Pád New York City

Nedávno uvedl „U.S.A. Today“ příspěvek na přední straně titulkem „Je New York určen k odpočítávání?“ Ilustrace ukazovala New York oblečený jako boxer, který leží na plátěné podlaze ringu – a neuvědomuje si velmi blízký knock–out. Článek pokračoval ve výkladu, že město se vymyká kontrole a že teď mnozí věří, že to nemůže přežít.

New York má nejvyšší nájmy v Americe, nejvyšší daně, nejhorší zločinnost a několik nejnebezpečnějších škol na světě. Policie považuje některé čtvrti – jako je East New York a Bronx – za válečná pásma. Strážníci prostě do některých oblastí nevkročí.

Jeden z komentátorů ranního vysílání varoval své diváky, aby se drželi dál od těchto špinavých, zločinem zamořených míst. Řekl, že New York je Kalkata bez krav. Aby tomu nasadil korunu, přidal, že se brzy přestěhuje – bez úmyslu se vracet!

Poslední statistiky zločinnosti v New Yorku ukazují alarmující vzrůst zabíjení. Město má také největší populaci AIDS v Americe, stejně tak jako nejvyšší počet miminek narozených jako drogově závislé – nevinné děti, které zemřou, aniž by poznaly chvilkovou svobodu od trápení.

Armáda nezaměstnaných bezdomovců prochází ulicemi tohoto města, mnozí z nich jsou mentálně nemocní nebo na drogách. Jsou slabí, vyhladovělí, vyčerpaní – a žebrají po celou dobu, dokud nezemřou. Je to neuvěřitelně srdcervoucí vidět je, jak chřadnou před vašima očima. Mnozí zemřou kvůli AIDS přímo na ulici. Tato tragédie bude pouze vzrůstat, protože Newyorské nemocnice nemohou tohle břemeno zvládnout.

Jen asi před třiceti lety bylo toto město relativně klidné a mírumilovné. Central Park byl oblíbeným místem s velmi malou zločinností. Ale koncem padesátých let zasáhl heroin New York jako bomba. Ačkoliv mnoho čtvrtí v té době plodilo gangy mladistvých a drogové bitvy, „dostihy“ byly hlavním tématem rozhovorů – a tyto děti byly v podstatě ponechány samy sobě, oddělené v ghettech.

Ale to všechno se změnilo. Lidé se teď ptají: „Co je špatného s naším městem? Co se tu děje?“ New York se zdá být na pokraji anarchie. Věznice jsou nacpané kriminálníky, valná většina jejich zločinů je spojena s crackem (chemická droga)! Žádná přiměřeně inteligentní osoba nemůže přihlížet a ignorovat náhlý konec tohoto města. Všichni víme, že se něco chystá!

Před čtyřmi roky, když mě Bůh povolal, abych se vrátil do New York City, mi dal dva příkazy: najít a povzbudit svatý zbytek a varovat New York před nastávajícím soudem. Boží slovo konstatuje, že Hospodin neučiní nic v oblasti soudu, aniž by varoval svůj lid skrze své proroky nebo strážné. „Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům“ (Amos 3:7).

Milovaní, nepřistupuji nikam se spekulativním proroctvím. Jestliže prorocké poselství nebo slovo není založeno na Božím slově, zjistíme, že jsme zmítáni každým větrem a vlnou učení. Dnes všechny druhy takzvaných proroctví znějí okázale, ale není v nich ani ždibec pravdy. Prozrazujícím znamením nespolehlivých proroctví je, že nejsou zakotvená na příkladech z Božího slova.

Hospodin nám zanechal vzory ve svém Slově, podle nichž můžeme rozeznat, jak se bude Jeho ruka pohybovat! Bůh je stejný včera, dnes a navěky, a Jeho zásady soudu se nemění. Bible říká, že všechno, co se přihodilo těm v Písmu, nám slouží jako příklad: „Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa“ (1. Korintským 10:11). U všech předchozích případů založených na Písmu můžeme vidět jasná varovaní v Bibli o krizích přicházejících na nás.

Ezechiel 33:1–9 nám říká, že strážní, kteří vidí přicházející nebezpečí, ale nevarují lidi, budou mít před Bohem zodpovědnost za to, co neřekli – že krev těchto lidí bude na jejich rukou. Nepřeji si mít krev kohokoliv na svých rukou – tak vám musím říci několik věcí, které mi Duch svatý ukázal ohledně New York City.

