Národ v bludu!

Ve svém dopise křesťanům v Tesalonice mluví Pavel o budoucí události, kterou nazývá „den Páně.“ Píše:

„Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista a naše shromáždění v něj, abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buďto skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův.“

„Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení“ (2. Tesalonickým 2:1–3).

Někteří teologové věří, že „den Páně,“ o kterém se tu Pavel zmiňuje, je konečný soud. Já však s většinou učenců věřím, že tu Pavel mluví o Kristově druhém příchodu. A Pavel uvádí, že ke Kristovu návratu nedojde, dokud nenastanou dvě věci:

1. Dojde k velkému odpadnutí. Mnozí, kdo kdysi znali Boha, odpadnou od pravdy evangelia, kterou poznali.

2. Bude „zjeven“ člověk hříchu, Antikrist.

Každému milovníku Ježíše by mělo být jasné, že „odpadání“ se již děje. Mnoho dnešních křesťanů, stejně jako křesťané v několika minulých desetiletí, ochladlo ve své lásce k Bohu. S tímto na mysli bych se rád zaměřil na Pavlův druhý bod – že den Páně nepřijde, dokud „nebude zjeven člověk hřícha.“

Co přesně Pavel tímto rčením míní? Říká, že se Ježíš nevrátí, dokud nebude Antikrist korunován na vládce světa a my všichni budeme znát jeho identitu? Nemyslím. Pavel věděl, že se Ježíš může vrátit kdykoliv. Ježíš sám řekl, že přijde, až bude nejméně očekáván, v tu ránu.

Věřím, že klíč k Pavlovu významu najdeme v jeho užití slova „zjeven.“ Řecký význam je „odhalený, odkrytý.“ Věřím, že Pavel říká: „Ježíš nepřijde, dokud nevyjde najevo Antikristův kompletní plán a program, a církev si toho nebude vědoma.“

Samozřejmě, že Antikristův plán již byl v Písmu odhalen. Pavel prohlašuje: „Nebo již tajemství nepravosti působí…“ (2. Tesalonickým 2:7). Říká, že tajemná podoba hříchu, která již působí, bude předzvěstí Antikrista. Je zřejmé, že duch nepravosti se vrhne na ztracené lidstvo a sevře lidská srdce tak mocně, že člověk hříchu rychle nastoupí k moci.

Přesto existuje ještě jiný význam slovního obratu „tajemství nepravosti.“ Vychází z řeckého kořene ve významu „tiché nastolení.“ Pavel mluví o tajném uvedení, zasvěcení do kultu Antikrista – lstivý, démonický vliv, jaký viděl ve své době působit.

Právě teď má ten samý tajemný duch univerzální svůdnou, lákavou moc a připravuje spousty lidí, aby přijali člověka hříchu. Tisícům lidí jsou denně vymývány mozky, tiše a tajně, aby byli přijati do jeho stáda. A toto satanské dílo se děje tak rychle a tak účinně, že člověk hříchu může nastoupit k moci v ne příliš vzdálené budoucnosti.

Nepotřebujeme vidět nějaké fyzické zjevení Antikrista předtím, než se Ježíš vrátí. Jeho démonický duch se již jasně projevuje v tisících věřících s vymytými mozky!

Pavel říká, že tajemství je prostě toto: Satan svede mnohé do hlubin nezákonnosti! Řecké slovo, které Pavel používá v této pasáži pro nepravost, znamená doslova nezákonnost. Proto tajemství je nezákonnost – což znamená, že zástupy budou jednat bez zákona nebo nekontrolovaně.

Ale tato nezákonnost není pouze vzpoura proti vládě člověka. Není to o vzpouře proti autoritě nebo o spáchání loupeže, znásilnění nebo vraždy. Tyto věci skutečně vyvolávají Boží hněv. Ale tajemství nezákonnosti jde mnohem hlouběji. Je to naprosté odmítnutí pravdy, která je v Kristu – je to zapuzení Božího svatého slova a příkazů. Je to vzpoura proti kázni svatého písma!

