Ne mečem člověka!

Boží Novou smlouvu s námi lze shrnout do jednoho mocného prohlášení: Je to Jeho neodvolatelný slib, že vysvobodí svůj lid od nadvlády hříchu – skrze moc Ducha svatého!

Tato Nová smlouva odstraňuje všechny naše mrňavé snahy potěšit Boha naší tělesností. Je to konec všeho našeho úsilí přemoci hřích, ať už je to naší odhodlaností, silou, zdůvodňováním nebo jinými skutky těla. Stručně, Boží Nová smlouva z nás snímá tíseň a tlak – a všechno to přesouvá na Něj!

Všude v této smlouvě Pán říká: „Již tě nebudu žádat, abys mi přinášel zbožné srdce. Raději odstraním tvé kamenné srdce – a dám ti nové srdce, které po mně bude toužit. Způsobím, že budeš mít jak chtění, tak činění toho, v čem mám zalíbení, skrze moc Ducha svatého!“

Jednoduše řečeno, Nová smlouva znamená konec člověka, který „všechno zvládne.“ To je ten člověk v nás, který říká: „Všechno to můžu udělat ve své síle a moci. Kdybych jen trávil víc času v modlitbě a studiem Bible – kdybych jen mohl domyslet až do konce své problémy – mohl bych udělat změny ve svém životě.“

Nová smlouva říká sbohem tomuto starému, „všechno zvládnu“ člověku – a představuje „nového člověka,“ který říká: „Nedokážu nic ve své vlastní síle. Nemám tu moc, abych uskutečnil jakoukoliv zbožnou změnu ve svém životě. Ale všechno mohu skrze moc Ducha svatého!“

Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou jsem se při svém studiu Nové smlouvy naučil, je, že tohle je to tajemství, jak mít v posledních dnech přemáhající život. Jak se blíží čas Kristova návratu, ďábel otevře stavidla pekla proti Božímu lidu. Nechá rozpoutat divoké, démonické moci, jaké svět ještě nikdy neviděl.

Vidíme, že se to již děje uvnitř církevních zdí. Satan infiltroval do Božího domu přesně propracované lži, falešná učení, démonické vyučování – a křesťané, kteří nemají rozpoznání, to všechno hltají. V tuto chvíli krouží po celé církvi mnoho podvodů a kacířství. Ptám se vás – jak budou moci křesťané v takových časech obstát?

Pán nám odpovídá zaslíbením, že tento problém bere na sebe. Ujišťuje nás: „Neboj se. Vezmu tuto záležitost do svých rukou. Já tě zmocním proti každému útoku nepřítele. A udělám to kvůli své Nové smlouvě s tebou!“

Jakmile jsem začal studovat Novou smlouvu, viděl jsem skvělé pravdy, které vyskakovaly z Božího starozákonního jednání s Izraelem. Pavel uvádí: „A toto všechno se jim stalo na výstrahu a bylo to zapsáno pro napomenutí nám, ke kterým dospěly konce věků“ (1. Korintským 10:11). Vnímal jsem, jak se mě Pán ptá: „Davide, chceš klíče k vítězství? Chceš vědět, jak přemoci hřích, tělo a ďábla? Chceš vědět, jak vést boj s nepřítelem? Tak jdi do mého Starého zákona a já tě budu učit na příkladech, které tam jsou. Všechny jsem zaznamenal pro tebe, tak se můžeš naučit čtením z bible lekce o zbožnosti!“

V noci o Přesnicích nebyl jediný Izraelita v nebezpečí před andělem smrti, který se převalil přes Egypt. Každý člověk, muž, žena a dítě Boží, odpočíval bezpečně a bezstarostně pod ochrannou krví, kterou byly pomazány veřeje dveří jejich domů. Tento obrázek bezpečí ve Starém zákoně představuje ochrannou moc krve našeho Pána nad jeho dětmi dnes. Jako křesťané máme být lidmi, kteří věří a spoléhají, že mají Kristovou krví pokropené veřeje dveří svých srdcí.

Důvěra Izraele v krev zabitého beránka dokázala v jejich životech mnoho věcí. Nebyla to jen ochrana před andělem smrti, ale také je vyvedla z Egypta a osvobodila je od faraónova otroctví. Ale byli tu ještě další nepřátelé, od kterých potřeboval Izrael osvobodit. A podobně dnes naše důvěra v Kristovu krev znamená mnohem víc než jen získání spasení k věčnému životu. Zahrnuje také spoléhání na Boží moc, že nás zbaví každé nepřátelské pevnosti.

