NADĚJNÉ OČEKÁVÁNÍ POSLEDNÍHO DNE

Pavel píše: „Držte pevně slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.“ (Filipským 2,16) Pavel tak připomínal den, kdy bude stát v Kristově přítomnosti a kdy bude odhaleno tajemství vykoupení.

Písmo říká, že v ten den se nám otevřou oči a spatříme Hospodinovu slávu. Naše srdce zahoří, když otevře všechna tajemství vesmíru a ukáže nám svoji moc nad tím vším. Najednou uvidíme realitu všeho, co jsme prožili ve svých pozemských zkouškách: moc a zdroje z nebe, ochraňující anděle a stálou přítomnost Ducha svatého.

Potom nám Kristus ukáže Otce a to bude ohromný okamžik. Když spatříme vznešenost nebeského Otce, teprve si plně uvědomíme jeho lásku a péči o nás.

Zde je důvod, proč se Pavel držel slova o Boží věrnosti. V ten slavný den nechtěl stát před Pánem a říkat si: „Jak jsem mohl být tak slepý? Proč jsem plně nedůvěřoval záměrům Pána? Všechny moje obavy a otázky byly zbytečné.“

Pavel to shrnuje slovem: „Jedno však činím, zapomínaje na to, co je za mnou, vztahuji se k tomu, co je přede mnou.“ (Filipským 3,13) Stručně řečeno, věděl, že není možné vložit budoucnost do Pánových rukou, aniž by nejdříve odložil minulost.