Neuvěřitelná požehnání ze zůstávání v Kristu!
Křesťané dnes žijí v čase velikého osvícení. Duch svatý nám odhalil mocný význam Ježíšova kříže, který pro naše životy znamená neuvěřitelná požehnání.
Byla doba, kdy byl Kristův mocný čin světem zastírán. Toto období se nazývalo “Doba Temna” - jednoduše proto, že byl význam kříže lidským očím zahalen.
V té době se většina kázání zaměřovala na Boží hněv a věčné zatracení. Papežové a kněží kázali evangelium skutků - a lidé konali různé skutky, aby nalezli pokoj s Bohem. Cestovali několik mil na poutní místa, v kleče uctívali kamenné ikony, opakovali dlouhé modlitby a hladili modlitební korále. Všechny tyto věci pouze zvětšovaly jejich otroctví a prohlubovali zatemnění jejich duší.
Lidé tak nevěděli nic o požehnání dosaženého skrze Kristovo vítězství na Golgatě. I dnes, když máme k dispozici všechna učení zabývající se tímto tématem, většina křesťanů stále nerozumí mnoha důležitým aspektům Kristovy služby. V tomto poselství bych rád mluvil o jednom z těchto aspektů - a tím je, co znamená být “v Kristu”.
Jako pastýř Pánova stáda příležitostně káži na téma peklo, věčné zatracení, Boží hněv. Jsem ale stále více a více přesvědčen, že jedinou cestou, kterou mohu vést Boží lid k vítěznému životu, je kázat o požehnání a přínosu ze “zůstávání v Kristu”.
Skutečností je, že zůstávat v Kristu je pouze základem, na kterém může být budována pravá svatost a spravedlnost. Bez tohoto základu se budeme spoléhat sami na sebe a budeme si zkoušet vytvořit svou formu svatosti. Ale pravé svatosti můžeme dosáhnout pouze skrze poznání Božího bohatství v Kristu Ježíši:
“Objevila se přece Boží milost, přinášející záchranu pro všechny lidi, vyučující nás, abychom si odepřeli bezbožnost a choutky světa a žili v nynějším běhu věcí rozumně, spravedlivě a pobožně.”(Tit 2:11-12)
Pouze Boží milost nás může vyučovat teologie, která vede ke svatosti. Žádné úsilí totiž nemůže vyprodukovat svatost!
Na pevném základě budeme stát pouze, když porozumíme požehnání ze zůstávání v Kristu. “...jimž Bůh chtěl v známost uvésti, jaké je bohatství slávy tohoto tajemství mezi národy, jímž je Kristus ve vás, naděje slávy.” (Kol 1:27)
Víte, co znamená být “v Kristu”? Slyšel jsem o tom mluvit mnoho křesťanů, ale věřím, že jen málo z nich to chápe!
Bůh promluvil k Izaiáši o jistém služebníkovi, který těší jeho srdce. “Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož zálibou je má duše...”(Iz 42:1)
Kdo je ten, kterého Bůh podpírá, nadnáší a střeží každý jeho krok? Kdo je jeho vyvoleným, ten ve kterém má takové zalíbení?
Odpověď nalézáme v Matoušově evangeliu. “A Ježíš, byv pokřtěn, ihned vystoupil z vody, a hle, byla mu otevřena nebesa a uviděl Božího ducha, an sestupuje jakoby holubice a přichází na něho, a hle, z nebe hlas, pravící: Tento je můj milovaný Syn, v němž jsem našel svou slast.”(Mt 3:16-17)
Hebrejský výraz pro “v němž jsem našel svou slast” je tady “potěšení.” Jinými slovy Bůh říkal: “Má duše má potěšení v mém Synu Ježíši Kristu!”
V starozákonní době bylo Pánu předloženo nespočet obětních ovcí a dobytka. Po staletí se prolévali řeky zvířecí krve. Nicméně Bible říká, že žádná z těchto obětí Pána nepotěšila. “Krev býků a kozlů přece není schopna hříchů zbavovati...oběti cele spalované za hřích se ti nezalíbily.”(Žd 10:4-6)
V následujícím verši čteme tato nádherná Ježíšova slova: “Tu jsem řekl: Hle, přicházím...vykonati, Bože, tvé přání.”(v.7) Kristus přišel na zem, aby udělal to, co žádná zvířecí oběť nemohla udělat!
“Proto praví, když vstupuje do světa: Oběť a posvátný dar sis nepřál, připravil si mi však tělo.” (v.5) Bůh tady na zemi připravil pro Ježíše fyzické tělo, které by bylo konečnou a dokonalou obětí.