Prosím, nerozumějte mi teď špatně. Jestliže jsi spasený – žiješ pod ochranou Kristovy krve, jsi zabezpečený vírou v Jeho dílo, které pro tebe na kříži vykonal – je to samozřejmě nádherné! Ale co tvůj stále pokračující boj s mocí hříchu, který v tobě zuří? Co tvůj zakořeněný zvyk? Co ten řvoucí lev, který hledá, jak by tě spolknul? Jakou moc máš k tomu, abys bojoval s těmito nepřáteli své duše?

Faktem je, že i když jsme byli spaseni a jsme zabezpečeni Kristovou krví, stále ještě jsme zaměstnáni bojem se zdrcujícími knížectvími, satanskými mocnostmi, démonickými pevnostmi. A přitom máme uplatňovat nárok na moc, která je nám k dispozici díky Boží Nové smlouvě. Ale tato moc přichází pouze vírou!

Prorok Izaiáš varoval Izrael, že pro ně neexistuje žádná možnost vítězství, pokud se pokusí bojovat se svým protivníkem ve své vlastní síle. Izaiáš 31 maluje dokonalý obrázek o bezvýslednosti pokusů bojovat s nepřítelem v našich lidských schopnostech. Věřím, že tato kapitola je modelem a stínem neúčinnosti našich dnešních pokusů přemoci žádosti a chtíč, zvyky a zakořeněné hříchy spoléháním se na lidské nápady a prostředky.

V době, kdy Izaiáš psal toto varovné poselství, pochodoval již král Senacherib a asyrská armáda Judeou. Dobyli na své cestě většinu měst a teď plánovali obléhání Jeruzaléma. Slovo „Senacherib“ znamená v hebrejštině „úspěšný.“ A „Asýrie“ znamená „vzrůstající hřích.“ Složené dohromady poskytují tato dvě slova obrázek zlého nepřítele, který měl proti Božímu lidu veliký úspěch.

Opravdu, Asýrie představuje každého hříšného, démonického, chlípného ducha, který přichází proti nám. A Senacherib je ďábel sám, přesvědčený, že se mu podaří nás porazit a přivést k zoufalství. Věřím, že nám Bůh chce v této kapitole ukázat, jak ďábel a jeho démonické hordy přivádějí proti církvi vlny pokušení – se vzrůstající intenzitou a mnohým úspěchem!

Tato kapitola je pro nás také příkladem, jak hřích v těchto posledních dnech vzrůstá. Písmo říká, že společnost bude stále horší a horší a církev bude zaplavena podvody a učením démonů. Věřím, že vidíme, že se to děje právě teď. Démonické hordy vnikly do všech sdělovacích prostředků a každé formy technologie, zaplavují naši kulturu smyslností, nahotou, perverzemi všeho druhu. Jak je prorokováno ve Zjevení 12, Satan „za tou ženou vychrlil ze své tlamy vodu jako řeku…“ (Zjevení 12:15).

V době, kdy se přiblížil Senacherib a Asyřané, byl králem v Izraeli Ezechiáš. A když se díval dolů na ohromnou armádu, která obkličovala město, jeho starý „všechno zvládnu“ člověk přispěchal na pomoc. Král usoudil, že v krátkém čase, s nápadem a nějakou pomocí zvenčí, by se z těchto strašných okolností mohli Izraelci osvobodit sami. Řekl: „Stojíme tu tváří v tvář zdrcující situaci. Asýrie je mocný nepřítel. Ale myslím, že všechno, co potřebujeme, je malá vojenská pomoc. Jejich armádu asi dokážeme odrazit, a mezitím vyšleme všude kolem zvědy, aby nám někdo pomohl.“

Tak Ezechiáš vyslal posly do Egypta, přinášející dary ze zlata a stříbra, aby se pokusili najmout za ně egyptskou armádu na pomoc. Král si myslel, že s egyptskými koni, vozy a pěchotou by Izrael mohl Asyřany zatlačit.

