážky, obměkčuje srdce, zbavuje nás strachu.

Tato pravda byla dokázána i v mém životě. Možná říkáš: „Jen se vytahuješ!“ Ne – faktem je, že Boží přítomnost byla se mnou navzdory mně samému!

Když jsme před deseti lety začínali v New Yorku s Times Square Church, vyzařovala z nás Kristova přítomnost ve všem, co jsme dělali. Pamatuji se, jak jsem chodil do kanceláře známého divadelního podnikatele na Broadwayi, když jsme se snažili najít divadlo, které bychom jako církev používali. Sekretářka tohoto muže a jeho zaměstnanci se mi posmívali; jejich slova a postoj mě, pokorného služebníka, ujistily že se mi nepodaří ani dojednat schůzku. Vlastně jsem si myslel, že budu i vyhozen. Ale potom vyšel ze své kanceláře producent – a když mě viděl, pozval mě dál!

Během několika následujících týdnů jsme se s producentem navzájem poznali. Občas se na mě podíval přes stůl a řekl: „Nevím, proč s vámi trávím tolik času. Můj program je úplně plný.“ Ale kdykoliv jsem vešel do jeho úřadovny, jeho sekretářka mě protlačila kolem všech dalších návštěv se slovy: „Jděte rovnou dovnitř, reverende – očekává vás!“

Nakonec nám tento muž prodal své prestižní divadlo, abychom ho jako Times Square Church mohli používat. I když podepisoval smlouvu o prodeji, řekl: „Nevím, proč to dělám!“ Byla to jen Boží přítomnost, která přiměla tohoto muže, aby nám tu budovu prodal. Jen pár let poté, co jsme tento obchod uzavřeli, nás on i jeho právní zástupci prosili, aby ji mohli odkoupit zpátky!

Viděl jsem, jak Bůh mění i srdce dalších lidí. Chtěli jsme připojit budovu vedle naší, ale muž, který ji vlastnil, nám ji odmítl prodat. Ale za čas se stal mým přítelem a nakonec nám budovu prodal. Hned od začátku mi stále říkal: „Někdo tam nahoře pracuje pro vás!“

Toto je moc Boží přítomnosti. A každý křesťan může stejným způsobem dosvědčit: „Boží přítomnost se mnou udělala velké věci!“

Bůh ke své přítomnosti v našich životech připojil podmínku. Tuto podmínku můžeme najít ve 2. Paralipomenon 15. V předcházející kapitole dovedl král Aza judská vojska k velkému vítězství nad milionovou armádou Etiopie. Přesto Aza svědčí, že to byla Boží přítomnost, která rozehnala nepřítele:

„Tedy volal Aza k Hospodinu Bohu svému, a řekl: Hospodine, neníť potřebí tobě velikého množství, když ty chceš pomoci mdlejším. Pomoziž nám, Hospodine Bože náš, neboť v tebe doufáme, a ve jménu tvém jdeme proti množství tomuto… I ranil Hospodin Mouřeníny před Azou…“ (2. Paralipomenon 14:11–12).

Když Aza a jeho vojska došli v triumfálním průvodu zpět do Jeruzaléma, vyšel jim u městské brány vstříc prorok jménem Azariáš s tímto poselstvím od Boha: „Slyšte mne, Azo… Hospodin byl s vámi, dokudž jste byli s ním, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustíte, opustíť vás. Po mnohé zajisté dny Izrael jest bez pravého Boha… ale kdyby se v úzkosti své k Hospodinu Bohu Izraelskému byli obrátili a hledali ho, byliť by ho nalezli“ (15:1–4).

Zde je tajemství získání a udržení Boží přítomnosti v jeho životě. Hospodin Azovi bez okolků, aniž připustil jakoukoliv námitku, připomenul: „Azo, nikdy nezapomeň, jak jsi dosáhl tohoto vítězství. Hledal jsi mne celým svým srdcem, když jsi byl v tísni – a já jsem ti poslal svou přítomnost. Byla to má přítomnost, která zahnala vaše nepřátele!“

Teď říkal Azariáš Azovi: „Pamatuješ si, čemu bylo podobné království, než jsi přišel k moci? Všechno bylo v nepořádku, nebyl tu žádný zákon, žádné vedení, žádné pravé vyučování. Každý byl sám sobě zákonem, dělal si co chtěl!“

To je přesný obrázek mnoha dnešních křesťanských domovů. Všechno je v nepořádku, bez jakékoli autority, pokoje nebo odpočinku. Každý si dělá, co se jemu nebo jí líbí. Mnoho takových rodin se stalo tragickým dysfunkčním chaosem.