Zkrátka Bůh se kvůli nám pokořil. Vešel do ženského lůna a přijal lidskou přirozenost. Vzdal se nebeského bohatství, aby se pro nás stal chudým - dal svůj život, aby vás vykoupil!
Boží plán na záchranu lidstva byl jednoduchý. Řekl: “Pošlu napřed svého vlastního Syna jako zachránce. Po té co zemře, bude vzkříšen a v slávě stane přede mnou, pak uznám jedině jeho oběť!” Vidíte, že Ježíš pochází z pravého Ducha a Boží podstaty - a pouze on může stanout před Svatým Otcem. Bůh by nikdy nepřijal žádný skutek přirozeného těla, nehledě na to, jak dobrý by byl. Uzná jenom Krista - služebníka, který ho dokonale uspokojí a potěší!
Tak Pán řekl: “Můj Syn bude jedním jediným obětním beránkem. A shromáždí v sobě všechny, kteří byli ode mne odděleni. Smíří je se mnou svou vlastní krví!”
“Vždyť i Kristus jednou trpěl stran hříchů, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu...”(1.Pt 3:18)
Nyní, když Ježíš řekl “...tělo jsi mi připravil,” (Žd 10:5), nemyslel tím pouze fyzické tělo, ale také tělo duchovní. A toto tělo je složeno ze všech, kteří v něho věří:
“Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy...všechny věci podřídil pod jeho nohy a dal to, aby on byl nade všemi hlavou vůči shromáždění, jež je jeho tělo, plnost toho, který naplňuje vše ve všech.”(Ef 1:17,22-23)
“Je jedno tělo...”(4:4) Všichni, kteří jsou “v Kristu”, jsou vírou zrozeni do tohoto duchovního těla. V momentě, kdy naše srdce plně odevzdáváme Ježíši, kdy činíme pokání a uvěříme v něj, jsme do jeho těla naroubováni, adoptováni a nasáknuti. “Jsme totiž údy jeho těla, z jeho masa a jeho kostí.”(5:30)
Ano, v nebi je fyzický člověk: Ježíš, Syn, sedící po Otcově pravici. Ale v tomto světě ho fyzicky nevidíme. Ve skutečnosti my, jako údy Kristova těla na zemi, jsme tím jediným Ježíšem, kterého kdy může tento svět spatřit!
Ale církev není jednotnou denominací nebo nějakou organizovanou strukturou. Není ani pouhým společenstvím věřících, shromážděných na základě doktríny nebo etických sbírek. Přesněji řečeno, podle Písma je církev tělem, sestávajícím se ze znovuzrozených věřících, kteří vyznávají Ježíše jako prvorozeného z nového lidstva.
“Toto je veliké tajemství, já však mluvím o Kristu a o shromáždění.” (5:32) “Protože muž je hlava ženy, jako i Kristus hlava shromáždění, on je Zachránce těla.” (5:23) “A On je hlava těla, shromáždění, On je počátek, prvorozený zprostřed mrtvých, aby se prvenství ve všech věcech dostalo jemu.” (Kol 1:18)
Všichni, kteří jsou Kristovým tělem, se podřizují jeho hlavě. Ti vědí, že Bůh nepřijímá nikoho, kromě těch, kteří jsou “v Kristu”!
“Čímž předejdu před Pána? Skloniti-liž se mám před Bohem nejvyšším? Předejdu-liž ho zápaly, volky ročními? Zalíbí-liž sobě Pán v tisících skopců, v mnohokrát desíti tisíci potoků oleje? Dám-liž prvorozeného svého za přestoupení své, plod života svého za hříchy duše své?” (Mich 6:6-7)
Izraelité zde kladli dobrou otázkou. “Jak se může někdo přiblížit svatému Bohu? Jak ho můžeme potěšit, aby nás přijal? Jakou oběť od nás požaduje - naši krev, naše těla, naše děti?”
Boží odpověď nalezneme v Písmu. “Nechci vaše oběti, vaše dobré činy, vaše sliby, ani vaše mravné skutky. Žádná z těchto tělesných věcí pro mě není přijatelná. Nic mě nemůže potěšit nebo uspokojit kromě mého Syna a všech, těch kteří jsou v něm shromážděni!”
A teď chci, abyste se zamysleli nad nejmravnějším, nejčestnějším člověkem, kterého znáte. Ani ten není Bohem přijat, pokud není “v Kristu”. A tak i všichni ti, kteří konají dobré skutky, jsou laskaví a šlechetní, jsou v Božích očích špinavými hadry!