Zaprvé zvažte, že Bůh varuje New York po léta. Tato varování jsou většinou ignorována. V roce 1970 město téměř zkrachovalo: ale jen přešel moment paniky, přihrnul se divoký duch chamtivosti a pýchy! Wall Street se začala naparovat svou veteší – budovami mrakodrapů a nafouknutými platy. Peníze se rychle vrátily na svůj trůn jako bůh tohoto města.

Znovu 19. října 1987 (nyní známé jako „černé pondělí“) dal Bůh New Yorku varování, které nebylo možné ignorovat. Burza cenných papírů ostře spadla a později lidé pobíhali sem a tam po ulicích a pokřikovali: „Je po všem!“ Ale „pozůstalá“ mentalita znovu nabyla vrchu: „Existujeme 200 let a vždy jsme měli nějaké násilí, paniky, zkrachovalou burzu. Byli jsme na pokraji neštěstí tolikrát, že víme, že se tentokrát opět provrávoráme skrz, stejně jako předtím!“

Ještě jednou Bůh varoval New York ohledně jeho chamtivosti a pýchy. Ale toto město neposlechlo a pokračovalo v zabíjení svých dětí, vytlačováním Bible ze svých škol a chlubením se promiskuitou a homosexualitou. Dnešní Newyorčané pouze mrkali, když skupiny homosexuálních aktivistů dobyly St. Patrick’s Cathedral, položily se do uliček mezi sedadly a snažily se rušit bohoslužby.

To všechno se stalo bez jakéhokoliv záblesku pokání. Ale další varování jsou právě před námi – a znamení o jejich příchodu jsou jasná: Zaprvé New York zažívá ohromnou černou díru finančního chaosu. Současný starosta se ujal úřadu a jen před několika měsíci byl uvítán otřesnou finanční krizí. Jeho předchůdce opustil kancelář, aniž by učinil jakoukoliv narážku na existenci této krize.

Aby se situace ještě zhoršila, zkrátil stát subvence pro New York City o 125 milionů dolarů – tváří v tvář deficitu miliardy dolarů. Daň z příjmů byla nadhodnocena a teď se výdaje města vymykají kontrole. Byly tu – a budou pokračovat – škrty v každém odvětví a odboru státní správy města a ve službách.

Můžeš se ptát, kde můžeme v Bibli najít precedentní proroctví pro tuto současnou situaci. Pán mě vzal do 1. Královské a starodávného Jeruzaléma. V době vlády krále Šalamouna mělo tohle město mnoho společného s novodobým New Yorkem. Když budeme studovat pád Jeruzaléma, uvidíme také brzký příchod kolapsu New Yorku.

Šalamoun byl nepochybně požehnán Bohem víc než jakýkoliv jiný člověk na zemi. Vlastnil víc majetku než kdokoliv v celé historii. A neexistovalo žádné město, které by prosperovalo za dnů Šalamouna jako Jeruzalém. Stalo se centrem celosvětového obchodu. Obchodníci se shromažďovali na městských trzích s plátnem, přízí a hedvábím. „Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi“ (2. Paralipomenon 9:14). Tržiště byla zaplavena pšenicí, ječmenem, oleji a víny ze všech národů.

Většina občanů měla služebníky. Vyšperkované budovy byly vytvářeny z mramoru, mědi, vzácných kamenů, skvěle opracovaného dřeva jako jedle nebo cedr. Tyto velkolepé stavby byly obklopeny nádhernými palmami. Šalamoun posílal lodě po celém světě, aby získal zvířata pro přepychovou ZOO, plnil je pštrosy, zebrami, opicemi a ptáky z ráje.

Bible nám také říká, že Šalamoun naplnil jeruzalémské ulice úžasnými exotickými vozy. Měl jich 1400 spolu s 12 000 koňmi, které vychoval a přivedl z Egypta. Ale udělal to navzdory Mojžíšovu zákonu, který zakazuje králům Izraele, aby pro sebe množili koně z Egyptské země (Deuteronomium 17:16: „A však ať nemívá mnoho koňů, a ať neobrací zase lidu do Egypta, z příčiny rozmnožení koňů, zvláště poněvadž Hospodin vám řekl: Nevracujte se zase cestou touto více“)

Napadlo mě, že se všemi těmi expanzemi musel mít Šalamoun velice málo času na modlitbu! Musel trávit převážnou část svého času se svými architekty v konstrukčních místnostech. Není divu, že zjistil, jak je jednoduché ignorovat Mojžíšův zákon – ale jeho nedbalost měla kruté důsledky pro město.

