„Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Pošli muže, aby prozkoumali kenaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele. Pošlete vždy jednoho muže za otcovské pokolení, samé předáky mezi vámi.“ (Numeri 13,1-2)
Mojžíš si vybral dvanáct mužů, aby prozkoumali zaslíbenou zemi, jednoho z každého kmene Izraele. Každý z těchto mužů byl vynikající vůdce s výjimečnými dovednostmi, silou a autoritou. Všichni jsou vyjmenování v Numeri 13, a přesto dnes známe jen dva: Jozua a Káleba. To má jednoznačný důvod.
Zvědové po návratu Mojžíšovi a Áronovi vyprávěli: „Přišli jsme do země, do níž jsi nás poslal. Ano, oplývá mlékem a medem a toto je její ovoce.“ (Numeri 13,27) Ale deset z nich pokračovalo: „lid, který sídlí v zemi, je silný a města jsou opevněná a velmi velká. … Nedokážeme táhnout proti tomu lidu, neboť je silnější nežli my.“ (Numeri 13, 28 a 31). Plní pochybností a obav byli ohromeni strachem z povraždění mocnými nepřáteli v Kanánu.
Většina Izraelců souhlasila se závěrem těchto mužů, ale Jozue a Káleb s jejich hodnocením rozhodně nesouhlasili. Naléhali na Izraelce, aby s vírou šli dál, protože věděli, že Bůh cestu připraví. Ti dva věrní muži zůstali osamoceni uprostřed své komunity a jasně se odlišovali v Božích očích. Bůh to vyjádřil v těchto slovech: „Avšak svého služebníka Káleba, protože byl jiného ducha a šel za mnou naplno“ (Numeri 14,24).
Jozue a Káleb měli správný postoj, který byl doložen vírou a odvahou. Díky své důvěře v Boží zaslíbení vedli Izraelity do zaslíbené země a získali bohatou odměnu. Ale nevěra ostatních deseti zvědů je vedla zpět na poušť, kde zmizeli v zapomnění.
Rozhodněte se dnes věřit Slovu Pána a jeho slibům. Věřte mu a on vás zavede do vaší zaslíbené země.