Teď si možná myslíte, že měl Izrael uprostřed této situace nedostatek víry. Ale Bůh nazval jejich jednání otevřenou vzpourou! Izaiáš píše: „Běda těm, kteříž se utíkají do Egypta o pomoc, a v koních zpoléhají, a doufají v vozích, že jich mnoho, a v jezdcích, že jich množství veliké, a nepatří k Svatému Izraelskému, aniž Hospodina hledají“ (Izaiáš 31:1). Bůh říkal: „Vzbouřili jste se proti mně! Víte, že já jsem jediný zdroj vítězství. Přesto jste se na mě odmítli obrátit!“

Izrael tu představuje věřícího, který vkládá svou důvěru do těla. Izaiáš píše: „Egyptští pak jsou lidé, a ne Bůh silný, a koni jejich tělo, a ne duch…“ (31:3). Prorok v podstatě říká: „Myslíte si, že jste schopni se osvobodit ve své vlastní síle, inteligenci a schopnostech. Ale doufáte v pouhé tělo! Vraťte se k Hospodinovi. On je vaše jediná naděje vysvobození!“

Podobně jako Izrael se dnes mnoho křesťanů rychle obrací k člověkem vyrobeným věcem ve snaze dosáhnout vítězství nad tělem. Jedním do očí bijícím příkladem je nekonečný počet svépomocných knih na policích v knihovnách křesťanů. Doslova tisíce knih slibují zaručené metody na zdokonalení našich těl, usmíření našich těl, podmanění našich těl. Opravdu, všude, kam se obrátíme, se nám nabízí tělesné možnosti pro všechny naše potřeby. Církve slibují pomazaná probuzenecká shromáždění, kde mohou být všechny naše duchovní potřeby naplněné skrze modlitbu nebo dotyk. Evangelisté nabízejí okamžité vysvobození, okamžité uzdravení, okamžité slovo od Boha.

Pravdou je, že Bůh dal Izraeli možnost volby, aby si ve své situaci zvolili buď Jeho samého nebo tělo. Řekl: „Poslužte si a uplatněte svou vlastní vůli. Kopejte do hloubky ve svém vnitřním člověku a vytáhněte všechnu svou sílu a schopnosti. Studujte své knihy, plánujte svou strategii, udělejte všechno, co víte, jak udělat. Ale pořád se budete spoléhat na tělesné paže! Nic z toho, o co se pokusíte, nebude fungovat. Žádné vaše úsilí vám nepřinese jediný moment vítězství!“

Marshall Applewhite, vedoucí sekty Nebeská brána, která spáchala hromadnou sebevraždu v březnu 1997, očekával, že bude přenesen kosmickou lodí na „vyšší úroveň“ existence. Ptám se vás – proč by měl někdo věřit takové fantazii? Věřím, že je za tím velice tragický důvod.

Tento muž vyrostl jako syn presbyteriánského pastora. Jako dospělý se stal aktivním v církvi samotné, sloužil jako vedoucí pěveckého sboru. Oženil se, měl dvě děti a byl všemi, kdo ho znali, považován za nádherného rodinného muže. Ale Applewhite měl problém, který neodcházel – silné homosexuální puzení.

Žil s vinou, strachem a odsouzením, všechno to v něm vřelo. Radil se s doktory a psychiatry, říkal, že jeho pud je „bestie,“ která má nad ním absolutní kontrolu. Dokonce se jednou nechal vyšetřit v nemocnici v naději, že bude „vyléčen.“ Tento muž zkoušel všechno, co mohl, aby se sám zbavil svých žádostí. Ale nic mu nepřineslo vysvobození.

Mnoho let poté, co opustil svou rodinu, začal Applewhite se skupinou zvanou „Přemožitelé.“ Tato skupina vyučovala o sexuální zdrženlivosti a Applewhite doufal, že tento životní styl, který kázali, ho osvobodí. Ale nikdy se to nestalo. Jedna novinová zpráva říkala, že se nakonec nechal vykastrovat, aby „vypudil“ svého démona. Z třiceti osmi dalších lidí, kteří zemřeli při sebevraždě v Nebeské bráně, se jedna třetina podrobila kastraci v zoufalém pokusu nalézt svobodu od nadvlády „hříchu.“

Možná vás odpuzují Applewhitovy okultní praktiky a masová sebevražda, kterou zinscenoval. Ale je smutné, že množství dnešních křesťanů také bojuje ztracené bitvy proti zvykům a žádostem, které ovládají jejich život. Hřích převzal nadvládu nad mnoha lidmi v církvi, i nad těmi, kteří pláčí a prosí o vysvobození. Jejich pláč je hlasitý a jasný: „Já ubohý člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?“ (Římanům 7:24). „…což v nenávisti mám, to činím“ (7:15).

Čím víc studuji Boží slovo, tím je pro mě jasnější: Veškeré lidské úsilí o vysvobození od hříchu je předem odsouzeno k neúspěchu. A Bůh nás opakovaně nechá projít těmi útrapami, dokud nebudeme naprosto přesvědčeni, že musíme zemřít tělesným snahám.

