POČÁTEK JEHO SLUŽBY

Ve 2. kapitole Janova evangelia vchází Ježíš do chrámu, aby učinil skutek, který bude znamením počátku jeho veřejné služby. (Jeho předchozí zázrak v Káně, kde proměnil vodu ve víno, nebyl veřejnou manifestací.) To, co se událo o něco později, už bylo drama:

„Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí, holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel a prodavačům holubů poručil: Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště! Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: Horlivost pro tvůj dům mne stráví!“ (Jan 2:13-17).

Co Ježíš učinil v chrámu, bylo doslova převratné. Kdybys chtěl oznámit svou službu, šel bys třeba do velké katedrály nebo obrovské modlitebny a začal tam převracet stoly a vyhánět lidi ven? Ježíš chtěl více, než jen ukázat svou autoritu. Předvedl, že se v každém případě chystá převrátit věci vzhůru nohama.

Všechno se to událo v období Velikonoc. O prvních velikonocích musely židovské rodiny porazit beránka, což byla rituální oběť, a potřít jeho krví veřeje svého domu, aby anděl smrti, když přišel a uviděl krví označené dveře, vynechal tento dům. Jednalo se o symbolický obřad, jenž znovu Izraelitům připomínal Boží spásné vykoupení z Egypta, osvobození Božího lidu od veškerého otroctví.

Nyní přicházel na scénu Ježíš jako beránek Boží, jehož oběť nám poskytuje záchranu z prokletí hříchu. Již Jan Křtitel si toho byl vědom a o Ježíši řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa“ (Jan 1:29).

Po uplynutí necelých tří let Ježíšovy služby spatřil svět Jeho dokonané dílo v oběti, když na Beránka – Krista – byly vloženy veškeré lidské hříchy.