Válka v nebi

„I stal se boj na nebi“ (Zjevení 12:7).

Slyšíme dnes hodně hovořit o boji s terorismem. Slyšíme o válce zvané džihád, o boji v Palestině, o vyhrožování válkou ze Severní Koreje. Nikdy v historii nebyl takový čas válek po celé zemi. A tyto konflikty jsou široce uváděny v obecnou známost díky možnosti bezprostředního přenosu informací, který teď máme. Téměř okamžitě získáváme zprávy o bombardování, přepadání, smrtelných obětech.

Jsem přesvědčen, že to jsou války a pověsti o válkách, o kterých mluvil Ježíš. A přesně jak Kristus prorokoval, zmírají lidská srdce strachem. Války, které vidíme, způsobují po celé zemi strach a hrůzu.

Ale tyto války jsou všechny pouze podružné potyčky. Jsou to pouze příznaky mnohem větší války. Víš, existuje vlastně pouze jedna válka, která stále pokračuje. A tato válka nad všemi válkami probíhá v nebi. Je to válka mezi Bohem a ďáblem.

Tato válka byla vyhlášena před dlouhými věky. Kniha Zjevení nám říká: „Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho“ (Zjevení 12:7). Drak představuje Satana a všechny padlé anděly, které podvedl a oklamal. Když byl v nebi, shromáždil tyto andělské hordy, aby povstaly proti Bohu. Chtěl uchvátit Boží autoritu a převzít jeho trůn.

Ale ďábel tuto první bitvu prohrál. „Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi“ (12:8). Bůh řekl Satanovi: „V mé přítomnosti již pro tebe není místo.“ A shodil ho s nebe, spolu s anděly, kteří se s ním vzbouřili. Byli svrženi na zem, která byla podle Bible nesličná a pustá.

Nuže, Satan již oklamal ty anděly, kteří ho následovali. A když Bůh stvořil lidstvo, rozhodl se Satan, že je také oklame. Když nemohl být Bohem, chtěl se pomstít tím, že zničí Boží semeno. Tak začal tuto válku v zahradě Eden proti úplně prvnímu muži a ženě.

Satan pokoušel nejprve Evu a potom Adama. A když způsobil jejich pád, zdálo se, že dosáhl velkého vítězství. Ráj se teď pro člověka uzavřel. Satan a jeho hordy se museli z tohoto vítězství škodolibě radovat. A boj, který vedli, byl vyhlášením války proti Bohu a všemu jeho semeni.

Válka v nebi stále ještě probíhá. Ale Satan nebojuje tuto válku z nebe, ani ji nevede z pekla. Ne, Satan spadl do neforemné pustiny, z níž Bůh stvořil zemi. A když Bůh stvořil člověka, aby zemi obýval, zřídil si Satan sídlo své moci tam.

Písmo to všechno dokonale objasňuje: „Aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi“ (12:8). „Drak uzřel, že jest svržen na zem“ (12:13). „Běda těm, jenž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký“ (12:12).

Ještě předtím, než založil svět, vymyslel Bůh válečný plán, kterým ďábla porazí. Bůh stvoří člověka podle svého obrazu. A poskytne člověku svobodnou vůli. Proto bude člověk testován a pokoušen. Opravdu, bude postaven přímo doprostřed bojiště, blízko Satanova mocenského centra.

Člověk tu první zkoušku v zahradě Eden prohrál. A od této chvíle ďábel dál pokračoval v oklamávání člověka. Za časů Noa slavil Satan úspěch v oklamání celého světa. Z veškeré populace na zemi bylo zachráněno pouze osm duší. Tak to pokračovalo po staletí, že Satan oklamával celé národy. Měl moc nad starověkým Egyptem, nad Sodomou a Gomorou, a na čas i nad Bohem vyvoleným lidem, Izraelem. Vlastně je neradostné číst Izraelskou historii v této válce mezi Bohem a Satanem.

Přesně v okamžiku, kdy Bůh položil svou ruku na Izrael, to ďábel poznal. Hospodin pro svůj lid vykonával nadpřirozené skutky, osvobozoval je skrze zázraky, poskytoval jim veliká zjevení o své lásce. Přesto během čtyřiceti let po exodu naváděl Satan Izrael ke vzpouře, modlářství a smyslnosti. Přivedl mezi ně prostitutky, homosexuály, proroky posedlé démony. Když konečně přišel čas vstoupit do Zaslíbené země, tak pouze dva ze všech Izraelců, kteří opustili Egypt, unikli jeho podvodu, Jozue a Káleb.

