Tyto časy vyžadují zvláštní důvěru
Každý křesťan prohlašuje, že důvěřuje Pánu. Ale pravdou je, že mnoho Božích dětí není připraveno čelit černé bouři zármutku, která se rychle přibližuje.
Nádoby Božího hněvu mají být brzy vylity na zem a uvedou čas soužení, jaké dosud nebylo v celé lidské historii. A pokud se nechopíme neobyčejné, speciální, neotřesitelné víry v Pána, nemnoho křesťanů přežije opravdu tvrdé časy, které jsou před námi!
Až na nás udeří běsnění bouře v plné míře – až vypuknou destruktivní války, v ulicích bude vládnout anarchie, zemi zamoří nezaměstnanost a jako mrak padne na lidstvo nejistota – bude mnoho křesťanů ztracených, neschopných to všechno zvládnout! Přemoženi strachem, hrůzou a beznadějí ztratí svou píseň vítězství. Duchovně a fyzicky budou v koncích, bez ždibce důvěry v Pána. Naráz se vzdají naděje a utopí se v zármutku a bolesti!
Kdo jsou tito křesťané, kteří nebudou připraveni snášet bouři? Jsou to ti, kdo nemají kultivovaný a důsledný každodenní život modlitby s Pánem!
Věřící v naší a i v jiným kongregacích slyšeli opakovaně své pastýře, jak je prosí, přímo žebrají, aby si každý den rezervovali čas na setkání s Pánem v modlitebním pokojíčku! Jenom ti, kdo se naučili vylévat své srdce před Hospodinem ve skryté modlitební komůrce, budou odměněni svatou vírou a důvěrou!
Víš, společenství dává vznik důvěře. Jen tím, že budeme vylévat všechny své strachy a obavy Bohu, můžeme zůstávat v jeho pokoji a ujištění. „Naději v něm skládejte všelikého času… vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše“ (Žalm 62:8). Důvěřování a vylévání jsou neoddělitelné!
Tohle nemůže být jasnější. Jestliže máme Bohu důvěřovat v každém čase – i v nejtemnějších časech – musíme mu neustále vylévat svá srdce!
Až se dny stanou ještě děsivější, povstane Boží lid, který bude smělejší a smělejší. To budou věřící, kteří denně volají k Pánovu jménu, „takže můžeme směle říkat: Pán je můj pomocník, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?“ (Židům 13:6).
David byl Boží muž, který se naučil vzývat jméno Hospodinovo v každé krizi svého života. Čas od času utíkal na své tajné místo, aby vylil každý svůj strach před svým Pánem. „V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho… Vysvobodil mne“ (2. Samuelova 22:7,18).
Když přikvačila největší bouře jeho života, David byl připraven! Nemusel se opírat o někoho jiného! Měl již píseň, kterou mohl během temnoty a nejistoty zpívat:
„Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou. Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne. Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem“ (2. Samuelova 22:2–4).
David viděl přicházející bouři – bouři násilí, proudy bezbožných lidí: „Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne. Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne“ (verše 5–6). Ale žádná z těchto věcí ho nemohla trápit! Jeho důvěra v Hospodina byla postavena a upevněna, protože měl denně společenství s Hospodinem.
Existují dnes věřící, kteří se pravidelně uzavírají s Bohem a poznávají Ho – a tato důvěrnost dává vznik velké důvěře! Naslouchání mocnému kázání, poslouchání kazet, uctívání a chválení v domě Hospodinově – všechny tyto aktivity jsou chvályhodné a užitečné. Ale nic neposkytne sílu, kterou potřebuješ, abys stál pevně v čase soužení! Nic tě nevybuduje v důvěře a jistotě tolik, jako skrytá, každodenní modlitba s tvým nebeským Otcem!
Musíš mít místo, kam můžeš přicházet, aby ses setkal každý den s Bohem! Nemůžeš mít problém, který bys mu nedal, břemeno, které bys mu nepředal. A nemůžeš opustit jeho přítomnost, aniž bys neodcházel ujištěný a opírající se o jeho věčné paže!
Všimni si pozorně tohoto varování: Jestliže nebudeš denně vylévat své srdce před Bohem ve skryté modlitební komůrce, budeš sklíčený „dvojím strachem“ a „dvojí hrůzou“, až se záležitosti opravdu stanou zlé! Vzbudíš se příliš pozdě, abys poznal, že jsi mezi pošetilými pannami, které měly lampy s ozdobenými knoty a chtěly být na svatbě – ale neměly žádný olej, který by rozpálil plamen!
