MODLIT SE TAK, JAK SVĚT NIKDY NEPOZNAL!

David Wilkerson

Kdysi jsem slyšel misionáře mluvit o velkých probuzeních po celém světě. Bylo jasné, že v každém případě je "duch modlitby" vázán na poslední sklizeň. Ve Vietnamu, v Číně, na Sibiři, v Amazonii či v Africe se Boží lidé modlí s ohněm a zarputilostí – pláčou a volají k Bohu, hledají Jeho tvář, jednají s hříchem a obracejí se ke spravedlnosti.

Nemůžete napodobit tento druh touhy k modlitbě; je to výsledek ducha modlitby. Volali jsme po týdnech modliteb ve sboru Times Square a zažili jsme malý závan tohoto vylití Ducha. Ve skutečnosti je v tomto národě velká míra ohně a úsilí v modlitbě, ale ještě jsme nezažili vylití ducha modlitby.

Bůh mi ukazuje, že i touha a chuť modlit se musí pocházet od Ducha Svatého. Odpověď je nalezena v Zachariáši 10:1: "Žádejte od Hospodina déšť, když má na jaře pršet. Hospodin působí hojnou průtrž mračen, každému na poli zeleň dopřeje."

Musíme požádat Pána o ducha modlitby! Říká nám v Zachariáši: "Zeptej se a já ti dám toto břemeno z nebe. Ale musíte to hledat u Mne."

Je načase, abychom začali prosit Pána: "Ach, Bože, vylej na mě svého Ducha Svatého, abych se mohl naučit modlit! Otevři zdrojnice a nech mě být součástí Tvé konečné sklizně!"

Jakmile vás zalije Jeho duch modlitby, zjistíte, že se modlíte za svatost, zbožnost, čistotu. Budete se zajímat o své ztracené milované a plakat nad tímto umírajícím světem. Ale musíte požádat Ducha Svatého, aby to učinil ve vás - a pak mu důvěřujte!