Tento duch nezákonnosti je dnes v našem národě hojně rozšířený. Je tou skutečnou silou, která stojí za legislativou usilující o vypovězení Boha z naší společnosti. Je to ten samý duch, kterého Satan použil, aby podvedl Evu. Mnoha slovy jí řekl: „Bůh je shovívavý – nepotrestá tě za neposlušnost. Můžeš jíst ovoce a libovat si ve své žádosti. Nebudeš za to muset platit!“

To je vražedná lež z pekla. A Satan dnes používá na křesťany stejnou lež, aby posílil své tajemství nezákonnosti. Den za dnem přesvědčuje spousty věřících, že si mohou libovat ve svých hříších, aniž by platili jakoukoliv pokutu, aniž by je stihnul trest. To je démonický plán k překroucení Kristova evangelia milosti, jeho převracením do poselství o svévolnosti, neukázněnosti.

Je tragické, že mnoho vlažných křesťanů podléhá tomuto duchu nezákonnosti. Někteří jsou již zasvěceni do kultu Antikrista. Jsou zralí přijmout člověka hříchu, až se objeví na scéně a bude předvádět zázraky a řešit problémy.

Možná si říkáš: „Nikdy bych nemohl být tak hloupý, abych následoval Antikrista.“ Ale Pavel říká, že Antikrist povstane v moci, protože lidé budou oslepeni svým vlastním hříchem: „…podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými, a se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli“ (2. Tesalonickým 2:9–10).

Satan oklame spousty lidí tím, že je přesvědčí jemnou, ale mocnou lží. Co bude touto lží? Přesvědčí svět tak, jako přesvědčil Evu: „Bůh netrestá za hřích!“

Pavel říká, že toto oklamání přijde „…se všelikým podvodem… protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli“ (verš 10). Potom dodává: „A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži“ (verš 11).

Apoštol říká: „Ti, kdo odmítli poslechnout nebo respektovat Boží slovo, padnou do mocného bludu. Nejprve přimhouří oko nad svým hříchem. Ospravedlní si ho. Ale brzy budou aktivně vyhledávat poselství shovívavé milosti. Vymyslí si milost, která je daleko za tím, co Bůh zamýšlel. Jeho milost nikdy nevede k povolení. Vždy vede k pokání!“

Amerika se dnes nachází pod svůdnou mocí satanské lži. Ale než řeknu něco víc, prosím vězte, že zde nemluvím jako demokrat ani jako republikán. To, co musím říci, nemá nic společného s politikou – ale všechno je to o duchovní pravdě. Faktem je, že vedoucí představitelé našeho národa úplně zapudili Boží slovo, dávají najevo, že si neváží biblické pravdy. A teď Bůh dopustil, aby na nás dopadl blud!

Démonická lež, která dnes přikrývá Ameriku, je falešný pokoj. Je to představa, že můžeme dělat, cokoliv se nám líbí, beze strachu z důsledků. Již jsme překročili hranice v tomto klamu – a soud je teď nevyhnutelný.

Pavel tento božský soud podrobně vykládá v 1. kapitole Římanům. Mluví o těch, kdo kdysi věřili biblickým pravdám a drželi se jich, ale později se snažili podržet si pravdu v hříšnosti. Stručně řečeno, chtěli Boží slovo a současně své žádosti a chtíče. Tak je Hospodin vydal jejich zvrhlým přáním. Chtěli věřit lži – tak na ně seslal mocný blud!

To je přesně ten stav, ve kterém se teď nachází náš národ. Prezident řekl celé zemi: „Nespáchal jsem tento hřích,“ ale později byl usvědčen ze spáchání přesně toho činu, který uvedl. Dnes osmdesát procent Američanů ignoruje jak jeho hřích, tak jeho lež, říkají, že na ničem z toho nezáleží. Jak bylo prorokováno, pravda klesla na ulici.

Američané také hazardují na burze jako opilí námořníci – a prosperují. Průzkum navíc říká, že šedesát pět procent univerzitních studentů podvádí a nepovažují to za nic špatného. Lidé všech věkových kategorií nakládají s Božími zákony velice laxně, myslí si: „To, co dělám, musí být v pořádku, protože mi to prochází.“

Nuže, právě tento postoj se vplížil do církve. Množství křesťanů dnes sleduje videa s filmy „pouze pro dospělé“ nebo surfují po Internetu a libují si v pornografii. Dřív by je svědomí trápilo, ale teď si zdůvodňují: „Všem našim vedoucím to prochází. Každý to dělá. Proč bych nemohl já?“ Podlehli démonickému bludu!

