POTLUČENÝ DUCH

Když přišel Kristus na zem, žil Izrael pod útlakem vládnoucího Říma. Židé byli tvrdě zatíženi římskými daněmi a zákony. A na druhé straně hamižní kněží zneužívali vdovy a chudé. Utiskovaným se dostávalo posměchu a společnost byla prolezlá korupcí. Proto mnoho proroků prohlásilo, že Kristus přijde v hodině temna a přinese světlo. 

Ježíš přišel do společnosti plné pokrytectví a bující hříchem. Když viděl, v jakém je jeho národ stavu, plakal nad Jeruzalémem (Lukáš 19:41)., a prorokoval, že jeho dům bude srovnán se zemí. A přesto těmto lidem dopřál ještě 70 let kázání evangelia. A tyto roky byly naplněné Duchem pomazanými svědky, kteří kázali naději a pokání, konali zázraky a budovali Království. Ježíš odmítl tu křehkou a nalomenou třtinu, kterou se Izrael stal, jen tak dolomit. 

A teď je tohle obrázek Ameriky: společnost úplně potlučená ve své nemorálnosti. Národ, který je také malomyslný a nervózní, kde lidí žijí ve strachu a psychickém utrpení. Máme více psychologů, psychiatrů, sociálních pracovníků a poradců než kdykoli v historii a přece se nedokážou postarat o všechny ty lidi, kteří prosí aspoň o hodinu jejich pomoci. A to platí i pro církev: týmy křesťanských poradců v celých Státech jsou přetížené množstvím lidí, kteří potřebují pomoci se svými problémy. 

Naše děti jsou zraňovány rozpadajícími se rodinami a zneužíváním všeho druhu. Teenageři jsou zraňováni nemorálností, materialismem a otupělostí. Satan nad zemí rozpoutal smršť zla a ta po sobě zanechává zbité a zlomené lidi.

Velká část církve má stejného potlučeného ducha. V jednom dopise za druhým se dočítám o křesťanech usychajících v megasborech, kde už se nekáže o hříchu ani spravedlnosti. Jsou zmatení a ptají se, "Kde najdu to pravé uctívání? Tady není vůbec znát Kristův Duch. Není tu pokání." Píší také pastoři a vyznávají, "Bratře Davide, sešel jsem z cesty."

Deník New York Times nedávno přinesl článek o desetitisícovém charismatickém sboru, kde mají motto: "Jsme tu, abychom tě učinili šťastným". Ale takové poselství přináší falešnou naději a jen dočasnou úlevu.

"Nalomenou třtinu nezlomí" (Izajáš 42:3). Někde v tomhle národě Bůh vidí knoty, které doutnají - knoty, které dříve hořely nadšením pro Jeho věci. Ale teď se z nich sotva kouří.