NEBEZPEČÍ OCHLADNUTÍ

Někteří, kteří odpadli, si říkají: „Můžu se smířit s Bohem, kdykoliv budu chtít. Jen prostě nejsem připraven. Nejsem naštvaný na Boha; jen potřebuji čas s mými přáteli, čas, abych si užil sám sebe. Vím, že Bůh je milující a milosrdný, takže až budu připraven, přijdu k Němu. Budu vědět, kdy ten čas přijde. „Slyšel jsem tyto myšlenky zejména mezi mladými lidmi, kteří se vzdalovali od Boha.

Duch svatý mě přiměl, abych poukazoval na nebezpečí ochladnutí. Není pravda, že Bůh se odvrátí od těch, kteří odpadnou; Jeho milost je k dispozici nepřetržitě. Kristova krev vůči hříšníkům nikdy neztratí svou sílu, ale duchovní chlad má silný a předvídatelný účinek. Vede k zatvrzelosti srdce.

Pojem „tvrdost“ označuje stav, který je za hranicí vlivu případných laskavých přímluv a jakéhokoliv přesvědčování Ducha svatého. Začíná to ochladnutím – vynuceným oddělením od Boha, bez vůle poslouchat hlas Jeho evangelia. Pokračuje to v ochladnutí vůči Božímu hlasu, vůči volání Ducha svatého, a vede k tvrdosti.

Pavel na toto odkazuje, když říká, že před Kristovým příchodem „přijde úpadek“ (viz 2. Tesalonickým 2:3). Mluví o masovém odpadnutí, které bude provázeno vzestupem ducha Antikrista. Ti, kteří „nepřijali lásku k pravdě“ (2:10), upadnou do velkého klamu; uvěří spíše lži než pravdě. A ti, kteří se odvrátí od Toho, který je pravda, zahynou (2:10).

List Židům obsahuje toto varování: „Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha. Raději se navzájem denně povzbuzujte, dokud ještě platí ono „Dnes“, aby se někdo z vás nedal oklamat hříchem a zatvrdit” (Židům 3:12–13).