To je pravda – neustále slyšíme lži, kamufláže a manipulace z našeho hlavního města. Ale mocný blud, ve kterém se náš národ nachází, není jednoduše o hrozném stavu a nepořádku ve Washingtonu, D.C. Ne, Satanova oklamávající moc jde mnohem dál za tyto zrady, zvrhlosti a zkaženosti. Jeho velká lež je výlev z pekla proti Božímu lidu!

Pavel varuje: „Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele. A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm [lžím] obrátí“ (2. Timoteovi 4:3–4).

Kdo jsou tyto podvedené lidové masy, o kterých Pavel mluví? Jsou to oklamaní křesťané! Napsal tento dopis církvi v Tesalonice – znovuzrozeným věřícím! Obrací se na lidi, kteří poslouchali biblické vyučování a znali Boží pravdu. Přesto se snažili udržet si své žádosti – a teď vyhledávali kacířství, které by je utěšilo v jejich hříších!

Hříšní jsou vždy „zbaveni“ pravdy – štítí se jí, pohrdají jí, pošlapávají ji, zesměšňují ji. Viděl jsem toho příklad nedávno v New York Post, kde jeden pisatel přesvědčivě prohlásil: „Věda teď nahradila víru.“

Ale Pavlova největší starost byla vždy o ty, kdo znali pravdu, vyznávali svou víru v Krista, ale flirtovali s hříchem. Pavel napsal o těch, kdo se pokoušeli držet si pravdu v hříšnosti – skutku, který Boha rozzuří: „Jakožto ty, kteříž jsou směnili pravdu Boží za lež… protož je vydal Bůh v žádosti ohavné…“ (Římanům 1:25–26).

Jiní, kteří jsou svými chlípnými žádostmi drženi v otroctví, se obrátili k falešným učitelům ve snaze najít pokoj. Nakonec přistoupili na „…sekty zatracení… a mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána“ (2. Petr 2:1–2).

Všechna Pavlova poselství o odpadlictví a Antikristovi směřovala k takovým tělesným křesťanům. Nebyla určena modlářům v Římě, pohanům v Řecku, pohanským kmenům na neznámých místech. Jeho poselství byla velmi důležitá pro církev – a on je napsal, aby se četla ve sborech, přímo věřícím!

Víš, Pavel všude vyzýval Boží lidi, aby milovali pravdu – aby ji hledali, studovali a poslouchali ji. V podstatě napsal: „Ať je pravda vaším průvodcem! Neodvracejte se od ní. Proste Ducha svatého, aby vám dal oči, abyste ji viděli, uši, abyste ji slyšeli, a srdce, abyste ji milovali. Jinak se otevřete pro podvod – a nakonec uvěříte lži. Satan vás bude moci zasvětit do kultu Antikrista!“

Byl jsem nedávno svědkem takového podvodu, když jsem sledoval video ze shromáždění evangelia prosperity. Sotva jsem mohl uvěřit tomu, co jsem viděl. Evangelista řekl publiku: „Dnes večer budete všichni opilí!“ Předpokládám, že tím myslel opilí Duchem. Ale brzy mnozí ze shromáždění vrávorali jako doslova opilí!

Sám evangelista byl podpírán dvěma asistenty, kteří se s ním promenádovali před shromážděnými. Občas tento muž syčel jako had. Jiní z účastníků se plazili po podlaze, skučeli jako divoká zvířata nebo se prohýbali „svatým“ smíchem.