Zase jednou musel mít Satan škodolibou radost. Zdálo se, že každý boj probíhá podle něj. A dál svým démonickým oklamáním získával vítězství. Předstihnul všechny národy, které obklopovaly Izrael: Babyloňany, Filištíny, Moábské, Hetejské, Kananejské a severní království. Posléze Satan zaměřil svůj pohled na dosud žijící děti Izraele.

Tito Izraelci vstoupili s Jozuem do Kanaánu poté, co jejich rodiče zemřeli na poušti. Zdálo se to jako úsvit nového dne pro Boží lid. Ale Satan si na tuto generaci pospíšil s ještě většími podvody. Přinesl jim modlářství, smilstvo a falešné proroky. Zavedl démonické uctívání Bála, Asterot a Molocha. Písmo představuje tuto generaci jako nepřetržité uctívání model „na vyšších místech.“ A neustále odmítali Svatého Izraelského.

Pokládám tuto kapitolu Izraelské historie za naprosto záhadnou. Přemýšlej o tom: přihlíželi, jak jejich rodiče umírají pod soudem na poušti. Viděli své rodiče a prarodiče, jak podléhají hrozné smrti. Skutečně, po čtyřicet let šla tato mladá generace od pohřbu k pohřbu, pohřbívala své starší napravo i nalevo. Přesto i poté, co byli svědky všech těchto věcí, se stále ještě obraceli k uctívání démonických model.

Po mnoho pozdějších století se Satan radoval z vítězství za vítězstvím nad Božím semenem. Posednul izraelské krále od Achaba k Jeroboámovi a Manasesovi, zlé muže, kteří hojně prolévali nevinnou krev. Konečně, poslední kapitola Soudců přesně odhaluje, jak hluboko Boží lid spadnul.

21. kapitola Soudců je příšerným, bolestivým výčtem toho, jak šílený dav homosexuálů zneužíval knězovu konkubínu až k smrti. Když ji kněz našel, rozsekal její mrtvolu a poslal části jejího těla dvanácti kmenům Izraele. Událost skončila občanskou válkou mezi Božím lidem za práva homosexuálů. Tisíce Izraelců bylo zabito.

Kniha Soudců je zakončena těmito strašnými, chladnými slovy: „Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil“ (Soudců 21:25).

Říkám vám, že toto je Satanovým úmyslem pro každou generaci. Dařilo se mu srážet každé pravé uctívání v Izraeli. Na konci Soudců šli muži, ženy a děti svou vlastní cestou. A to je přesně to, co provádí Satan právě teď, v naší generaci. Pokouší se postavit Bibli mimo zákon, snaží se, aby se zdála naprosto irelevantní. Každý se odvažuje interpretovat Boží slovo svým způsobem. To je podvod přímo z pekla.

Pravdou je, že na konci času Soudců v Izraeli král byl. Tím králem byl Satan. Vládnul nejen pohanskému světu, ale rovněž Božímu vyvolenému národu. V tu chvíli se zdálo, že ďábel válku úplně vyhrál. Zdálo se, že on a jeho démoni jsou ve své válce proti nebi nepřemožitelní.

Hospodin se neobával Satanových vítězství. Ano, byl zarmoucený ze svého lidu, který neustále upadal do hříchu a smrti. Ale Boží válečný plán již byl v pohybu.

Posléze, když nastala „plnost časů,“ seslal Bůh na bojiště svého Syna. Tady byl Bůh v těle, sám vstupuje do boje. Hospodin oznamoval: „Boj se teď změnil. Já přebírám velení. Satan již nebude vítězit. Toto je začátek konce války v nebi. A vítězství je moje.“

Bůh pak dal ďáblovi na vědomí: „Já pozvednu armádu. A můj Syn ji povede, bude jejím kapitánem. Bude mít církev, která se bude skládat z nevinné, bezúhonné, svaté, neposkvrněné nevěsty. A tato církev bude postavena na jednom základním kameni: Ježíši Kristu, Synu Božím.“

Když se Ježíš v Betlémě narodil, zachvěl se Satanův tábor hrůzou. Každý démon křičel: „Tohle je Boží Syn! Odstraní všechnu naši moc a nadvládu. Bude vládnout a panovat jako král. Nedokázali jsme porazit Boha v nebi. Jak můžeme vyhrát tento boj s jeho Synem? Musíme ho zabít v kolébce.“

Ó jak se ďáblovi emisaři snažili zničit Krista jako dítě. Písmo říká, že v celém kraji byly všechny děti mužského pohlaví do určitého věku zavražděny, všechno ve snaze zabít Ježíše. Ale tohle byla bitva, kterou Satan nemohl vyhrát. Bůh zvítězil.

