SOUSTŘEDĚNÍ SE NA VNĚJŠÍ VĚCI

„ … když jste mi pomohli v mých těžkostech. I vy to víte, Filipští, že … když jsem vyšel z Makedonie, ani jedna církev se nepodílela se mnou v příjmech a vydáních, jen vy sami; vždyť i do Tesaloniky víc než jednou jste mi poslali na mé potřeby. Ne že by mi šlo o dary; jde mi o to, aby rostl zisk, který se připravuje k vašemu dobru … Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. Našemu Bohu a Otci sláva na věky věků“ (Filipským 4:14-20).

Jako křesťané často přemýšlíme o štědrosti; chceme dávat a dáváme štědře svým rodinám, partnerům, přátelům, bližním a církvi i jiným dobročinným organizacím. Pavel však o tom hovoří jako o tajemství – tajemství, že někteří lidé neznají vliv štědrosti.

Pavel říkal: „Ne že by mi šlo o dary. Vždy mi jde o to, abych viděl vaši štědrost, když mi dáváte.“

Vidíte ten rozdíl? Mohl říci: „Za těch 50 dolarů si koupím jídlo na tři dny. Chvála Pánu!“

Jsem si jist, že byl za dary vděčný, víte ale, co se mu honilo hlavou? Pomyslel si: „Chvála Bohu! Evangelium ve vás pracuje, protože již nejste sebestřední. Nežijete v úzkostlivých starostech, nedržíte si věci pro sebe. Ani mezi vámi není rozdělení. Dáváte! Žijete život soustředěný na vnější věci a činíte to, co byste nikdy nedělali, kdyby ve vašich srdcích nezakořenilo evangelium.“