V jednu chvíli začal hudebník zpívat „Utíkej pro peníze!“ Text písně v podstatě říkal: „Když poběžíš dostatečně tvrdě a rychle, budeš bohatý, bohatý, bohatý!“ Náhle začali lidé zuřivě závodit kolem budovy a přitom zpívali: „Utíkej, ať zbohatneš!“

Prosím rozumějte – tito lidé nebyli hlupáci ani ignoranti. Všichni byli dobře oblečeni a vypadali inteligentně. Když jsem je sledoval, pomyslel jsem si: „Kdo tyto lidi uhranul? Jak mohli přijmout takové bláznivé, nebiblické evangelium?“

Usoudil jsem, že kdysi byla většina z nich vyučována pravému evangeliu a slyšeli usvědčující poselství. Ale zřejmě již nechtěli slyšet toto jednoduché, prosté evangelium – a teď přistoupili na lež. Prahli po penězích – měli ducha chamtivosti – a tak nakonec vyhledali tohoto učitele prosperity. Bude je vyučovat, jak sloužit Bohu i mamonu!

Jsem přesvědčen, že tito lidé by mohli poslouchat mocné kázání, které by odhalovalo celý jejich falešný systém víry – a přesto by z něj neslyšeli ani slovo. Byli vydáni napospas silnému bludu – a uvěřili ďábelské lži! Pavel takové podvedené křesťany nazývá „lidé na mysli porušení a při víře spletení“ (2. Timoteovi 3:8). Znali pravdu, ale nesnesli ji!

Věřím, že Antikrist přijde jako největší kazatel prosperity všech dob. Jistě to bude náboženská osobnost, někdo, kdo bude slibovat zdraví a bohatství. A ti, kterým falešní učitelé vymývají mozek právě teď, budou jeho nejsilnějšími stoupenci. Přijmou ho jako opravdového Božího muže.

Jestli tomu nevěříš, tak si připomeň Písmo. Bible říká, že ve dnech, které budou těsně předcházet Ježíšův návrat, přijde Satan s tak ohromující záplavou bludu, že by oklamal i vyvolené, kdyby to bylo možné. Nezáleží na tom, jak dlouho chodí křesťan s Ježíšem, bude stát tváří v tvář pokušením, které ve svém životě nikdy nezažil. I nejsilnější věřící budou pokoušeni, aby pochybovali o Boží věrnosti a nedůvěřovali jeho svatému slovu.

Pavel píše Galatským: „Běželi jste dobře. Kdo jest vám překazil, abyste pravdy neposlouchali?“ (Galatským 5:7). „…kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě?“ (3:1). Apoštol se ptal svého stáda: „Co se vám stalo? Počínali jste si tak dobře. Ale teď máte vymyté mozky.“

Všude v Písmu nám Bůh dává obrázek, jak je pro nás důležité, abychom poslouchali jeho slovo. Jeden takový příklad vidíme v životě krále Saula. Bůh dal Saulovi skrze proroka Samuela jasné, specifické příkazy. Instruoval Saula: „Protož i hned táhni a zkaz Amalecha, a zahlaďte jako proklaté všecko, což má. Neslitovávejž se nad ním, ale zahub od muže až do ženy, od malého až do toho, kterýž prsí požívá, od vola také až do ovce, a od velblouda až do osla“ (1. Samuelova 15:3).

Poslechl Saul tento příkaz od Hospodina? Písmo nám říká: „I porazil Saul Amalecha… jal také Agaga krále Amalechitského živého… i zachoval Saul a lid jeho Agaga, a nejlepší bravy a skoty a krmný dobytek, a berany i všecko, což lepšího bylo, a nechtěli vyhubiti jich…“ (verše 7–9).

Bůh dal Saulovi své slovo v křišťálově jasných pojmech. Ale poté, co šel Saul do boje, poslechnul Hospodina pouze částečně. Než by zničil každého a všechno, raději ušetřil krále Agaga – a dokonce si ponechal něco kořisti z boje.

Samuel z toho byl přemožený žalem. Řekl Saulovi: „A poslal tě Hospodin na cestu a řekl tobě: Jdi, zahub jako proklaté hříšníky ty Amalechitské, a bojuj proti nim, dokudž byste nevyhladili jich. Pročež jsi tedy neuposlechl hlasu Hospodinova, ale obrátil jsi se k loupeži, a učinils zlou věc před očima Hospodinovýma?“ (verše 18–19).