Jak jsme tedy Bohem přijímáni? Pavel píše: “... v přízeň nás pojal v Milovaném.” (Ef 1:6) Jsme přijímáni pouze, když jsme v “Milovaném” - to je v Kristu, jsme součástí jeho těla. A jako důsledek zůstávání v Něm jsou naše dobré činy!
“... co do uspořádání týkajícího se naplnění dob: shrnouti si všechny věci pod jednu hlavu v Kristu, věci na nebesích a věci za zemi v NĚM...” (Ef 1:10 se zdůrazněním). “Neboť obojí skrze Něho máme jedním Duchem přístup k Otci.” (Ef 2:18). Nemáme jiný přístup k Bohu, než skrze zůstávání v Kristu!
Jestliže jsi cele odevzdal své srdce Ježíši, pravděpodobně jsi měl na mysli stejné otázky jako Izraelita, který se ptal: “Ó, Bože, jak se ti mohu zalíbit? Jakpak mohu před tebou stanout se všemi svými selháními a nedostatky? Co mám udělat, abys mne přijal, miloval, abych se ti zalíbil?
“Snažil jsem se ze všech sil, sliboval jsem, zkoušel jsem být nejlepší. Ale pokaždé, když si myslím, že dělám pokroky, vracím se o 2 kroky zpět. Měl bych si více číst Bibli? Strávit více času na modlitbách? Nebo vydávat více svědectví? Pane, co ode mne žádáš?
Bůh nám odpovídá stejně jako tomu Izraelitovi. “Nechci žádnou z tvých obětí nebo dobrých skutků. Rozpoznám pouze dílo mého Syna, ve kterém mám zalíbení!
“Nicméně vyvolil jsem si tě jako nevěstu mého milovaného Syna. Vyvolil jsem si tě již před založením světa, aby ses Mu odevzdal. Ucházel jsem se o tebe, usvědčil jsem tě a přenesl jsem tě k Němu skrze mého Ducha. A tak se tě ptám - jak bych mohl nemilovat a nemít zalíbení v nevěstě mého Syna - v nevěstě, kterou jsem sám vyvolil? Nemohu přece nenávidět své vlastní tělo!”
Ježíš se modlil k Otci: “A vše to, co je mé, je tvé, a to, co je tvé, je mé, a jsem v nich oslaven.” (J 17:10) “...aby v nich byla láska, jíž si mě miloval, i já v nich.” (v. 26)
Ježíš to dobře vysvětluje. Pokud s ním budeme za jedno, vychutnáváme stejnou otcovu lásku, kterou zakouší Ježíš. Bůh si nás zalíbil stejně tak, jako si zalíbil svého Syna. Řekl: “Miluji všechny, kteří jsou v mém Synu, neboť všichni, kteří jsou jeho, jsou mí!”
V Bibli je rovněž psáno, že Bůh je náš otec, právě jako je Kristův. Ježíš to potvrdil slovy: “...vystupuji k tomu, jenž je můj Otec a váš Otec, můj Bůh a váš Bůh.” (J 20:17)
Jak vytrvale se snažíš, aby ses Bohu zalíbil? Prožíváš období, kdy se cítíš být Bohu blízko? A míváš i jiné období, kdy se cítíš, že ses mu znelíbil?
Drahý, musíš se zaměřit na skutečnost a ne na své pocity! A skutečnost je, že Boží zalíbení v tobě nemá nic společného s tvým snažením, silou, dobrými záměry nebo skutky. Ne - to vše závisí na tvé víře!
Věřím, že Bůh chce, abychom měli to, co já nazývám “zaostřená víra”. To je ta víra, která říká: “Veškerá vaše víra může být zaměřena na jediný princip - jestliže si přejete stát před Bohem ve svatosti, musíte před něj předstoupit “v Kristu”!
Autor listu Židům nás varuje, abychom neměli “... zlé, nevěrné srdce, které odstupuje od živého Boha.” (Žd 3:12) A to je problém víry! Když se oddalujeme od základního principu vyznání, že jsme přijati Bohem skrze Krista, vzdalujeme se od Pána a navracíme se k zákonu, tělu a duchovnímu otroctví!
“Do odpočinku vstupujeme my, kteří jsme uvěřili... neboť kdo do jeho odpočinku vstoupil, sám také odpočinul od svých prací právě tak, jako Bůh od svých vlastních.” (4:3,10) Písmo to vysvětluje: Důkazem víry je odpočinek!
