SPALUJÍCÍ OHEŇ

Ježíš nikdy nikoho nepokřtil vodou. Proč? Protože křest, který vykonával, byl křest v Duchu Svatém a ohni. (viz Lukáš 3:16) Nepleťme si tato slova jakoby označovala dva křty, jeden v Duchu a druhý v ohni. Lukáš používal obrazy – oheň jako symbol představující Ducha – k popisu jednoho křtu. Ježíš křtí spalujícím ohněm Ducha Svatého.

Když zažehnete zápalku a rozděláte oheň, tak plameny proniknou dřevem. To činí Duch Svatý v našich životech. On jde pod povrch našeho vzhledu ke kořenům naší bytosti. Duch Svatý nám nepřikládá náplasti – On jde k jádru našich problémů, aby nám poskytl pomoc. Stejně tak je kázání pomazané Duchem Svatým ohnivým kázáním. Neznamená to, že chce lidi srazit nebo zavrhnout, ale je to služba, která proniká srdcem, odhaluje hřích a živě ukazuje, že potřebujeme Ježíše Krista. Bez ohně Ducha Svatého může kázání klesnout v pouhou zábavu nebo v předvádění řečnického umění.

Když Petr poprvé v křesťanské éře kázal, ta nevýmluvná, ale ohnivá slova vyvolala hluboké usvědčení a reakci: „Co máme dělat?“ (Skutky 2:37) Didaktické pomůcky, které kazatelům pomáhají v komunikaci jsou užitečné, ale bez ohně Ducha nebudou srdce nikdy pokořena a zlomena před Pánem.

V knize Jeremiáš se Bůh ptá: Cožpak není mé slovo jako oheň? (Jeremiáš 23:29, zvýraznění přidáno) Slovo kázané v ohni Ducha proráží zmatek a jedná s nepokojným stavem našich srdcí. Mnoho lidí má zřejmě malý zájem zažít Boží ohnivé slovo; preferují zábavné bohoslužby a kázání, které nejsou konfrontační. Ale Boží oheň jde vždy přímo k věci a jedná s překážkami, které brání Božímu požehnání v našich životech.

Jim Cymbala založil sbor s názvem "Brooklyn Tabernacle" (brooklynský svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.