V tuto chvíli nám Písmo dává zarmucující, mrazivé slovo: „A protož stalo se slovo Hospodinovo k Samuelovi, řkoucí: Žel mi, že jsem Saule ustanovil za krále, nebo odvrátil se ode mne, a slov mých nevyplnil…“ (verše 10–11).

Popisuje to tvůj život? Mluvil k tobě Bůh v nezpochybnitelných pojmech, abys jednal s jistým chlípným zlozvykem ve svém životě – a ty si ho přesto dál držíš a odmítáš se ho zbavit?

Právě teď k tobě možná jeho Duch mluví laskavým, dvořícím se hlasem a říká: „Tvůj chtíč stojí mezi námi a ruší naše společenství. Nemohu ti již žehnat, pokud na něm trváš. Věř, že ti můj Duch pomůže. Slož to, vzdej se toho hned, mé dítě.“ Ale brzy k tobě může Bůh mluvit v hněvu a řekne ti: „Jestli se nevzdáš svého chtíče, své žádosti, zjevím to – a zničí to tvůj život!“

Bůh zavrhnul Saula pro jeho neposlušnost. Samuel řekl Saulovi: „Nebo zpoura jest takový hřích jako čarodějnictví, a přestoupiti přikázaní jako modlářství a obrazové. Poněvadž jsi pak zavrhl řeč Hospodinovu, i on také zavrhl tě, abys nebyl králem“ (verš 23).

A tehdy Saula opustil Boží duch. Saulova polovičatá poslušnost ho otevřela pro Satanovo působení. Brzy začal Saula trápit zlý duch – a nakonec hledal radu u čarodějnice!

Když čteš vyprávění o Saulově životě, možná si říkáš: „Ale Saul se snažil o své nejlepší. A nedělal to špatně. Proč byl k němu Hospodin tak krutý? Proč Saulovi neodpustil?“

Bůh nám v této pasáži říká, že když něco říká, tak to tak i myslí! Říká nám: „Ukazuji ti, jak se cítím ohledně tvé poslušnosti ke mně. Chci celé tvé srdce, celou tvou lásku – ne jenom polovičatou poslušnost!“

Nuže, kdyby byl Hospodinův vzkaz Saulovi zamlžený nebo nejasný, měli bychom právo říkat, že měl mít pro Saula pochopení. Ale příkaz, který dal Saulovi, byl tak jasný, že nebylo možné pochybovat o tom, co nařizoval. Podobně ani dnes nemáme pochybnosti o tom, co nám Bůh řekl. My víme, jaká jsou jeho přikázání, protože nám je zjevil ve svém Slově a svým Duchem v našich srdcích.

Můžeš odpovědět: „Ale to, co Bůh udělal Saulovi, se stalo pod Starou smlouvou, pod zákonem. My teď žijeme ve dni milosti. Pán k nám jistě nebude tak krutý, když neuposlechneme, jako byl na Saula.“

Zde je Boží slovo k této záležitosti pod Novou smlouvou, smlouvou milosti:

„(Bůh) odplatí jednomu každému podle skutků jeho. Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným. Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem, trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.“

„Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku. Neboť není přijímání osob u Boha“ (Římanům 2:6–11).

Dovolte, abych vám vysvětlil (zpřesnil tak, aby to i hloupý pochopil) rozdíl mezi Saulem ve Starém zákoně a všemi věřícími pod Novou smlouvou: kdykoliv má člověk opravdu touhu uposlechnout Boží příkazy – když tento člověk miluje a respektuje, ctí Boží slovo – Duch svatý mu dodá veškerou moc a schopnosti, aby tyto příkazy naplnil. Tohle je požehnané zaopatření Nové smlouvy.

Saul neměl tento druh svaté touhy. Ale každý věřící, který opravdu miluje Pána a jeho Slovo, je schopen umrtvit všechny žádosti, strhnout nadvládu hříchu mocí Ducha svatého, který je v něm.

