SVATEBNÍ HOSTINA

„Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu. Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.“ (Matouš 22:8-10)

Od Golgoty se evangelium rozmohlo po celém lidstvu: Židům i Pohanům, otrokům i svobodným, bohatým i chudým, dobrým i špatným. Tak „se svatební síň naplnila stolovníky“ (22:10). Prosím, rozuměj tomu, že tato scéna není o Svatebním obědě Beránka. Tito hosti jsou ti, kdo jsou pozorní k volání Krista jako Pána.

Přemýšlej o tom. Podle Ježíše tato Nevěsta znamená „všechny, které nalezli, zlé i dobré“ (22:10). Taková skupina zahrnuje původně špatné lidi: závislé, alkoholiky, prostitutky, vrahy, gemblery, drogové dealery. Ale také zahrnuje i původně dobré lidi, takové, kteří se kdysi spoléhali na spravedlnost člověka.

Nyní byli všichni změněni. Vyznali své hříchy a byli omyti Kristovou krví.

Většinou pomýšlíme na svatební hostiny jako na hostiny trvající několik hodin. V židovské kultuře Ježíšovy doby mohly takové hostiny trvat celý týden. Avšak Bohu je jeden den jako tisíc let. A v tomto podobenství hostina, na kterou nahlížíme, trvá od Golgoty. Trvá staletí. A neustane, dokud se Ženich nevrátí.

Milý svatý, uvědomuješ si, co to znamená? Každý den je tvůj svatební den. Jako člen Kristova těla jsi součást Jeho Nevěsty. To znamená, že každé ráno, když vstaneš, si na sebe oblékáš bílé šaty. Pokud se ty šaty ušpiní nebo umažou, odevzdáš je Božímu Slovu, aby je omylo a očistilo. A také neustále nosíš svatební prsten. Ten vypovídá o tvém manželském statutu, zapečetěném Duchem svatým. A konečně, hoduješ Chléb nebe: Krista, nebeskou manu.

Tato svatební hostina se koná každý den ve jménu Těla Kristova.