Jediná cesta, jak přivést svou namáhanou, lopotící se a ustaranou duši k pokoji, je přesvědčit se, že: “Jsem v Kristu - a v Něm jsem přijat Bohem a jsem mu milý. Našel ve mně zalíbení bez ohledu na to, zdali jsem nahoře nebo dole. Nezáleží na tom, jak se cítím, když vím, že jsem v Kristu - že jsem s Ním usedl v nebesích!”
Je mnoho svědectví o “zůstávání v Kristu”. Ale chci vám z písma dát tři jasné důkazy, které ukáží, zda-li jste v Kristu.
(Všimněte si, prosím - tyto důkazy se váží na vaše první pokání, opuštění všech hříchů, uvěření v Krista a věčné spasení, a to že jste se jím nechali přenést z temnoty do jeho království světla.)
1. V Kristu jste, když jste neustále obnovováni. Ti, kteří jsou “v Kristu”, nemají jen jednu zkušenost s Kristem, kterou prožili při obrácení. Ale neustále volají po změně a obnově Duchem svatým. Jejich každodenní modlitba zní: “Pane, zbav mne všeho, co se ti nelíbí. Očisti mě a přetvoř mě do podoby tvého syna!”
“Je-li tudíž někdo v Kristu, nastalo nové stvoření, staré věci minuly, hle, všechny věci se staly novými.” (2.Kor 5:17) “Zachránil nás ne na základě činů, které byly v spravedlnosti, jež jsme vykonali my, nýbrž podle soucitu svého, koupelí obrození a obnovením Svatého Ducha - jehož na nás bohatě vylil skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce.” (Tit 3:5-6)
“Obrození” tady znamená “nové zhotovení” nebo “nové oživení a vytvoření”. Pavel říká: “Duch svatý ve vás pracuje, aby vás přetvořil!”
Vidíte, že Kristus má nezměrného Ducha svatého. A protože my jsme částí jeho těla, jeho Duch proudí do každého z nás, do každého kloubu a údu. Takže pokud jsme v Kristu, jsme jeho Duchem vyživováni a přetvářeni do podoby samotného Ježíše!
2. V Kristu jste, když žijete podle Písma. Ctíte a máte strach z Božího slova? Přicházíte denně k zrcadlu z Písma a necháváte si jím změnit?
“Kdokoli však je bedliv jeho slova, v tom je opravdu láska k Bohu přivedena k dokonalosti, po tomto poznáváme, že jsme v Něm.” (1.J 2:5) Bible nám objasňuje: Víme, že jsme v Kristu, jestliže milujeme a podrobujeme se jeho slovu. A to také ukazuje, jak je v nás Boží láska dokonalá!
Pavel píše Tesalonickým: “... modlete se za nás, aby se slovo Páně rozmáhalo a bylo oslavováno tak, jako i u vás.” (1.Tes 3:1) Fráze “rozmáhat se” znamená “nesetkat se s žádným odporem”. Pavel říkal: “Když čtete nebo slyšíte slovo, respektujte jej a považujte jej za nařízení pro svůj život. Nechejte se jím řídit!”
Křesťané často citují tento verš: “Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.” (J 8:32) Ale toto zaslíbení závisí na předchozím verši: “Jestliže zůstáváte v mém slovu, pak jste vskutku moji učedníci.” (J 8:31)
Výraz “jestliže zůstáváte v mém slovu” znamená - “jestliže v něm žijete a dodržujete má přikázání”. Jinými slovy: “Když jste ve mně, odhalím vám svou pravdu. Ale nestane se tak, jestliže nemáte v úmyslu ji žít. Budete znát pravdu pouze tehdy, když se zavážete podrobit se jí!”
3. V Kristu jste, jestliže je vaše víra smíšena s dobrosrdečností. Písmo říká, že pokud nejste dobrosrdeční nebo nemáte bezpodmínečnou lásku, nemůžete být v Kristu.
“A mám-li proroctví a vím-li všechna tajemství a vše, co lze poznati, a mám-li veškerou víru, takže mohu přemisťovati hory, nemám-li však lásky, nejsem nic.” (1.Kor 13:2) Slovo “nic” v řečtině znamená; “Nyní nejsem nic - a nikdy ničím nebudu.” Jinými slovy: “Bez této bezpodmínečné lásky pro všechny jsem nikdo - a ničím vždy zůstanu!”