Všichni křesťané mají všeobecnou důvěru v Pána. Všichni stojíme na několika zaslíbeních, které aplikujeme na celé tělo Kristovo, jako jsou:
Židům 13:5: „Nikdy tě nenechám a ani neopustím.“
Římanům 8:28: „Všechny věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteří jsou povoláni podle jeho předsevzetí.“
Žalm 84:11: „Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti.“
Tato dobře známá zaslíbení přinášela velikou útěchu a požehnání Božím lidem na celém světě po mnoho století. Ale za těmito všeobecnými sliby nám Bůh dává speciální zaslíbení pro speciální časy – tvrdé časy. Musíme je znát a přinášet je s sebou, když přicházíme směle k Jeho trůnu milosti!
Puritáni, kteří byli Bohem mocně požehnáni, říkali, že každý Hospodinův slib je svatý argument. Věřili, že křesťané nemohou přicházet před Pána jen se všeobecnou vírou.
Když ti Bůh říká, abys přicházel směle k jeho trůnu milosti, abys přijal jeho milost a milosrdenství ve svém čase potřeby, nemůžeš mít jen povšechnou představu o tom, proč tam jsi, jinou než že Bible říká, že bys měl být. Nemůžeš jen říci: „Dobře, Pane, Ty znáš mé srdce. Dej mi, cokoliv se ti zdá vhodné.“
Možná to zní dobře – ale Bůh chce konkrétní, specifická zaslíbení pro specifický čas v našich životech. A chce, abychom se jich chopili celým svým srdcem, tak abychom mohli stát pevně a s jistotou, že jsme s Ním domluveni. Chce, abychom stáli před Jeho trůnem s dokonalou útěchou, absolutním ujištěním a bez jakýchkoliv pochybností!
Možná, že důvodem, proč neslyšíš od Boha, je, že mu dáváš pouze povšechnou víru, aniž bys byl vůči němu konkrétní. Bůh říká: „Přijď, vytáhni své přesvědčivé důvody. Proč bych to měl pro tebe udělat? Proč bych tě měl požehnat?“ On samozřejmě ví proč – ale On chce, aby ty jsi věděl proč!
Chci zde zdůraznit tři velice specifické časy, kdy je nutná speciální nebo konkrétní víra, založená na Božích speciálních zaslíbeních. Existuje mnohem více období, kdy je taková víra potřebná, ale tyto tři situace jsou obzvláště hodné povšimnutí.
Bůh požadoval na Abrahamovi neuvěřitelný skutek poslušnosti – žádal ho, aby vykročil do neznámé budoucnosti! Abraham měl učinil tento krok s ničím hmatatelnějším, než s Božím zaslíbením: „Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě“ (Genesis 12:1).
Pisatel Židům řekl: „Vírou Abraham uposlechl, když byl Bohem volán, aby odešel na místo, které měl přijmout za dědictví; a vyšel, ačkoli nevěděl, kam jde“ (Židům 11:8). Hospodin nepředložil před Abrahama úhledný detailní plán cesty! Místo toho prostě řekl: „Seber svou rodinu, sbal si věci, opusť své příbuzné a jdi na místo, které ti řeknu.“
Abrahamovi bylo sedmdesát pět let, když byl požádán, aby se plně spolehnul na Boží věrnost! Bylo mu řečeno, aby si sbalil a šel – bez jakéhokoliv vysvětlení, bez popisu toho, kam jde nebo jaká nebezpečí to zahrnuje. Abraham vyšel, aniž cokoliv věděl! Musel se spolehnout jen na zaslíbení: „Já ti ukáži – já ti požehnám.“
Sára nebyla pravděpodobně jiná než jakákoliv dnešní moderní žena. Možná měla otázky, které by se ptala kterákoliv jiná žena: „Půjdeme na jih nebo na sever? Jaké šaty si mám sbalit? Založíme si domácnost nebo se budeme stále stěhovat?“
Všechno, co mohl Abraham odpovědět, bylo: „Bůh řekl, abychom šli, tak půjdeme! On nám ukáže další krok, jakmile se pohneme!“ Bůh nemohl Abrahamovi ukázat nic, dokud se nepohnul – a i potom to pro něj bylo chození ze dne na den!
