NÁSLEDOVÁNÍ JEŽÍŠOVA PŘÍKLADU

Jen před pár desetiletími by jakýkoli politický vůdce přistižený při nějakém skandálu okamžitě rezignoval. Dnes je ale s takovými posty trocha hanby spojena. Přemýšlím o Hospodinových slovech řečených Jeremjáši: „Zastyděli se, že páchali ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení. Proto padnou s padajícími, klopýtnou v čase, kdy je budu trestat, praví Hospodin“ (Jeremjáš 8:12).

My, jakožto křesťané, víme, že naše naděje není závislá na dění tohoto světa. Kdykoli jsme vkládali své naděje v politiky či instituce, zažili jsme zklamání. A přece veřejný hřích nahromaděný během posledních dvaceti let vyvolává pobouření. A stejně jako bylo řečeno Jeremjášovi, Bůh nebude mlčet.

Jen před pár lety byla uznána homosexualita, ačkoli Bible jasně učí opačný názor. Jakožto křesťané milujeme homosexuály i kohokoli jiného se sexuálním hříchem. Ať už na to pohlížíme jakkoli, sex s osobou stejného pohlaví není v souladu s Písmem. (Některé církve říkají, že může být, tím však velmi znevažují Boží autoritu.)

Když následujeme Ježíšova příkladu v obětavé lásce ke všem lidem, včetně homosexuálů, dostáváme nálepku: „nesnášenliví a fanatici.“ V Bibli ale není ve spojitosti s homosexuály žádná nenávistná řeč – je tam pouze nepohodlná řeč – ohledně hříchu. Právě teď nám společnost v podstatě přikazuje, ať odstraníme pasáže považující homosexualitu za hřích. Drásá mi to srdce, protože se homosexuálům předkládá lež. Ať jsme kýmkoli; jestliže se neodvrátíme od hříchu, strašně tím utrpí náš vztah s Bohem.