Jeruzalém se stal New York [City] svých dnů v kultuře a obchodě. Když všichni pohanští služebníci a cizí pracovníci vstoupili do jeho bran, přinesli s sebou své vlastní formy uctívání. Lidé nevstoupili jen jako jednotliví služebníci a automaticky nepřijali za své židovské zvyky. Přišli se těšit celému životnímu stylu – včetně cizích bohů.

Izraelité byli varováni před těmito cizími bohy a měli nařízeno držet se daleko od nich. Přesto sám Šalamoun importoval modly hned vedle dalších exotických věcí, které sesbíral. A aby to všechno udržoval, uložil velké daně na lidi – což se pro ně brzy stalo těžkým břemenem.

Ten samý muž, který kdysi postavil chrám, který kdysi hořel touhou líbit se Bohu, skončil jako politik! Na vrcholu své prosperity se raději obrátil k světskému usuzování než moudrosti Božího slova. Prospěšnost (účelnost) se pro něj stala mnohem důležitější než přímluva a snažná prosba.

Když se například oženil s dcerou faraóna, zajistil okamžitou mírovou smlouvu s kdysi obávaným nepřítelem. Místo toho, aby dělal to, co je správné v Božích očích, jednal se světskou myslí a dělal to, co bylo nejpříhodnější. Nakonec se pro něj všechno stalo politickou záležitostí – a jednoduše „předstíral“ chození s Bohem. To je právě to, co srazí každé město – nebo věřícího, pro tento důvod!

Navíc v sobě Šalamoun skrýval nesmírný chtíč po ženách, držel si 700 manželek a 300 konkubín. To bylo také v přímém rozporu s Mojžíšovým zákonem: „Nebudeť také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho…“ (Deuteronomium 17:17).

Šalamoun se stal tak závislý na svých manželkách a konkubínách, že ho jeho nekontrolovatelný chtíč vedl do modlářství – protože každá manželka přinesla do království své vlastní bohy. Šalamoun opatřil každému z nich chrám a osazenstvo: „A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým“ (1. Královská 11:8). Tyto chrámy musely zahrnovat množství kněží, sloužících, panen a pokladů. Byl tam velký chrám pro Astarot, bohyni Sidonskou, stejně jako pro Molocha, ohavnost Ammonskou a Chámosovi, ohavnosti Moábské.

Věřím, že mimo strašlivou duchovní zkázu, kterou způsobily, stal se každý modlářský zvyk, instituce zřízená v Jeruzalémě nenasytnou chamtivou entitou, která hltala finance. Před Šalamounovu smrtí bylo město zaplaveno bezbožnými, nehodnými, bezcennými institucemi, které vyčerpávaly a přiváděly k bankrotu celý národ Izrael.

Daňový systém, který Šalamoun vymyslel, byl krutý a povinný, aby zajišťoval rozsáhlé expanze království, modlářské chrámy, požitkářské šílenství a smyslnost. Požívání alkoholu beze sporu zakalilo jeho moudrost, protože se přiznal, že „podlehl vínu.“

Šalamoun zemřel nemocný, vyčerpaný, sešlý, muž zbavený iluzí. Jsem zvědavý, zda když umíral, měl nějaké výčitky, že zanechal svému synovi dědictví beznadějného dluhu – protože jeho syn Rehoboam přišel k trůnu s národem, který stál tváří v tvář jisté ekonomické katastrofě!

Množství speciálních zájmových skupin natahovalo své ruce se slovy: „Nemáme žádnou oblast, kterou bychom mohli omezit. Potřebujeme každý dolar!“ Rehoboam získal rychlý výcvik – stejně jako starosta New Yorku – když mu jeho finanční poradce oznámil, že se na obzoru rýsuje rozsáhlá finanční katastrofa!