V čase, který sám zvolil, postavil Bůh přímo uprostřed bojiště kříž. A na kříž pověsil svého Syna. Kristova krev se rozlila po bojišti. A kapka po kapce začala mocná, očišťující povodeň, mocná spláchnout a odplavit hříchy všeho lidstva.

V tu hodinu Ježíš zvolal silným hlasem, který zahřměl po celém stvoření: „Je dokonáno.“ Když to Satan a jeho démoni slyšeli, báli se a třásli. Pochopili, že je po všem. Museli ječet: „To je náš konec! Boží Syn nás pošlapal. Vystavil nás veřejné hanbě. Oloupil nás o každou moc, kterou jsme měli nad lidmi. Neudržíme již nikoho, kdo je pod jeho krví.“

O tři dny později bylo slyšet další mocný křik: „Kristus je vzkříšen!“ To byla Satanova nejtemnější hodina. V jediném okamžiku se válka náhle změnila. Kniha Zjevení to popisuje takto:

„A uslyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho, a moc Krista jeho; nebo svržen jest žalobník bratří našich, kterýž žaloval na ně před obličejem Boha našeho dnem i nocí. Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví“ (Zjevení 12:10–11).

Jaká to byla moc, kterou Satan v ten okamžik ztratil? Byla to schopnost obviňovat kohokoliv, kdo byl očištěn Ježíšovou krví. Ďábel již nemohl držet věřící v poutech viny, strachu nebo odsouzení. Byl oloupen o všechnu svou moc podvádět nebo ničit ty, kdo žijí vírou v Kristovu oběť. Nemá již nadvládu nad nikým, kdo důvěřuje Ježíši.

Bůh učinil právoplatné prohlášení pro všechny, kdo uvěří v jeho Syna: „Byl jsi učiněn svobodným. Ďáblova moc tě již nemůže držet, pokud věříš v moc krve Ježíše Krista. Není žádná moc pod nebem, která by tě srazila.“

Zaprvé tu bylo království Boha a jeho Syna, Krista. A za druhé tu bylo království Satana a jeho padlých andělů. Jedno království bylo královstvím světla, druhé královstvím tmy. Již jsme poznali, jak se ďábel snažil po celou historii ukrást nebeské království. Získal vítězství za dnů Noa, během let Izraelské pouti po poušti a za časů Soudců. Ale Kristus nad tím vším zvítězil.

Zde se vracíme ke Zjevení 12:12: „Běda těm, jenž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký, věda, že krátký čas má.“ Ten krátký čas začal na Kalvárii. Od té doby se Satan ještě více nadmíru rozlítil. A jeho hněv roste ještě víc, jak se přibližuje čas jeho soudu.

O pár veršů dál je zmíněna žena: „I vypustil had z úst svých po ženě vodu jako řeku, aby ji řeka zachvátila“ (12:15). Věřím, že tato žena je Kristova nevěsta, přemáhající zbytek. Písmo říká, že tento zbytek bude tvořen z mocného zástupu, který žádný člověk nedokáže sečíst. Bude zahrnovat každého člověka z celé historie, který učinil Ježíše svým Pánem.

Dále čteme: „I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázání Božích a mají svědectví Ježíše Krista“ (12:17). Ano, Satan je naštvaný na každého věřícího. Ale jestliže se opováží nás dotknout, dotýká se zřítelnice Božího oka.

To, co vidíme, že se právě teď děje ve světě, je Satanova poslední usilovná snaha zničit Kristovu nevěstu. Vydal povel k totální válce. A vypouští ze svého arzenálu všechno ve snaze porazit Boží vyvolené.

Touto povodní je nepravost. A Satan ji přivádí proti ženě ve snaze unést ji zpod ochrany Kristovy krve. Ježíš varoval, že v posledních dnech bude rozmnožena nepravost. A kvůli této povodni nepravosti ustydne láska mnohých (viz Matouš 24:12).

