SRDCE, KTERÉ DŮVĚŘUJE

Poslední dobou mi Pán ukazoval něco ohledně důvěry k Němu, předtím jsem to vůbec neviděl! Žalmista napsal: "Ty jsi svatý,trůníš na chvalách Izraele. V tebe doufali naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval. (Zalm 22:4-5, EP)

David vytrvale svědčil: "Hledám útočiště v Hospodinu." (Žalm 11:1, EP) "Bože můj, v tebe doufám." (Žalm 25:2, ČSP) Hebrejský kořen slova důvěřovat je vysvětlen jako "vrhnout se do propasti." To je jako když díte slyší říkat tatínka "Skoč!" a důvěřivě poslechne, vrhá se přes okraj rovnou do náruče svého táty.

To je jeden aspekt důvěry. Někteří z vás jsou možná právě teď na takovém místě. Jsi na okraji, balancuješ, a nemáš jinou možnost než se vrhnout do Ježíšovy náruče! Někteří jednoduše rezignovali na svoji situaci - takový stav není nic jiného než fatalismus. Nazývají to důvěrou - ale to není důvěra, to je zatuhlost, ustrnutí v jednom místě. Důvěra je více než pasivně se vzdát - je to aktivní víra!

Někteří z nás si vytvořili z Ježíše něco jako vesmírnou hasičskou nebo záchranářskou firmu. Probíhá to tak, že satan zapaluje tvůj dům, ty jsi bez prostředků na střeše a ječíš: "Pane, pomoz! Zachraň mě! Ve stejném čase přichází Ježíš se svými anděly, drží velkou síť, a říká: "Skoč!" Ty skočíš, dům lehne popelem, a ty řekneš: "Děkuji Pane, že jsi mne vytrhl!"

Mnoho z nás omezuje svoji důvěru na takové záchranné operace, když říkáme Pánu: "Důvěřuji, že přijdeš a vytáhneš mě ze všech mých požárů, zachráníš mne v problémech, a osvobodíš ve zkouškách. Vím, že zde budeš, Pane, když Tě budu potřebovat.

Důvěřující srdce říká: "Všechny moje kroky jsou připravené Bohem. On je můj milující Otec. On mne zformoval, když jsem byl v lůně mé matky a spočítal všechny vlasy na mé hlavě. Jsem zřítelnicí Jeho oka a On má pro mne věčný plán."

Bůh má vše pod kontrolou!