PRAMEN RADOSTI

Jsem přesvědčen, že v dnešní době chybí ve většině církví hluboká a trvalá radost. Slyšel jsem křesťany říkat, "Modlili jsme se za probuzení v naší církvi." Probuzení však nezačne pouze modlitbou. Žádné probuzení nemůže začít, pokud lidé nebudou usilovně toužit po Božím Slově a nepodřídí své životy zcela pod jeho vedení. Nemůžeme zakoušet nebeskou radost, dokud nás čisté Boží Slovo neusvědčí z našich odpadnutí. 

Když byl David neposlušný, ztratil Pánovu radost. Tato radost mohla být obnovena jedině opravdovým  pokáním. David to věděl a modlil se, "Dokonale mě umyj od mého provinění a od mého hříchu mě očisti. Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně....Očisti mě" (Žalm 51:4-5,9). David také prosil Pána, aby mu navrátil, co ztratil: "Vrať mi veselí ze své spásy" (Žalm 51:14).

Ezdráš v podstatě řekl lidu, který znovu stavěl Jeruzalém, "Dychtili jste po Božím Slově a dovolili, aby pracovalo ve vašich srdcích. Činili jste pokání a truchlili a Bůh je tím potěšen. Ale teď je čas se radovat! Vezměte kapesníky a setřete své slzy. Je čas radosti!"

Sláva Pánova padla na Izrael a lid strávil následujících sedm dní v radostném  jásotu: "A tak šli všichni jíst a pít…Nesmírně se radovali, protože porozuměli slovům, která slyšeli číst" (Nehemjáš 8:12)

Hebrejské slovo "veselí" v tomto verši znamená "radost, štěstí". Nejedná se jen o dobrý pocit, ale hlubokou niterní plnost radosti. Všem okolo je zřejmé, že tento pramen radosti pochází z nebe. 

Když je Boží slovo ctěno, výsledkem je vylití skutečné "Ježíšovy radosti".