My máme někdy představu, že když nám Bůh přikáže, abychom něco udělali a my poslechneme, všechno se od tohoto okamžiku hladce spustí. Myslíme si, že by nám měl být Bůh vděčný za naší poslušnost, že nás postaví na čtyřproudovou dálnici do nebe.
Byly doby, kdy mi Bůh řekl, abych vykročil ve víře, a já to udělal. Ale potom jsem řekl: „Bože, už to po mně nikdy znovu nežádej. Já jsem to udělal, a Ty jsi mi požehnal – ale já takhle nechci žít!“
Abraham poslechnul Boha – ale jeden skutek poslušnosti neznamená chození v poslušnosti. Opravdu, on měl zaslíbení od Boha – ale cestou musel projít Negevskou pouští, sněhem pokrytými horami, potom další poušť, bojovní lidé v Kanaánu a nakonec byl uprostřed hladu v Egyptě. Jsem tak rád, že mu Bůh neřekl o cestě, kterou projde.
Ale tato konkrétní cesta se nepodobala žádné jiné, kterou Abraham prošel. Ať procházel čímkoliv, nebyl nikdy v žádném nebezpečí. Nikdo se ho nemohl dotknout. Bůh byl jeho štítem, jeho ochráncem každý den. A pro svou víru se stal Abraham Božím přítelem!
Bůh vybízí všechny své služebníky, aby stále vykračovali do neznáma! To není jednorázová věc – to je chození, které si vyžádá náš celý život!
Ale naše poslušnost nám vyhrává velkou odměnu: nejen neustálou, nepřemožitelnou ochranu od Pána, který se zavázal smlouvou, ale Pána samotného! „Stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká“ (Genesis 15:1).
Bůh pro nás činí skvělé, slavné prohlášení! Ti, kdo Ho poslechnou – kdo vykročí, aniž vědí, co se jim stane, ale slepě důvěřují Jeho slovu – nebudou nikdy v nebezpečí! „Budu se nad nimi vznášet jako štít. Já budu jejich odměnou! Dám jim Sám sebe!“
Pán ti možná přikázal, abys něco nebo někoho položil na oltář. Možná ti řekl, abys udělal krok poslušnosti – a ty víš, že když to uděláš, že tě to uvrhne do neznáma a bude tě to stát všechno: tvou kariéru, tvé zaměstnání, tvé milované. Budeš možná nazván bláznem nebo hlupákem – ale ty ve svém srdci víš, že ti Bůh s láskou přikázal: „Poslechni mě – teď!“
Členka naší církve Diane Venora je vyhlášená herečka. Přesto se právě před několika týdny úplně vzdala showbyznysu jako skutek poslušnosti Pánu. Věděla ve svém srdci, že ji Pán řekl, aby to všechno nechala za sebou!
Tak odmítla ocenění být nejlepší druhou hlavní herečku a vykročila do velkého neznáma. Neměla žádné zaměstnání ani garanci na práci jakéhokoliv druhu. Vyšla, aniž věděla, kam půjde!
Hned následující den jí volal její agent, že jí byla nabídnuta vynikající role ve filmu se třemi nejznámějšími herci v byznysu. Poté co zavěsila, řekla: „Ne, Satane, vím, o co se snažíš. Nezměním své rozhodnutí!“
Milovaný, takhle to bude vždycky! Kdykoliv vykročíš ve věrné poslušnosti, ďábel přijde s nějakým vnadidlem, aby tě dostal zpátky do neposlušnosti. Poslušnost tě vždy bude něco stát!
Ale v témže týdnu šla Diana k soudu a vyhrála velké vítězství v bitvě o poručnictví dítěte. Její štít pracoval pro ni! Ona vyhrála Krista! Její odměnou byl Pán sám!
Před třemi roky vyzval Bůh pastory této církve a naše rodiny, abychom udělali velký krok poslušnosti, když nás žádal, abychom opustili naše pohodlné prostředí v Texasu a přišli do New York City. Neměli jsme žádný sbor, žádnou budovu a jen trochu peněz! Bůh řekl pouze: „Jděte, a já budu s vámi! Já vám požehnám, já budu vaší odměnou…“
„I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin“ (Genesis 12:4). A stejně tak my! Bůh se stal naším štítem a dával nám den za dnem sám sebe. Dnes máme rostoucí, vyzrávající sbor, který stojí jako svědectví (potvrzení) Jeho zázraku!
