SVATÁ SEBEJISTOTA

Proto mohl Pavel říci: „A vím, že až k vám přijdu, přijdu s Kristovým plným požehnáním.“ (Římanům 15:29). Měl svatou jistotu ve svém chození s Kristem. Prohlásil: „Proto se snažím, abych měl vždy čisté svědomí před Bohem i před lidmi.“ (Skutky 24:16).

Pavel v jádru říkal: „Můj život je před Pánem otevřenou knihou. Nemám ve svém srdci žádný skrytý hřích, a On se mnou nemá žádnou kontroverzi. A jeho požehnání ke mně, to je neustálý proud zjevení. Takže, když vám kážu, neslyšíte slova člověka. Nepřináším mrtvé kázání plné chytré teologie. To, co slyšíte, jsou skutečná slova Božího srdce k vám.“

Víš, plnost Kristova požehnání má málo co do činění s materiálními statky. Samozřejmě, že veškeré dobré zdraví a pozemské zdroje musíme vidět jako požehnání z Boží milostivé ruky. Ale Pavel tu mluví o mnohem větším požehnání. Řecké slovo, které používá pro požehnání, znamená „Boží doporučení (chvála)“ nebo jeho „Dobře uděláno.“ 

Krátce, Kristovo požehnání znamená žít život, který se líbí Pánu. Je to vnitřní vědomí od Ducha svatého, že když se Bůh podívá na tvůj život, řekne: „Mám z tebe radost, můj synu, má dcero. Není mezi námi nic, co by bránilo našemu společenství a vztahu.“

Pisatel Židům shrnuje plnost Kristova požehnání tímto způsobem: „Bůh pokoje, který pro krev věčné smlouvy vzkřísil z mrtvých našeho Pána Ježíše, toho velikého Pastýře ovcí, kéž vás opatří vším dobrým, abyste konali jeho vůli, a působí v nás, co je v jeho očích příjemné, skrze Ježíše Krista, jemuž buď sláva na věky věků. Amen.“ (Židům 13:20–21).

Miluji přebývat mezi lidmi, kteří žijí tento druh Kristova života. Mají kolem sebe aróma toho, že jsou s Ježíšem. Podobně jako Pavel mají tito svatí božskou nespokojenost se svým životem, touhu být v Kristově přítomnosti, hlad po dosažení větší a větší intimnosti s ním. Hodně mluví o Ježíši, a šíří jeho lásku a svatost.