OSAMĚLOST JE VŠEOBECNÁ

Potřebujeme rozlišovat mezi samotou, osamělostí a osaměním. Samota je stav fyzického oddělení od dalších lidí. Je to čas, kdy rodina, přátelé a další lidé chybí v naší přítomnosti. Ale jen to, že jsme sami, neznamená nutně, že jsme opuštěni. Jednoduše berme tento čas, jak přichází, a uznejme, že život nemůže být vždy naplněn lidmi.

Ve skutečnosti, když jsme sami, můžeme toho hodně dosáhnout. Můžeme trávit čas s Bohem a prohlubovat s ním svoje přátelství. Žalmista David napsal: „Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese.“ (Žalm 62,1-2)

„Osamělost je pro nás všechny běžnou zkušeností, přesto je však nejvíce nepochopena“ (Ira J. Tanner, Loneliness: The Fear of Love). Osamělost je všeobecná; každý žijící člověk ji v nějaké míře zakouší. Osamělost není způsobena okolnostmi, ale je to stav mysli. Je to pocit, že nikdo a nic nereaguje na naši touhu po podpoře a lásce.

A pak je zde osamění, to znamená, že záměrně odejdeme od druhých proto, abychom byli sami. To je čas, kdy můžeme být duchovně občerstveni a emocionálně obnoveni — čas obnovení a tvořivosti. Sám Ježíš potřeboval takový čas, kdy byl sám se Svým nebeským Otcem. „Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.“ (Matouš 14,23)

Povrchnost, která charakterizuje moderního křesťana, je způsobena především nedostatkem samoty. Běháme sem a tam na koncerty, shromáždění, biblické hodiny, kampaně, konference a bohoslužby nejrůznějšího druhu v domnění, že „plníme svůj pohár“ — a celou tu dobu se divíme, proč se cítíme tak prázdní a opuštění, přesto, že jsme uprostřed davu lidí. Ježíš řekl: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte … a já vám dám odpočinout.“ (Matouš 11,28)

Nicky Cruz, světově známý evangelista a plodný spisovatel, se obrátil k Ježíši z života plného násilí a trestné činnosti poté, co se v New Yorku roku 1958 setkal s Davidem Wilkersonem. Příběh jeho dramatického obrácení byl nejprve popsán v knize Davida Wilkersona „Dýka a kříž“ a později ho sám Cruz vylíčil ve svém vlastním bestselleru „Utíkej, malý, utíkej.“