Můžete být nadanými kazateli a mocnými evangelisty..., můžete léčit druhé svou vírou..., můžete přenášet hory jediným slovem..., můžete vyučovat Boží slovo s mocí a pomazáním..., ale jestli nemáte lásku pro jiné, nejste nic!
“... milujeme-li se navzájem, zůstává Bůh v nás a láska k němu je v nás přivedena k dokonalosti. Po tomto poznáváme, že zůstáváme v něm a on v nás: že nám dal ze svého Ducha.” (1.J 4:12-13)
Jestliže vlastníte toto ovoce, pak máte nejjasnější svědectví o tom, že je ve vás Kristus. Je to jednoduše toto: “Láska... se nedá lehce popudit...” (1.Kor 13:4-5)
Řecké slovo pro “popuzení” je “paraxuno”. Je odvozeno od slova “kyselý” a “prudký nebo náhlý”, ale má také doplňující kořenový základ “sevřít někoho”. Po složení těchto slov dostanete velmi hluboký význam. Být popuzen znamená, ztratit nervy kvůli uštěpačným poznámkám, vybuchnout hněvem - a to vše namířit na někoho blízkého!
Ve zkratce Bible říká: “Jestliže jste v Kristu a milujete bezpodmínečně, nebudete už dále tak lehce vznětliví. A největší zkoušky na vás přijdou od těch, kteří jsou vám nejbližší - manžel(ka), děti, vaši přátelé!”
Teď se vás zeptám: Máte výbušnou povahu? Jak rychle vzplanete a necháte se rozházet? Jste-li v Kristu, když se hněváte, vzbouzí se ve vás hlas, který křičí: “Pane, pomoz mi! Svatý Duchu, zklidni mě!”
Právě před několika dny, když jsem psal toto poselství, musel jsem praktikovat to, co káži. Má žena Gwen řekla cosi, co ve mne podvědomě zmáčklo tlačítko. Nechtěla mě tím ponížit, ale já jsem to tak pochopil a to mě vyvedlo z míry. Najednou jsem ze svých úst vychrlil potok ošklivých poznámek - hněvivá, rozzlobená slova, každé z nich bylo odplatou.
Gwen se snažila omluvit se mi (za něco, co stejně neudělala), ale já jsem se k ní otočil zády a odešel do své studovny. Seděl jsem asi hodinu ve tmě a stěžoval si Pánu: “Bože, uhodila mě tam, kde jsem citlivý a to bolelo. Musel jsem zareagovat!”
A tak, zatímco jsem se zkoušel modlit, nebesa byla jako mosaz. Příští ráno, když jsem si vzal svou Bibli ke svému dennímu studiu, otevřely se mi stránky na 1.listu Korintským. A mé oči spočinuly na tomto verši: “Láska se nedá snadno vyprovokovat.”
Najednou jsem se díval do zrcadla Božího slova - a viděl jsem obličej kazatele, který se dal snadno popudit! Mé srdce bylo zasáhnuto a já jsem křičel: “Ó, Pane, to je o mně. Bože, odpusť mi!”
Okamžitě jsem zavolal Gwen, aby přišla do mé kanceláře. Když vstoupila poněkud zmatená, mohl jsem už jenom ukázat na ono místo v Bibli a říct: “Miláčku, přečti si to. Píše se tady o mně, že? Tak snadno jsem se nechal popudit! Gwen, prosím, odpusť mi!”
Milovaní, vím, že jsem v Kristu - protože, za prvé chci být Duchem svatým změněn, obnoven a vytvarován do Kristovy podoby. Za druhé vím, že jsem v Kristu, protože mám bázeň před jeho slovem. A konečně vím, že jsem v Kristu, protože toužím bezpodmínečně milovat osobu, která je mi nejbližší.
Máte tato tři svědectví v srdci? Hladovíte po obnově Duchem svatým - být změněn do podoby Ježíše? Je Boží slovo váš denní chléb - velkou podstatou vašeho života? A máte dobročinnou, bezpodmínečnou lásku ke všem lidem - zejména k těm, kteří jsou vám nejblíže?
Drazí svatí, nemůžete být dokonalí. Ale jestliže jste v Kristu, potom neustále jednáte s těmito problémy ve vašem životě skrze moc Ducha svatého. A vírou můžete přistoupit k Otci a být plně přijati nehledě na vaši námahu, protože Kristus je ve vás!
Je čas, abyste se těšili, že jste v Kristu. Jste Otcovy milované děti - jeho odevzdaní služebníci, kteří jsou navždy proměňováni do podoby jeho syna, protože Kristus je ve vás!