Pavel dává křesťanům toto mocné slovo varování: „Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?“ (Římanům 2:3). Říká: „Svědčíš o tom, že jsi křesťan, každému říkáš, aby uposlechnul Boží zákony – přesto jsi sám v cizoložství?“

„Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?“ (verš 4). Pavel přidává: „Bůh byl k tobě po celý čas milosrdný, jednal s tebou laskavě a s láskou. Neuvědomuješ si, že všechna jeho dobrota, milost a milosrdenství je určena k tomu, aby tě vedla k pokání?“

Chci vám říct především toto: Antikrist přijde na scénu jako největší kazatel prosperity v celé historii. A ďábel již vybírá vlažné věřící, aby přijali jeho kult. Brzy již nebudou v naší společnosti žádná omezení, žádná kázeň a křesťané budou přístupnější démonickým svodům.

Přesně to se stalo mnoha německým křesťanům v době vlády Hitlera. Když se Hitler dostal k moci, charismatická osobnost se sliby dobrého života, přijali ho i vlažní luteráni a letniční. A později, když svým zlem začal ovlivňovat společnost, hledali jiné východisko, odmítli pravdu Božího slova.

Samozřejmě že v těchto církvích povstávaly mocné hlasy pro evangelium. Ale šokující množství křesťanů nakonec následovalo Hitlera, a dokonce ho oslavovali voláním: „Hail, Hitler!“ Uvěřili lži – a Bůh je vydal silnému bludu!

Ptám se tě: Posloucháš mocné kázání, které s láskou odhaluje tvůj hřích? Jestliže ano, dovolíš tomuto slovu, aby tě usvědčilo? Nebo se rovnou vracíš ke své žádosti, aniž bys toho litoval?

Jestliže odmítáš nabádání Ducha svatého ke kázni – jestliže opětovně neposloucháš Boha, aniž bys byl v srdci jakkoliv zarmoucen – potom jsi verbován pro kult Antikrista. Ďábel tě tiše zasvěcuje do svého tajemství nepravosti. A až se naděje vzbuzující, zázraky činící Antikrist objeví, budeš smeten jeho lží a vydán na pospas bludu!

Poslouchej, co říká Pavel o křesťanech, kteří činí kompromisy a odmítají milovat a uposlechnout Boží svaté slovo: „A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost“ (2. Tesalonickým 2:12). Běda těm, kdo znají pravdu o svých žádostech a chtíči, ale kteří nevěří, že je Bůh bude soudit!

Zde jsou hrozivé důsledky pro ty, kdo neuvěří a nejednají podle Boží pravdy:

1. Srdce se zatvrzuje zrádností, prolhaností hříchu.
2. Satan, aby se ospravedlnil, pracuje na zatvrzeném srdci, aby bylo zbaveno veškerého strachu z trestu.
3. Když Bůh vidí, že není žádná možnost, aby toto srdce přijalo a uposlechlo pravdu, vydá tohoto člověka satanskému bludu.
4. Věřící se stává slepým kvůli lži, která říká, že není žádná odplata za hřích a žádný soudný den, a že se svými chlípnými žádostmi může uniknout.
5. Věřící se stává obětí démonického učení, považuje zlo za dobro a dobro za zlo.
6. Během doby je zahnán tak daleko od Krista a jeho pravdy, že se stane slepý k tomu, kdo Antikrist je – a nakonec ho uctívá a slouží mu jako bohu.
7. V Soudný den řekne Bůh takovému člověku: „Odejdi ode mě, činiteli nepravosti!“

Milovaný, tohle nemusí být cesta pro žádného z nás. Bůh dal smluvní zaslíbení, že od nás vzdálí všechen klam a dá nám vítězství nad hříchem skrze moc Kristova kříže. Všechno, co požaduje, je, abychom našemu hříchu vyhlásili válku se slovy: „S tímto zvykem mír neuzavřu. Odmítám v něm setrvávat. Osvoboď mě, Otče, svým Duchem!“ Když Otec slyší tuto modlitbu, sešle z nebe takovou moc a sílu Ducha svatého, že ďábel nebude mít šanci!

Modli se právě teď, aby do tebe Bůh pevně zasadil úctu k Božímu slovu. Pros ho, aby ti pomohl, abys byl disciplinovaný ve svém čtení Písma. A žádej Ducha svatého, aby ti pomohl, abys to, co čteš, přijímal do srdce – abys věřil, že co Bůh říká, to také míní.