„Pánův den ovšem přijde jako zloděj.“ (2. Petrova 3,10) Bůh si používá věrné služebníky – někdy ty, kteří kážou celému národu, jindy skromné, neznámé, skryté modlitebníky – aby mohla zaznít slova varování. Jen ti, kteří nemilují tento svět a očekávají Pánův příchod, přijmou tato slova v srdci jako pravdivá.
Bůh své věrné varuje, aby je nepřemohl strach, až udeří pohroma. Když přijdou hrozivé události, Boží lid musí vědět, že to, co se stalo, není náhoda. Měli by mít v srdci pokoj Boží a vědět, že náš Bůh je stále ještě Bohem zázraků. Nezpanikaří, když je ze strachu ze všech těch hrozných věcí, které se na zemi ženou, druzí lidé zklamou.
Petr dál říká: „Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena.“ (2.Petrova 3,10)
Komu jsou Petrova slova určena? Odpověď nalezneme v 2. Petrově 3,1: „Milovaní, píšu vám“ Mluví k věrným křesťanům, kteří vytrvali. Kdykoli slyšíme slova podobná těm Petrovým, naše první reakce bývá: „Dnes slýcháme příliš mnoho špatných zpráv. Proč právě teď musíme poslouchat takové poselství? Proč nemůžeme jednoduše čekat, až se to naplní?“ Ale Petr ta slova neříkal bez důvodu: „Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně musíte žít!“ (2.Petrova 3,11)
Ve světle náhlého zničení všech věcí by se Boží milovaní měli zamyslet nad svým chováním. Ti, kteří vyhlížejí naplnění biblického proroctví, by se měli přibližovat k obrazu Krista jak v chování, tak ve slovech i myšlenkách. Nepleťte se, oheň přichází. A z toho důvodu se musíme snažit, „aby nás Pán zastihl v pokoji, neposkvrněné a bezúhonné“ (3,14).