Zde je jich jen několik, které vezmi s sebou k Božímu trůnu! Můžeš okamžitě uspořádat svůj život podle těchto zaslíbení!
„Jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého [ne polovičatý závazek], a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi“ (Exodus 19:5).
„Budete-li povolní a poslušní, dobré věci země jísti budete. Pakli nebudete povolní, ale vzpurní, od meče sežráni budete [budete zničeni]“ (Izaiáš 1:19–20).
„Poslouchejte hlasu mého, a budu vaším Bohem, a vy budete mým lidem, a choďte po vší cestě, kterouž jsem vám přikázal, aby vám dobře bylo“ (Jeremiáš 7:23).
A také máš toto neotřesitelné zaslíbení, že Duch svatý bude s tebou během všech kroků poslušnosti a časů zkoušek: „A my jsme svědky těchto věcí, a také Duch Svatý, kterého dal Bůh těm, kdo ho poslouchají“ (Skutky 5:32).
Jestliže ti Bůh říká, abys něco složil, vykroč a udělej to! Bible jasně říká, že když poslechneš Boha, On ti dá Ducha svatého, aby byl tvým průvodcem a tvou silou – aby tě zaopatřil vším, co budeš potřebovat, abys dokončil skutek poslušnosti!
Během celého mého života jsem nemluvil s tolika vystrašenými lidmi jako v posledních třech měsících. Amerika je naprosto vyděšená!
Stavitelé, investoři, profesionálové z Wall Street, maloobchodníci, vedoucí pracovníci, právníci, majitelé restaurací – všichni říkají totéž: „Je to horší, než si většina lidí myslí. A bude to ještě horší! Všechno se zastaví – všude jsou prodávající a žádní kupci!“
Milovaný, běžíme o závod k velmi těžkým časům! Mnoho křesťanů je mezi těmi, kdo ztratili svá zaměstnání a mnohem více jich bude čelit nezaměstnanosti!
V jednom státě bylo znovu přivlastněno 21 000 domů. V New York City muselo více než 100 000 lidí ubytovat své rodiny společně s jinými do bytů pro jednu rodinu. V Denveru opustilo mnoho lidí domy na hypotéční smlouvy, protože dlužili víc, než byla hodnota domu. Vystěhovali domy, odstěhovali se a nezanechali svou adresu.
Nikdo z nás neslyší rád takové zprávy – jsou tolik depresivní! Ale puritáni říkali: „Naše citové rozpoložení (naše afekty) uplácejí (korumpují) naše rozpoznání.“ Všichni milujeme Ameriku a náš způsob života. Ale jestliže se nepodíváme do očí pravdě, že těžké časy v tomto národě jsou nad námi, nikdy nebudeme mít víru, důvěru a jistotu, jakou budeme potřebovat! Umíme rozpoznávat časy, a tak se můžeme pustit do toho, abychom od Boha přijali velice specifickou (konkrétní) důvěru, která nás provede skrze to, co je před námi.
Buď si jistý, že nic z toho není pro Ježíše překvapením. Viděl to všechno přicházet! Ten, který zná počet vlasů na hlavě každého člověka a který spočítal všechny vrabce spadlé na zem, věděl předem, čemu budou čelit jeho následovníci v posledních dnech.
Věděl, kam půjde každý dolar z federálního rozpočtu – a že tvůj nájem a daně porostou. Věděl o zastavení práce (dočasné nezaměstnanosti) v každém zaměstnání, kterému jeho děti budou čelit, věděl o všech tvých účtech, tvých potřebách, dokonce znal počet dětí, které budeš mít! Neexistuje jediná věc, o které by náš požehnaný Spasitel nevěděl, když nám v Matouši 6:25–33 výslovně řekl: „Nemějte starosti o tyto věci. Váš nebeský Otec ví o všech vašich osobních potřebách. On se o vás postará.“
Ježíš nám také řekl, že přijdou nebezpečné časy – hlady, války, mory, zemětřesení, zmatky, bídy, pohromy, strach na všech stranách. Přesto říká: „Nevěnuj pozornost svým potřebám. Nedělej si kvůli něčemu z toho starosti!“
Říkáš si, jak může křesťan v případě potřeby nemyslet na svůj fyzický stav? Milovaný, nemůžeme se odvrátit od zaslíbení, která nám Ježíš dal. Právě tato jeho slova jsou věčná: „Říkám vám…“ Vlastně můžeš vzít právě tato slova do Božího trůnního sálu a říci Ježíši: „Toto jsou význačná slova: ‚Říkám vám, nepečujte o své potřeby!‘“
Nezáleží na tom, kolik bank se uzavře nebo jak poroste nezaměstnanost, náš Pán nasytí ptactvo nebeské, oblékne lilie a polní trávu a zaopatří oceán plný ryb jejich veškerými denními potřebami! „Váš nebeský Otec je živí“ (Matouš 6:26). Ani jedno stvoření nebude trpět, aniž by o tom náš Pán nevěděl!
