NEZASTAVITELNÉ EVANGELIUM

„Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni. Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem“ (1. Korintským 11:31-32). Jak tedy máme soudit sami sebe?

Předkládám kritérium, podle kterého neustále soudím sebe: Ptám se: „Bráním nějak Kristovu evangeliu?“ Víme, že svět sice nemůže evangeliu bránit, ale mohou mu bránit ti, kdo je káží. Pavel tímto způsobem soudil sám sebe, jak píše: „Raději snášíme nedostatek, jen abychom nekladli žádnou překážku do cesty Kristovu evangeliu“ (1. Korintským 9:12).

Apoštol nám v podstatě říká: „Musím si dávat pozor na to, jak předkládám evangelium. Jsem-li zaměřen materialisticky, nebo skrývám-li chamtivost či chtíč, není možné, abych věrně reprezentoval Krista. Bylo by to na překážku evangeliu, které nesu. Způsob mého života musí být součástí evangelia, které kážu.“

Uvažujme o Korintských z Pavlovy doby. Bohatí přinášeli k hodování vybrané lahůdky, zatímco  chudí neměli vůbec žádné jídlo. Pavel jim řekl: „Nepečujete o potřeby Kristova Těla, jsou-li vaše oči upřené pouze na to, jak si zlepšit vlastní život. Nemůžete být zaměřeni na Boží zájmy, když se nestaráte o to, jestli má váš bratr dostatek peněz na jídlo.“

Jakékoli skutky či jakákoli služba vykonané s takovým způsobem uvažování neobstojí v Pánově svatém ohni. Velká množství, úspěšné metody a obrovské výsledky nebudou v oné hodině nic znamenat, protože Bůh soudí pohnutky srdce. Dnes se musíme ptát sami sebe: „Dělám to kvůli uznání? Abych byl někdo? Abych si zajistil vlastní budoucnost, bez ohledu na potřeby svých bratrů a sester?“

Neudělejte chybu: Evangelium Ježíše Krista postupuje kupředu bez překážek, s mocí a nelze je zastavit. Děje se tak ale pouze tehdy, když je kázáno a vyučováno ve své plnosti. Musí být předáváno v kontextu „celé Boží vůle.“ Jak říká Pavel: „Neboť jsem vám oznámil celou Boží vůli a nic jsem nezamlčel“ (Skutky 20:27, kurzíva přidána).