Když se Izrael pokoušel porazit svého mocného nepřítele lidskou silou, Bůh tuto snahu okamžitě odsoudil: „…padne i pomocník, padne i ten, jemuž byl ku pomoci; a tak jednostejně všickni ti na nic přijdou“ (Izaiáš 31:3). Boží slovo tu velice jasnou řečí prohlašuje, že veškeré vítězství závisí na Něm samotném. Jenom On má moc, aby nás vysvobodil od našich nepřátel.

Možná máš zbožnou vůli, pevné morální zázemí, neposkvrněnou mysl. Vlastně můžeš být jeden z nejčistších lidí, kteří chodí po této zemi. Ale žádná z těchto věcí není efektivní zbraní, když dojde na bojování s mocnostmi pekla. Bible říká, že žádný z tvých lidských darů nebo schopností nebude nikdy proti ďáblovi fungovat. Ve svém vlastním úsilí vždycky selžeš!

Jestliže jsi uprostřed zdrcujícího, nepřekonatelného boje, musíš se naučit slovu, které dal Bůh Zachariášovi: „Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů“ (Zachariáš 4:6). Tvé vítězství nikdy nepřijde skrze meč člověka – ani tvým vlastním mečem!

Izaiáš napsal: „I padne Assur od meče ne muže, a meč ne člověka zžíře jej; a utíkati bude před mečem, a nejudatnější jeho pod plat uvedeni budou“ (Izaiáš 31:8). Prorok říká, že Asyřany skutečně porazí meč. Ale jaký meč to bude, když ne meč Izraelců?

V knize Zjevení se apoštol Jan zmiňuje o Hospodinově svatém meči: „Z jeho úst vycházel ostrý meč, aby jím bil národy…“ (Zjevení 19:15). Jan tady mluví o Kristu a říká: „Ostrý, vítězný meč bude vycházet z Pánových úst!“

Spojením tohoto meče s ústy Krista nám Jan říká, že naší účinnou zbraní proti všem našim nepřátelům bude Pánův hlas. Opravdu, tohle je skutečný obraz, který Izaiáš používá k popisu toho, jak Bůh zničí Asyřany: „Hlasem zajisté Hospodinovým potřín bude Assur, kterýž jiné kyjem bijíval“ (Izaiáš 30:31).

Izaiáš říká: „Náš Pán slibuje, že bude bojovat za tebe. On vydá svůj hlas a zažene všechny tvé nepřátele na útěk!“ „Když dá slyšeti Hospodin hlas důstojnosti své, a ukáže vztaženou ruku svou s hněvem prchlivosti a plamenem ohně sžírajícího, an vše rozráží i přívalem i kamenným krupobitím“ (verš 30).

Dále Izaiáš používá obrazu ptáků, aby ilustroval Boží ochrannou moc nad Jeho lidem: „Jako ptáci létajíce, tak hájiti bude Hospodin zástupů Jeruzaléma, anobrž obhajuje vysvobodí, pomíjeje zachová“ (31:5). Hebrejský význam tohoto verše je: „Jako slepice třepetají křídly nad svými mláďaty, tak rozprostře Jehova, Bůh zástupů svá křídla nad Jeruzalémem.“

Bůh říkal Izraeli: „Chcete-li být ochráněni před útoky nepřítele, pak se skryjte pod moje křídla. Já vás zabezpečím, přikryju vás tak, jako kvočna přikrývá svá kuřátka. Nemusíte už déle žít ve strachu z vašich nepřátel!“

Dovolte, abych se zeptal: Nacházíš se právě teď uprostřed velikého boje? Čelíš nepříteli, který je pro tebe příliš mocný? Jestliže ano, jak můžeš očekávat, že zůstaneš čistý, ryzí, věrný jako křesťan, když ostatní kolem tebe padají nalevo i napravo? Jak dosáhneš vítězství nad svými žádostmi, chtíčem a pokušením, když proti tobě přichází Satan jako lev řvoucí?

Bůh tě žádá, abys jednoduše odložil svůj meč – a abys mu důvěřoval, že kvůli tobě pozvedne svůj meč. Chce, abys došel do toho bodu, kdy řekneš: „Pane, vím, že tento boj už není můj. Tolikrát jsem selhal. Teď k tobě přicházím s prostou vírou. Pomoz mi, Bože. Osvoboď mě od těchto nepřekonatelných nepřátel!“

Egypt nikdy neodpověděl na žádost Izraele o pomoc. Tento kdysi mocný národ se stal zlomenou třtinou. Mezitím Senacherib a asyrská armáda oblehla Jeruzalém. A v tuto chvíli se Ezechiáš rozhodnul: „Nebudeme tentokrát spoléhat na sílu lidských paží. Uděláme to Božím způsobem!“