Jak byl sražen Jeruzalém? Jeho daňová základna byla zničena! Po smrti Šalamouna vedl muž jménem Jereboam, který uprchl během vlády Šalamouna do Egypta, veškeré obyvatelstvo ke králi s peticí se žádostí o úlevu na daních! „Otec tvůj ztížil jho naše; protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemena jeho těžkého, kteréž vzložil na nás, a budeme tobě sloužiti“ (1. Královská 12:4).

Rehoboam si vzal tři dny na rozmyšlenou. Během této doby konzultoval jak starce, „kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho ještě za života jeho“ (verš 6), tak mladíky, se kterými vyrostl. Vybral si ignorovat radu svých starších, kteří radili ulehčit lidu břímě. Místo toho následoval rady svých druhů – kteří mu řekli, aby lidem spíš přidal k daňovému břemenu, než ubral.

Přesto tu bylo řešení pro celý problém, které Rehoboam dostatečně neviděl: ukončit činnost modlářských chrámů! To by znamenalo propustit tisíce pohanských kněží, zastavit finanční krvácení a tak ulehčit přílišné břemeno lidí. Místo toho prohlásil: „Nejmenší prst můj tlustší jest nežli bedra otce mého. Nyní tedy otec můj těžké břímě vložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými“ (1. Královská 12:10–11).

Rehoboam nechtěl čelit hněvu těchto dobře zakořeněných účelových zájmových skupin, proto křičel: „Větší daně!“ „Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi v tato slova: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. K stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy Izrael k stanům svým“(1. Královská 12:16). A byla tu vzpoura!

Toto je přesně ten způsob, kterým Bůh srazí New York City. Historie se zopakuje: Uvidíme, jak se daňová základna rozpadne, protože firmy, rodiny a jednotlivci, kteří budou unavení z těžkých daní, odejdou a řeknou: „Postarej se o sebe, New Yorku! My odcházíme! Již žádné další daně pro nás!“

Věřte mi – exodus již začal! Slyšíme, že vznikají nová zaměstnání a podle statistiky je k dispozici více pracovních příležitostí – ale co analytici ignorují, je, že tato nová zaměstnání jsou na dolním konci platového tarifu. Střední manažéři, kteří jsou propouštěni z organizačních důvodů, nemohou najít odpovídající nové zaměstnání. Takže více a více lidí se jednoduše vystěhuje, protože nebudou schopni financovat své živobytí ve městě.

Když Rehoboam vyslal své výběrčí daní, lidé Izraele odpověděli tím, že je kamenovali a poslali jejich rachotící vozy domů prázdné! Jeruzalém se zvrhnul v modlářské, hříšné město. Všude si lidé jenom užívali. Město se vymklo kontrole, bylo ovládáno chtíčem a chamtivostí.

Domníval jsem se, že slabší daňová základna třeba způsobí, že vláda zastaví dotování klinik na potraty a ty že se budou muset zavřít. Nebo že zvrhlé umělecké show, které jsou dotované z federálních fondů, se bez této podpory zastaví. Ale není to tak! Potraty by se prováděly v kuchyních nožem a umělecké exhibice by pokračovaly podporované dobrovolníky a dary. Protože i tváří v tvář nesporným varovným znamením pokračuje nekontrolovatelně chtíč, žádost a hřích!

Brzy již New York nebude „vhodný“ pro podnikání a potěšení. Bůh z tohoto města udělá sirotka a izoluje ho! Jak vidíme na příkladu starodávného Jeruzaléma, ztráta daňového základu tu povede k větší zločinnosti. Všechno to bylo předpovězeno v Mojžíšově kletbě bezbožných lidí: „Tak že o poledni makati budeš, jako maká slepý ve tmě, a nebudeš míti prospěchu na cestách svých; k tomu také utiskán budeš, a loupen po všecky dny, a nebude, kdo by tě vysvobodil“ (Deuteronomium 28:29).

Žádné peníze se nepřidělují na spravování silnic nebo mostů, na opravy a zdokonalování škol nebo aby se přijímalo více policistů. Broadway bude čelit velmi temným dnům, protože lidé se budou bát přijet do města dokonce na jednu noc. Široká veřejnost nebude mít peníze na luxus kvůli masové nezaměstnanosti. Přijde doba, kdy se vysoce placená vládní místa – ta, která nevyžadují práci, ale která čerpají horentní cestovní výlohy a šoférem řízené limuzíny – zavřou!

