„Apoštolové řekli Pánu: ‚Dej nám více víry!‘“ (Lukáš 17,5) Muži, kteří tvořili úzký kruh okolo Krista, se ptali Pána na něco důležitého. Toužili více porozumět podstatě činné víry. Vlastně říkali: „Pane, jaký druh víry si od nás žádáš? Dej nám zjevení toho, co tě potěší, abychom mohli mít víru v jejím plném významu.
Navenek se žádost zdála chvályhodná. Učedníci se ale Ježíše takto zeptali, protože byli zmateni. V předchozí kapitole čteme, že je Kristus uvedl do rozpaků, když řekl: „Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké ... Jestliže jste nespravovali věrně ani nespravedlivý majetek, kdo vám svěří to pravé bohatství?“ (L 16,10-11)
Ježíš znal tělesnost svých následovníků. Chtěli se vyhnout tomu, co považovali za málo duchovní, tak jim řekl: „Pokud jsi věrný v malých věcech, v základech víry, budeš věrný také ve větších. Tak prokaž svoji důvěryhodnost v základních požadavcích víry. Jak ti jinak může Bůh svěřit něco hlubokého?“
Pokud jsme čestní, přiznáme si, že jsme podobni Ježíšovým učedníkům. Rádi bychom pokročili k velkým skutkům víry; měli víru, která hory přenáší. A stejně jako učedníci, často posuzujeme víru podle viditelných výsledků – velkolepé budovy, mohutné davy lidí, mnoho prodaných knih. Někteří vynikající a chytří lidé dosáhli velikých skutků pro Boha, ale oni nemusí nutně reprezentovat víru tak, jak ji vidí Bůh sám. Žádná práce, jakkoli veliká, nemá pro Pána hodnotu, pokud není její součástí jednoduchá ryzí víra.
Věříš, že ti Pán dal sen, pro který potřebuješ zázrak? Byl si vyzván, abys vykročil novým směrem, a potřebuješ k tomu nadpřirozenou víru? Je důležité porozumět, že Bůh něco často roky připravuje, než naplní vizi, kterou do tebe sám vložil. Bůh ti možná řekne: „Odlož na určitý čas svoje sny a vize a poznej mě důvěrně. Opusť jakýkoli skrytý hřích, podřiď se Duchu Svatému a potom uvidíš, jak se naplňují mé plány ve tvém životě.“