Král se okamžitě pokořil a hledal Boha v modlitbě: „I stalo se, když to uslyšel král Ezechiáš, že roztrhl roucho své, a oděl se žíní, a všel do domu Hospodinova“ (Izaiáš 37:1). Ezechiáš vyznává: „Hospodine, vím, že nemám nic, co bych ti dal, kromě své víry. Nedokážu bojovat se Senacheribem. Ve své vlastní síle jsem bezmocný. Všechno to musí přijít od tebe, Hospodine. Tak co bychom teď měli udělat? Jsme obklíčeni našimi nepřáteli. Prosím, vydej svůj příkaz!“

Ezechiáš věděl, že Izaiáš bude mít Boží slovo vedení. Tak tentokrát poslal svého posla k prorokovi. Tento muž řekl Izaiášovi: „Den úzkosti a útržky i rouhání jest den tento, proto že se přiblížil plod k vyjití, ale není síly ku porodu“ (verš 3). Jinými slovy: „Tentokrát chceme dělat všechno Božím způsobem. Ale je ti známo, že jsme úplně slabí. Naši obránci jsou vyčerpaní, nezbyla jim žádná síla. Co máme dělat?“

Izaiáš pro ně měl opravdu slovo od Boha. Prorok řekl: „…Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel… já učiním to, že (Senacherib) padne od meče…“ (6–7). Bůh říkal: „Každý váš nepřítel je teď mým nepřítelem – protože jste svou bitvu předali mně! Jestliže kdokoliv mluví proti vám, zraňuje vás nebo vám nadává, je to útok proti mně. A já se o toho nepřítele postarám, ať už je lidský nebo démonický!“

„…Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž na ně dotrou pavézníci, aniž udělají u něho náspu“ (verš 33). Bůh říká: „Jiní kolem tebe možná padají, ale to nic neznamená. Ty jsi vstoupil do smlouvy se mnou. A já jsem zaslíbil, že povedu bitvu proti každému nepříteli, který na tebe zaútočí!“

Věřím, že Bůh musí mít neuvěřitelný smysl pro humor – protože poslal jen jednoho anděla, aby bojoval s celou asyrskou armádou. Písmo říká: „Tedy vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte a pět tisíců. I vstali velmi ráno, a aj, všickni mrtví“ (verš 36).

Jak úžasný pohled to musel být. To ráno, kdy se Asyřané probudili a zjistili, že 185 000 jejich spolubojovníků bylo zabito – přesto na žádném z nich nebylo žádné znamení. A to všechno se stalo pouze proto, že se Izraelci pokořili a hledali Boha!

Bible nám říká, že Asyřané vzali nohy na ramena a pelášili pryč z Judey. „A tak odjel, anobrž utekl, a navrátil se Senacherib král Assyrský…“ (verš 37). Přesto nebyli nepřátelé Izraele jen rozehnáni, ale Bůh na jisto zajistil, že byli také zničeni. Písmo nám říká, že brzy poté byl Senacherib zavražděn svými dvěma vlastními syny, když uctíval svého boha v pohanském chrámu (viz verš 38).

Jak nádherný obrázek nám Bůh dal o své moci osvobodit nás od našich nepřátel v našem těle. Nepřítel na nás může střílet ohnivé šípy, ale ty nás nezasáhnou. Satan na nás s rámusem útočí ohromnou armádou žádostí a pokušení, ale nakonec se otočí a uteče. Bůh prohlásil: „Já ubráním každé své dítě, které ve Mě dostatečně věří, aby odložilo svůj vlastní meč!“

Drahý svatý, Pán na tebe naléhá: „Drž se mě uprostřed své bitvy. Tvé vítězství je celé záležitostí víry v Boží moc a ochotu tě vysvobodit. Když tě přemůže nepřítel, přijď ke mně a vylij mi svou duši. Hledej mě celým svým srdcem a já budu bojovat za tebe. Já tě ochráním, když jsi vstoupil do smlouvy se mnou. Tvoje část je jednoduše se pokořit, skutečně věřit mým smluvním zaslíbením a hledat mou tvář. Potom dostaneš mé slovo vedení. A uvidíš, jak jsou všichni tví nepřátelé zahnáni na útěk. Tvá jediná cesta k plnému a kompletnímu vítězství je víra, která je východiskem z tvé krize!“

Ten boj není nikdy náš. Je vždy Hospodinův. Víra a víra samotná – víra v Boží zaslíbení, že nás uchrání před pádem, že do nás vkládá vůli, že chceme činit dobře – to je cesta ke slavnému vítězství.