RADOST, KTERÁ PŘESAHUJE VŠECHNO CHÁPÁNÍ

Pocit štěstí se objevuje a mizí podle našich měnících se okolností. Když se narodí nové dítě nebo vnouče, všichni se usmíváme. Vyhráli jsme dovolenou a jsme štěstím bez sebe! Šéf nám hodně přidá zrovna ve chvíli, kdy potřebujeme peníze navíc, a tak jsme v dobré náladě. Jenže nadšení je pouze dočasné. Nevyhnutelně se něco změní a naše štěstí vezme za své. Dítě je nemocné; dovolená nám proprší; naše pracovní místo je zrušeno kvůli sloučení dvou firem. Pozitivní pocity vyprchají. V nejlepším případě v nás zůstane pocit prázdnoty, v nejhorším případě budeme naštvaní.

Jak být znovu šťastný, když se situace změní? Nemůžeme si přát, aby se štěstí vrátilo. Nesmíme se za ním hnát. Usilovná snaha získat je zpět povede jenom k frustraci. Pokud nás činí šťastnými samotné okolnosti, pak se musí naše situace změnit, abychom znovu byli šťastní. No a to je přesně ten důvod, proč jsme nešťastní. Nemáme a nikdy nebudeme mít pod kontrolou věci, které povedou k tomu, že budeme žít spokojeně a bez starostí.

Štěstí je prchavé a závislé na okolnostech, ale radost na nich závislá není. Můžeme mít radost, i když nejsme šťastní. Někdo  může slyšet křesťany mluvit o radosti a nabýt dojmu, že radost je pouze náboženský termín pro štěstí. Ale radost se od štěstí liší. Když je situace příznivá, každý může zakoušet štěstí. Dokonce i lidé, kteří Boha neznají nebo kteří Boha proklínají, mohou být šťastní. Ale nemají radost, protože toto požehnání v životě pramení jinde. 

Podle Písma radost působí Duch svatý. "Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání." (Galatským 5:22 - 23,  zvýraznění přidáno)

Není zajímavé, že radost je zmiňována hned za láskou? Bůh po nás zjevně nechce, abychom žili depresivní, mrzuté a zahořklé životy. On ví, že štěstí je prchavé, proto nám skrze Ducha dává nadpřirozenou radost, která přesahuje naše okolnosti. Radost je krásným darem, který skrze víru v Krista provází naše spasení . Je to dar, vštěpený Duchem svatým do naší nejvnitřnější bytosti. 

Jim Cymbala založil sbor s názvem "Brooklyn Tabernacle" (brooklynský svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.