A co říkáte trhu s realitami? Milovaný, nebude tu žádný! Trh v sobě zahrnuje prodávající a kupující, ale brzy tu budou jen prodavači. Nikdo nebude mít peníze, aby nakupoval! Právě teď zůstává 14% míst k pronajmutí, která jsou v New Yorku k dispozici, prázdných! Převedeno do čísel je to 6 milionů čtverečních stop prázdného místa, které nepřináší žádné daně! Japonci nakoupili na Manhattanu množství administrativních budov, ale jejich ekonomika začíná rovněž odrážet problémy. Je velmi pravděpodobné, že se také brzy přidají k exodu z New Yorku.

Nepředvídám další paniku na Wall Street. Spíš líčím fatalistické, strnulé šílenství – způsobené drogami. Wall Street upadne do katastrofy během kokainové extáze. Někteří budou opatrní – ti budou kamenováni!

Nedávno mi jeden milovaný bratr v Pánu říkal, že ztratil svou práci jako viceprezident firmy na Wall Street, protože odmítl šňupat kokain s ostatními vedoucími pracovníky. Očividně všichni kromě dvou z celého jeho oddělení byli závislí na drogách. Kolik ze svých finančních risků udělali pod vlivem kokainu? Jejich postoj byl: „Jezme, pijme a buďme veselí, protože zítra budeme studený! Nejsou to naše peníze, tak kdo by se staral? Všechno je risk!“

Tokijský trh se měl propadnout o 15 000 bodů a oni to ignorovali. Všechna varování – stará a nová – jsou ignorována. Je to jako by trh byl kasinem v Las Vegas a sázky byly americký důchod a pojistné fondy.

Wall Street vstoupí do největšího kokainového opojení, jaké kdy bylo zaznamenáno! Ekonomická moc se brzy přesune do společného trhu! Wall Street bude kňučet a zemře v zapomenutí, jak bude Evropa povstávat. Příprava na království Antikrista je v pohybu (právě probíhá).

Hudson a East Rivers nemají význam pro ty z nás, kdo jsou v těle Kristově – protože my závisíme zcela na Řece života! Pro ty, kdo úplně spoléhají na Pána, nemá burza cenných papírů žádný význam. Trh s realitami může přijít a odejít, daňový základ se může rozpadnout, ale my nejsme občany těchto světových měst! Jsme občané prvního a nejpřednějšího Sionu, města našeho Boha!

Bůh měl vždy město v rámci města. Uprostřed všeho soužení a nebezpečí sestoupí Bůh sám a svede bitvu o Sion! Četli jsme ve Zjevení: „Běda těm, jenž přebývají na zemi… nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký…“ Milovaný, on vstoupí do války muže proti muži s Všemohoucím Bohem, protože můj Pán zaslíbil, že „sstoupí Hospodin zástupů, aby bojoval o horu Sion“ (Izaiáš 31:4).

On osobně povede tuto poslední válku, půjde před námi, aby přemohl všechny naše nepřátele dřív, než mohou zvednout ruku. Slyšeli jste o válce proti drogám a válce proti AIDS – ale je tu větší válka: Je to Boží válka proti každému a čemukoli, co by se odvážilo dotknout Jeho dětí! „Nebo Hospodin Bůh váš onť bojuje za vás, jakož mluvil vám“ (Jozue 23:10).

Žalm 121:8 říká: „Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.“ A Zjevení 3:10 zaslibuje: „Nebo jsi ostříhal slova trpělivosti mé, i jáť tebe ostříhati budu od hodiny pokušení, kteréž přijíti má na všecken svět, aby zkušeni byli obyvatelé země.“

Bůh s námi jedná velice osobně. Sleduje naše příchody a odchody, sleduje nás v autech, autobusech a v metru. Jeho oči nás sledují, když chodíme po městských ulicích. Zaslíbil, že bude naším průvodcem a naší ochranou.

Ve třetí kapitole Daniele čteme o třech židovských chlapcích, kteří byli vhozeni do ohnivé pece krále Nabuchodonozora, protože se nepoklonili modle, jak bylo nařízeno. Kde byl Bůh během této zkoušky? Daleko odtud ve vesmíru? Ne! Byl přímo uprostřed plamenů s nimi! „Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu“ (Daniel 3:25).

Tak bude náš Bůh vždy s námi – protože On je „naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová“ (Žalm 46:1)!