Ale tak to být nemá. Žádný křesťanský domov nesmí zůstat dysfunkční. Boží zaslíbení jsou neměnná a jeho Slovo zaručuje: „Po zbytek svého života – pokud mě dál budeš hledat – budu s tebou. Kdykoliv ke mně budeš volat, vždy mě nalezneš!“

Tohle není složitá teologie. Jednoduše řečeno, jestliže jak manžel, tak manželka – nebo pouze kterýkoliv z nich – hledá Hospodina, není žádný důvod, aby byl jejich domov neklidný nebo „bez zákona.“ Každý může mít setrvávající Pánovu přítomnost, jestliže Ho on nebo ona budou prostě hledat.

„Budete-li ho [Hospodina] hledati, najdete ho…“ (15:2). Hebrejské slovo pro „najdete“ je tu „matsa,“ což znamená „jeho přítomnost přichází, aby zplnomocnila, požehnala.“ Krátce, tyto verše nám říkají: „Hledej Hospodina celým svým srdcem a On k tobě přijde se svou přítomností. Opravdu, Jeho přítomnost bude všemohoucí silou, která bude vyzařovat, proudit z tvého života.“

Bůh uzavřel svou smlouvu milosti s každým věřícím. Tato smlouva je ztělesněná v zaslíbeních jako tato: „Bůh vložil na Ježíše nepravosti nás všech.“ „Ježíš byl pro nás učiněn zlořečenstvím.“ „On nás nikdy neopustí, ani se nás nevzdá.“

Ale Bůh také činí jistá speciální zaslíbení pro ty, kdo se ho rozhodli hledat celým svým srdcem. Jedno takové zaslíbení je zaslíbení Boží přítomnosti. Avšak toto zaslíbení je přísně podmíněné. Písmo nám objasňuje, že budeme-li dodržovat pravidla tohoto zaslíbení, budeme se radovat z neuvěřitelného požehnání Boží přítomnosti v našich životech. A to se netýká jen záležitosti spasení. Mluví o tom, že máme tolik usilovat o Boha, aby na nás byla vylita jeho děsivá přítomnost – a všichni ji viděli a poznali!

Bůh zjevil toto zaslíbení své přítomnosti skrze nejmenovaného proroka, který toto poselství přinesl Elimu, nejvyššímu knězi v Izraeli. V té době již Eli odpadnul. Bůh k němu mluvil a varoval ho, aby nepovoloval hřích a kompromis. Ale Eli všechna Hospodinova slova ignoroval. A teď říká tento nejmenovaný prorok Elimu: „Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou“ (1. Samuelova 2:30).

Fráze „v pohrdání přijdou“ se týká toho, že Bůh odstraní svou přítomnost. Neznamená to, že lidé budou zatraceni, ale spíš že budou chodit v moci svého vlastního těla. Bůh říkal Elimu: „Měl jsem v úmyslu žehnat tvému domu, jednat ve tvůj prospěch. Ale ty jsi mnou pohrdnul, povoloval jsi hříchu a dopustil jsi, že mě tvé žádosti odstrčily. Teď od tebe zvednu svou přítomnost!“

Mnoho lidí přichází ke Kristu s velikým počátečním vzplanutím víry. Ale za čas jejich horlivost zeslábne a začnou Boha zanedbávat. Pohrdnou jeho příkazy a obrátí se nazpět ke svým starým hříšným způsobům. Přesto stále ještě věří, že s nimi zůstává Boží přítomnost. Ne – to je podvod, lež, klam! Bible to objasňuje: Jestliže ho opustíš, On tě také opustí!

Boží zaslíbení nikdy neselžou. Ale některá – podobně jako zaslíbení Jeho přítomnosti – jsou naprosto podmíněná. Vyžadují víc než pouze naši spolupráci. Samozřejmě, že nás Bůh nikdy neopustí ani nás nepřestane milovat. Ale jestliže zůstaneme v hříchu, nebude s námi Jeho přítomnost – a naše životy již nebudou nástrojem jeho mocné přítomnosti. Budeme žít podle těla – namáhat se, zápasit, plácat se bez jakékoliv moci nebo vedení.

Když byl Izrael na poušti, Bůh jim manifestoval svou přítomnost prostřednictvím oblaku. Tento oblak byl fyzickou manifestací Božího závazku, že bude se svým lidem. Sestupoval dolů a přikrýval dnem i nocí stánek úmluvy. A fungoval jako jejich průvodce do každého zaslíbení. Když se pohnul oblak, pohnuli se, a když zůstal stát, zůstali. Lidé nemuseli svolávat zasedání komise a snažit se vytvořit plán pro další směr nebo budoucnost. Vložili svou důvěru do tohoto viditelného mraku Boží přítomnosti.