Jaký Otec by to byl, kdyby nakrmil psi a opomenul své děti? Jaký Bůh by znal počet tvých vlasů, ale ne tvých peněz? Pouhé pomyšlení je rouhání!
Náš Otec krmí celé zvířecí království a žádné množství tvrdých časů nezastaví Jeho zaopatření: „Nejste snad vy mnohem dražší? Neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní?“ (Matouš 6:26,30).
Věřím, že Bůh nám dnes poskytnul velice zvláštní, konkrétní zaslíbení pro tvrdé časy, které přicházejí. Bylo vydáno Abrahamovi a jeho semeni jako přísaha. A Bůh ji musí poctít tebe, neboť je to jeho vlastní Slovo:
„Na přísahu, kterou přísahal Abrahamovi, našemu otci – že nám dá, abychom vysvobozeni z ruky svých nepřátel beze strachu sloužili jemu ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří po všechny dny svého života“ (Lukáš 1:73–75).
Bůh přísahal, že nás vysvobodí od každého nepřítele, každé hrozné věci, tak abychom mu mohli sloužit po všechny dny našeho života beze strachu! Milovaný, hlad je nepřítel. Nahota a chudoba jsou nepřátelé!
Tato přísaha od Boha musí být základem naší důvěry, víry v každé krizi, katastrofě a strašné době! Nauč se jí zpaměti! Nechť je tvým svatým argumentem u trůnu milosti!
V Žalmu 121 nám David poskytuje jeden z nejmocnějších argumentů Ducha svatého, které kdy bylo dáno člověku. Celý žalm nám říká, že veškerá naše pomoc přichází od Hospodina samotného! Žalm 124 je ještě dalším svatým argumentem – je to tvé specifické zaslíbení, které tě činí schopným vybudovat neobyčejnou důvěru!
Právě teď je Amerika pod Božím „předznamenáním soudu“. Předznamenání soudu nese Boží značku, soud v něm odráží jako v zrcadle hřích spáchaný proti Němu. Tyto soudy můžeme vidět po celé Bibli.
Adonibezek byl král, který usekal palce na rukou a nohou asi sedmdesáti králům. Když děti Judska zajali Abonibezka v bitvě, usekli mu jeho palce u rukou a nohou. On věděl, že to byla předzvěst Božího soudu, protože řekl: „Jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh“ (Soudců 1:7).
Jezábel způsobila smrt Nábota, jehož krev slízali psi. Ale opět vidíme Boží předznamenání soudu: Jezábel byla vyhozena z okna a zabita – a její tělo bylo pohřbeno v břichách psů! Soud odrazil zločin jako v zrcadle!
V knize Ester postavil Aman šibenici, kterou zamýšlel pro Mordachea – ale místo něho na ní visel sám! Král Aza, který uvěznil Božího proroka, dal mu nohy do klády, zemřel na nemocné nohy!
Nazýváme tyto věci ironií – ale ony jsou Božím předznamenáním soudu! Abdiáš 15 to dobře shrnuje: „Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.“
Milovaný, všechny Boží soudy nad Amerikou se odrážejí v jejích hříších! Naším největším hříchem byla vychloubačná pýcha – „horlivá“ mentalita („ke všemu ochotný“). Byli jsme přesvědčeni, že náš národ dokáže vyřešit jakýkoliv problém, vyhrát jakoukoliv bitvu a najít lék na každou nemoc. Udržovali jsme pořádek na celém světě, přesvědčeni o naší ozbrojené moci!
