SCHÁZELO NĚCO Z MILOSTI | World Challenge

SCHÁZELO NĚCO Z MILOSTI

Gary WilkersonJanuary 5, 2015

„Když jsem odcházel do Makedonie, žádal jsem tě, abys dále zůstal v Efezu a nikomu nedovolil učit odchylným naukám a zabývat se bájemi a nekonečnými rodokmeny, které vedou spíše k jalovému hloubání, než k účasti víry na Božím záměru“ (1. Timoteus 1:3-4).

Pavel žádal Timotea, aby zůstal v Efezu přesto, že se zdá, že se mu ta myšlenka nezamlouvala. Timoteus možná nechtěl zůstat kvůli problémům, kterým církev v Efezu čelila. Zdálo se, že lidé žijí v samospravedlnosti – pokoušejí se vypadat dobře a jevit se jako spravedliví. Avšak, pokud jste samospravedliví, často se necháte oklamat, což může vést k tomu, že se stanete chamtivými a ctižádostivými.

Tou dobou byl v Makedonii hlad. I v Jeruzalémě byl hlad a extrémní chudoba. Zatímco Makedonie a Jeruzalém měly potíže, Efez na tom zřejmě byl po ekonomické stránce dobře. Efezané měli spoustu prostředků, ke kterým se však upnuli.

Pavel říká v 1. Timoteus 6:17-18: „Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme; napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní.“

Všimněte si Pavlova slova „přikazuj.“ Proč by Pavel něco takového vůbec řekl – přikazovat lidem, aby byli štědří a neupínali se k věcem? To zní pedantsky, a také to je pedantské – protože je to Zákon. Zákon nám ukazuje, kde jsme vybočili z milosti, kde jsme udělali něco špatně. Příkaz, který řekl Pavel, a jenž měl Timoteus předat Efezanům, neměl Efezské přimět pouze k štědrosti, nýbrž jim ukázat, že v jejich životech schází něco z milosti.
 

Download PDF