Dnes ten samý oblak jeho přítomnosti přikrývá tvou tajnou modlitební komůrku. Každý den čeká, aby tě jako pláštěm přikryl svým pokojem. Povede tě, zmocní tě a poskytne ti pokoj. A poskytne ti také detailní vedení pro tvůj domov, práci a vztahy.

Tvá skrytá komůrka může být kdekoliv – ve sprše, v autobuse cestou do zaměstnání, během tvého dojíždění do práce. Můžeš zavřít dveře všemu ostatnímu a říci: „Pane, právě teď mám půl hodiny. Miluji tě, Ježíši, a uctívám tě. Toto je můj důvěrný čas s tebou!“

Je to úžasná věc být zavřený s Bohem, rozvíjet důsledný modlitební život. Bůh slibuje, že když se staneš hledajícím, modlícím se služebníkem, jeho přítomnost v tvém životě vybuchne – zavíráním a otvíráním dveří a zavedením Božího řádu všude kolem tebe. Ale stane se ještě něco většího: Boží přítomnost tě dovede ke zjevení jeho slávy!

Je rozdíl mezi Boží přítomností a jeho slávou. Většina křesťanů zná jeho přítomnost – jeho mocné skutky ve svých životech – ale nemnozí znají jeho slávu. Tento rozdíl letmo spatřujeme v Exodu: „Tedy přikryl oblak stánek úmluvy, a sláva Hospodinova naplnila příbytek“ (Exodus 40:34).

Apoštol Pavel píše, že těla všech věřících jsou Boží svatyní: „Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá?“ (1. Korintským 3:16). Podobně jako Izraelci, kteří žili pod oblakem Boží přítomnosti, jsme neustále pod pokrývkou Boží milosti. Ale co je tím rozdílem mezi spatřením Boží přítomnosti a spatřením Jeho slávy?

Mojžíš žádal Boha o neustálou manifestaci jeho přítomnosti: „…abych tě poznal…“ (Exodus 33:13–14). A Bůh mu odpověděl: „Tvář má předcházeti vás bude, a dámť odpočinutí“ (verš 14).

Mojžíšova prosba by většině věřícím docela stačila. My všichni chceme Boží přítomnost – aby nás vedla, řídila, zmocňovala, požehnala. Skutečně, co víc by si každý věřící mohl přát? Ale mít ujištění o Boží přítomnosti Mojžíšovi nestačilo. Věděl, že je tady víc. A volal: „Okažiž mi, prosím, slávu svou“ (verš 18).

Bůh Mojžíšovi ukázal svou slávu. Ale neukázala se v nějakém světélkujícím oblaku nebo v zemí otřásající demonstraci moci. Ne, Bůh vyjádřil svou slávu prostým zjevením své přirozenosti: „Nebo pomíjeje Hospodin tvář jeho, volal: Hospodin, Hospodin, Bůh silný, lítostivý a milostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a pravdě, milosrdenství čině tisícům, odpouštěje nepravost a přestoupení i hřích…“ (34:6–7). Boží sláva byla zjevením jeho dobroty, milosrdenství, lásky a slitování!

Slyšel jsem mnoho křesťanů říkat: „Ó, jaká Boží sláva sestoupila včera večer na naši církev! Byla tam tak neuvěřitelná chvála a lidé byli Duchem svatým zcela vyvedeni z míry.“ Ale tohle není důkaz manifestace Boží slávy. Nemá to nic společného s Bohem v lidských pocitech. Není v nich obsaženo zjevení o tom, kdo On je!

Někdo možná argumentuje: „Ale co zážitek učedníků na hoře proměnění? Nebyla to manifestace Boží slávy? Bylo tam oslnivé světlo a zázračné vzezření Mojžíše a Eliáše?“

Ale Boží sláva nebyla v Mojžíšovi ani v Eliášovi ani v nápadném světle. Spíš byla Jeho sláva v Ježíši: „I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo… A aj, zazněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte“ (Matouš 17:2–6).

