MOC Z VÝŠIN

V životě každého věřícího člověka přichází čas, kdy jej Duch musí pohnout způsobem, který je mimo nás. Potřebujeme jej, abychom dělali práci, která je potřebná — abychom mluvili, dotýkali se, osvobozovali. To přesně se stalo, když učedníci nemohli vyhnat démona z trpícího člověka. Ježíš jim řekl: “Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou a půstem” (viz Marek 9:29). Jinými slovy, vyžadovalo to naprostou závislost na Bohu. Musíme říci: “Toto nemohu dělat ve své vlastní moci. Vyžaduje to Boží sílu.”

Pokud se vaše manželství rozpadá, potřebujete živé a mocné slovo od Boha nikoli jen nějakou teologii.

Pokud církve nejsou oděné mocí, jsou bezmocné. Nezáleží na tom, kolik starších je v ní povoláno, aby poskytovali poradenství. Jasné rozhodnutí mohou říci třeba jenom jeden nebo dva, kteří jsou však oděni Boží mocí. Všechno to volá po čase na našich kolenou. Je třeba čekat na Boha a důvěřovat Bohu, že to vše ve své všemohoucí moci zabezpečí. A on opravdu touží po tom se s námi setkat! Ježíš řekl učedníkům: “Sesílám na vás, co slíbil můj Otec” (Lukáš 24:49). Tento slib nepřichází nijak jinak, než jenom milostí našeho milujícího Otce.

Říkám vám, že když přijde jeho moc, nic jiného se tomu nepodobá. My nejen že v sobě cítíme Ducha, ale každý v našem okolí to cítí také. Slavná přítomnost Ducha sestupuje a každý ví, že je ve svaté zemi.

Učedníci potřebovali modlitbu a půst jen proto, aby vyhnali jednoho démona. My to potřebujeme proto, abychom čelili celé hříšné kultuře. Změna přijde jen skrze moc, která dorazí z výšin. To je výzva nejen pro ty, kteří jsou naplněni Duchem, zůstávají v Duchu a chodí v Duchu, ale i pro všechny ty, kdo věrně čekají na Ducha, aby je oblékl svou mocí.