Po dlouhou dobu byl Bůh s námi. Měli jsme prezidenty a zákonodárce, kteří byli schopni překonat, zdolat národní problémy. Naši vědci objevili očkovací látky pro všechny druhy nemocí: malárie, [záškrt], neštovice, tuberkulózu, spalničky. Když náš národ trápila dětská obrna, dal Bůh Jonasovi Salkovi vakcínu, aby se jí zabránilo.
Teď je jen tu a tam nějaký lék! V dohledu není žádná vakcína proti AIDS! A my se utápíme v dalších „neřešitelných“ problémech: drogová pohroma, spořitelní a úvěrový kolaps, bezdomovci, rozbujelá, stoupající zločinnost, chaos ve školách, vězeních a v nemocnicích – abych některé jmenoval, a my je nedokážeme vyřešit!
Senátor Warren Rudman z New Hamsphire se nedávno nahlas podivil, zda jsme dosáhli historické etapy, když tři odbory federální vlády už vůbec nefungují. Říká, že se stali „kalamitou bez jakékoliv zodpovědnosti“.
Tady to máte – Boží předznamenání – soud nad námi je ponižující zmatek a bezmocnost! Naše vláda, jak sama připouští, není funkční!
Kde je naše pýcha, naše „horlivé“ přesvědčení? Před pěti lety byla Amerika ve světě věřitelem číslo jedna. V tomto krátkém čase jsme se stali dlužníkem číslo jedna! Po léta jsme byli za hlavu a teď jsme za ocas, přesně jak je prorokováno v Deuteronomiu 28!
Boží nejpřísnější znamení soudu nad Amerikou ale ještě přijde!
Co myslíte, že bude tím soudem?
Přemýšlej o tom, jak tento národ pošlapává všechno, co je morální, svaté a zbožné, takzvaným „uměním“, které zobrazuje ukřižovaného Ježíše ponořeného v kádi s močí! Kristus je pošlapáván v divadlech a kinech, kde posvátné je zesměšňováno a znesvěcené je vyvyšováno.
Jaké znamení soudu vzejde z tohoto zvráceného stavu? Jaký trest se hodí ke zločinu?
Zde je Boží znamení soudu nad Amerikou, po léta supervelmocí číslo jedna, nejmocnějším národem na světě. „Porazím na zem nejsilnější reky jejich“ (Izaiáš 63:6).
Bůh tento národ rozšlape – naše vojska, naše divadla, naše instituce, všechnu naši někdejší moc! Bůh učiní Ameriku svou podnožkou kvůli krvi 30 milionů dětí zavražděných při potratech!
Na rukou našeho národa je krev! Myslíš si, že Bůh nad tím přimhouří oko – že to bude ignorovat, protože vidí zbytek, hrstku svatých lidí? Ne! On je spravedlivý Bůh!
Právě teď naše síla rychle upadá! Již jsme spadli na třetí místo v ekonomice, za Německo a Japonsko. Všechno naše bohatství se prostě rozplyne! Evropské společenství – deset království obnoveného Římského impéria – povstane jako světová moc číslo jedna.
Bůh nám šlape na krk! Vystavuje naši nahotu světu! A činí, že náš vnější vzhled se dá srovnat se stavem naší duše – a náš duchovní úpadek se změní ve finační bankrot ve městě, ve státě a na federální úroveň. Filadelfie, New York City a Massachusetts jsou na pokraji bankrotu!
Vidíme teď Boží znamení soudů. A On je učiní tak jasné, že je žádný jiný národ ve světě nemine!
Jak budou před našima očima tyto soudy probíhat, bude naší jedinou odpovědí mít Ježíše jako svůj štít. Utíkej se s Ním dnes setkat ve svém skrytém modlitebním pokojíku – ať se tvé kořeny zapustí hluboko do Něj. Věz, že ten, kdo má spočítané vlasy na tvé hlavě, tě uchová za všech okolností.
Chop se těchto neobyčejných zaslíbení, které jsou pohotové pro každého a všechny katastrofy, kterým můžeme čelit:
„Vzchází ve tmách světlo upřímým… slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina. Utvrzené srdce jeho nebojí se“ (Žalm 112:4,7–8).
„Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti… Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení. I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine“ (Žalm 9:8–10).
A tady je tvůj specifický, všemocný, svatý argument pro Boží trůnní sál:
„Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím. Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého, a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho. Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne“ (Žalm 27:3–5).