Bůh říkal: „Zde je zosobněná moje sláva – v Kristu!“ Opravdu, Ježíš je splněním všeho, co Bůh řekl Mojžíšovi, že je – milostivý, soucitný, dlouho očekávající, hojný v milosrdenství a pravdě, milosrdenství činící tisícům, odpouštějící nepravosti a přestoupení hříchů. A teď Hospodin říkal: „Zde je živý obraz mé slávy. Celá je vtělená v mém Synovi!“

Slyšel jsem křesťany říkat: „Kdyby mi jen Pán dal vizi o hrůzách pekla, nikdy bych ho neopustil. Žil bych pro Ježíše každý den!“ Ne – taková vize nikoho nikdy neudržela. Jedině vize toho, kdo je Ježíš – vize jeho slávy, milosti a milosrdenství – nás udrží svaté. Znám muže, který byl blízko smrti a zažil právě takové vize o pekle. Poté přísahal, že dá svůj život Kristu. Ale během několika týdnů tato vize odumřela a on se vrátil ke svým hříšným cestám.

Bůh chce otevřít naše oči „…abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých“ (Efezským 1:18). Říká: „Všechna sláva, kterou jsem zjevil Mojžíšovi, je ztělesněna v mém Synovi. A teď jsem vám ho dal jako vaše dědictví. Máte spravedlivý nárok ho poznat ve vší jeho slávě!“ „Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně“ (Koloským 2:9).

Proč Mojžíš tak zoufale usiloval o vizi Boží slávy? Věřím, že důvod můžeme nalézt v tomto verši: „A tam přicházeti budu k synům Izraelským, a posvěceno bude místo slávou mou“ (Exodus 29:43). Slovo „posvěceno“ tu znamená „učiněno čistým.“ Jinými slovy Bůh říkal: „Mojžíši, když mě budeš ty a lid uctívat, setkám se s vámi a poskytnu vám svou přítomnost. A když ti zjevím svou slávu, očistí tě!“

Toto je jeden z nejmocnějších veršů v celém Písmu. Nabízí naději každému, kdo zápasí se zakořeněným hříchem a toužebně si přeje být svobodný a čistý. Bůh se zavazuje: „Tvůj chrám bude očištěn zjevením mé slávy. A toto zjevení je ti k dispozici právě teď – v mém Synu, Ježíši Kristu!“

Kde můžeme nalézt toto zjevení Krista? Nacházíme ho pouze tehdy, když jdeme do Písma. Pavel říká, že když dovolíme Božímu slovu, aby pro nás představovalo stále vzrůstající zjevení Ježíše, budeme proměňováni od slávy k slávě: „My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně“ (2. Korintským 3:18).

Toto zjevení Boží slávy nám poskytuje udržující moc pro naše životy: „…nad všecku slávu bude zastření“ (Izaiáš 4:5). Jinými slovy, Boží sláva nás uchová čisté v naší nejhorší hodině. Satan nám možná lže: „Jsi poražen! Jsi podvodník, lhář, cizoložník.“ Ale my můžeme odpovědět: „Ne, ďáble. Já mám nejvyššího kněze – a jsem očištěn vizí jeho slávy!“

Když Bůh zjevil Mojžíšovi všechny tyto věci o své přirozenosti, dal mu také plné zjevení toho, že „…nikoli neospravedlňuje vinného…“ (Exodus 34:7). Azariáš prorokoval králi Azovi v jeho nejúspěšnější hodině: „Jestliže pohrdneš Boží slávou – jestliže budeš omlouvat svůj hřích a opustíš Hospodina – neočistí tě!“ „…Hospodin byl s vámi, dokudž jste byli s ním, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustíte, opustíť vás“ (2. Paralipomenon 15:2).

To, co nám tu Bůh říká, je prosté: „Najdi si čas, abys poznal mého Syna! Zkoumej mé Slovo a hledej mě ve své skryté modlitební komůrce. Když potom budeš setrvávat v mé přítomnosti, budou se tvé oči otevírat pro mou slávu. Všechna je zjevená v Kristu. On je plné zjevení mé lásky, milosti, milosrdenství, laskavosti.“

„Když budeš neustále uvažovat o tomto zjevení, očistí tě – protože se stáváš víc a víc podobný Ježíši. Když uvidíš, jak je milující a jak je k tobě milosrdný, staneš se více milující a milosrdný k druhým. A to bude má sláva zjevená v tobě!“

Milovaný, přestaň hledat znamení. Přestaň očekávat nějakou sílu, která otřese tvou církevní budovou, nebo nějakého kazatele, který na tebe vloží ruce a vyřeší všechny tvé problémy. Hledej Pána samotného! Jeho slovo to objasňuje – buď se budeš radovat z jeho neustálé přítomnosti, nebo budeš znevážen: „Oči zajisté Hospodinovy spatřují všecku zemi, aby dokazoval síly své při těch, kteříž jsou k němu srdce upřímého…“ (16:9).

Hledej Ho celým svým srdcem a žádej Jeho přítomnost ve svém každodenním životě. Potom poznáš a zažiješ neuvěřitelnou Boží slávu!