PŘÍLIŠ SE NAMÁHÁŠ?

Dnes je mnoho křesťanů vyčerpáno svým úsilím odvrátit se od hříchu. Spotřebovali již poslední ždibec radosti a vítězství, které pro ně získal Kristus, se ztrácí v jejich houževnatém úsilí nastolit svou vlastní spravedlnost.

Člověk vždycky selže, nebude-li usilovat o spravedlnost vírou. Pochopte, že nemohou existovat dvě spravedlnosti: Boží spravedlnost a naše vlastní. To by znamenalo, že jsou dvě evangelia: Jeho a naše. Nemůžeme směšovat naši vlastní spravedlnost se svatou spravedlností Boží.

Nepředpokládá se však, že vynaložíme nějaké úsilí? Neříká snad Bible, že se máme vyvarovat hříchu? Ano, existuje ale jen jedna cesta, jak se vyvarovat hříchu, a to prostřednictvím Ježíše. On není pouze pravdou, kterou přijímáme; On je živým Bohem a Jeho posvěcující dílo neustává ve dne ani v noci.

Pavel zodpovídá otázku vlastního úsilí v 9. kapitole Římanům. Hovoří o lidech, kteří již dosáhli spravedlnosti: „Pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry“ (Římanům 9:30). Tito lidé se nevyčerpávali vlastním úsilím; nedeprimovala je jejich selhání. Upnuli všechnu svou víru na Ježíšovo dílo na kříži, jež pro ně učinil – a byli posíleni Jeho hojně oplývajícím životem.

„Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří“ (Římanům 10:4). Tento verš přináší všem generacím věřících osvobození. Kristus je konec. Neexistuje nic jiného! „Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává“ (Římanům 9:16).

Příteli, jsi vyčerpán úsilím o své zlepšení? Vyčerpává tě neustálé střídání nových odhodlání a selhání? Potom s tím přestaň; skonči své zápasy. Tvé správné postavení před Bohem nezávisí na tvém odhodlání, nýbrž na Bohu, který se nad námi smilovává.