PLNÝ PROGRAM A PLÁNY, ALE BEZ JEŽÍŠE

V Janově evangeliu v 2. kapitole je popsána situace, kdy Ježíš vchází do chrámu. Tímto okamžikem začíná jeho služba, jeho působení na této zemi. To, co pak následuje, je ale dost dramatické:

„Blížily se židovské Velikonoce, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. V chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly. Tehdy si z provazů upletl bič a všechny z chrámu vyhnal i s ovcemi a voly. Směnárníkům rozházel peníze a zpřevracel stoly a prodavačům holubic řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ Jeho učedníci si tehdy vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mě pohltí‘“ (Jan 2,13-17).

Tento čin byl více než jen radikální. Kdybys chtěl oznámit začátek své služby, šel bys do velkého shromáždění, a tam převrátil stoly a židle a lidi vyhnat ven? Ježíš nechtěl jen dokazovat ostatním svou moc a sílu. Názorně všem ukázal, že přišel bořit staré principy a způsoby.

Nepřevracel jen stoly směnárníků, převrátil i celý pevný náboženský systém, který byl po tisíciletí založen na základním principu: Když lidé chtěli získat Boží přízeň, tak přinášeli zvířecí oběti za své hříchy. Kristus přinesl něco nového a tímto to demonstroval, „Váš vztah s Bohem už nadále nebude založen na tom, že přinesete ovci, kozu nebo holubici a obětujete ji. Novým základem pro váš vztah s Bohem bude moje oběť jednou provždy.“

K té scéně v chrámě můžeme přirovnat i situaci v církvích v dnešní době. Známe mnoho shromáždění, kde se koná spousta zábavných a hlučných aktivit, pořádají se misie do zahraničí, programy pro větší i menší skupinky. Chvály a písně jsou doprovázeny světelnými efekty, kapela hraje krásně, hlasitě a energicky. Ale uprostřed těchto aktivit schází to podstatné – Ježíš není uprostřed nich.

Rozhodně vás teď nechci nabádat k tomu, abyste šli převracet stoly a lavice ve vašem společenství. Pokud ale Kristus sám není středem a cílem všech našich aktivit, jsou naše společenství mrtvá. Můžeme sebevíc sloužit a zapojovat se do různých aktivit, které nesou Jeho jméno, žádnou z našich „obětí“ pravé Boží království nevybudujeme. Možná z dálky budeme vypadat jako správní věřící, ale dokud nezaměříme plnou pozornost na Ježíše, budou naše společenství jen plná „mrtvých kostí“.

Když Ježíš převrhl stoly v chrámu, křičel: „Odneste to odsud!“ (Jan 2,16) Stejně tak i dnes bychom měli z našich společenství odstranit vše, co se staví na místo Pána. Bůh poslal Ježíše, abychom se těchto věcí zbavili a připravili místo pro věci, kterými nás chce naplnit. Touží po tom, aby se naše shromáždění znova staly domy modlitby a živé víry.