Představuji si Satana v jeho velitelském centru, jak vyštěkává zlé příkazy: „Zaútočte z médií! Naplňte mysli zlých mužů chtíčem. Přimějte je, aby je jejich tělesné touhy vedly do pornografie. Potom pošlete tyto muže, aby obtěžovali děti.“

Výsledkem je prudký příval zla, jaký svět nikdy neviděl. Ale obzvláště tragický je útok proti dětem. Považte:

• Násilnické filmy znecitlivěly mysli mnoha křesťanů, kteří si v nich libují. Sexuální akty ve filmech se staly neuvěřitelně perverzní. Naše služba dostává zprávy o chlapcích ze základní školy, pouze šesti nebo sedmiletých, kteří se pokusili znásilnit malá děvčata jejich věku nebo mladší. Když se jich ptali proč, odpověděli: „Viděl jsem to na videu mého táty a mámy.“
• Na Internetu je teď více než 300 000 pornografických stránek. Tyto stránky obsahují nejodpornější, nejohavnější nemravné obrázky, které kdy lidstvo vidělo. Nejhorší ze všeho je, že malé děti na tyto stránky náhodně narazí. Jejich křehké mysli jsou vystaveny obrázkům, které je vážně poškodí pro nadcházející roky.
• Homosexuální manželství se hodlají stát samozřejmostí. Některé noviny již uvádějí homosexuální dvojice na svých svatebních stránkách. Rostoucí počet základních škol se teď připravuje na vyučování podle osnov nazvaných „Jak žít homosexuální život.“ Malé děti mají být školené v detailech homosexuálního života.
• Homosexuální bojovnost protlačila své zvyky na vyšší úroveň v církvi. Episkopální denominace nedávno ustanovila za biskupa zjevného homosexuála. Když ceremonie skončila, nový biskup se obrátil a vzal svého přítele milence za ruku.

Satan dovedl homosexuální podvod v církvi ještě dál, a jeho obětmi jsou opět děti. Stále víc a víc homosexuálních kněží je odhaleno a usvědčeno z obtěžování dětí, o které měli pečovat.

• Svět módy již není jen neslušně lascivní, ale začal vyvyšovat nahotu. Tohle je pokus o vyvolání šoku skrze odvětví, které se vydalo napospas nestoudné smyslnosti. Ale Satan má v úmyslu tím ovlivnit Boží lid, obzvláště mladé věřící. Tento lstivý démonický trend je zamýšlen ke zlomení jejich odporu ke smyslnosti.
• Je tu opětovné vzkříšení divokého holdování alkoholu mezi teenagery. I Wheaton College, která byla po desetiletí vzorem svatosti, teď povoluje alkohol. Důvod? Chtějí přilákat více vzdělaných profesorů – je tím míněno více profesorů požívajících alkohol. Více křesťanských škol se jistě přizpůsobí. Celá generace věřící mládeže bude trpět, budou podněcováni k nepravosti, kterou by jinak nevyhledávali.

Uvažuj o těchto dalších příkladech Satanova finálního útoku z nedávné doby:

• Filmovému herci, který kandidoval na guvernéra v Kalifornii, poradili, že vyhraje, kdyby mohl být kompromitován v nějakém skandálu. Bylo mu řečeno, že bude-li mít nějakou aféru, udělá to z něj v lidských očích hrdinu. A vzroste tím jeho popularita, která mu získá více hlasů.
• Vydává se záplava zákonů v účelovém tlaku na odstranění Božího jména navždy ze společnosti. Dva senátoři Spojených států takovou legislativu předložili. Jejich zákon by zakázal jmenování každého soudce, který věří v Boha nebo má nějakou víru.
• Možná jste četli o smutně známém soudním rozhodnutí amerického obvodního soudu. Nařídil odstranění žulové desky s Desaterem přikázání z vládní budovy v Alabamě. Zatímco soudce vynesl tento rozsudek ve federální budově, u jejíhož vchodu stojí socha Dia.

Nejdříve jsem si myslel, že všechny tyto věci musí absolutně zarmucovat Boží srdce. Ale teď věřím, že se Pán vysmívá všemu tomuto bezmocnému lidskému úsilí. Proč? Protože Bůh pracuje v milionech mladých lidí, píše na jejich srdce svůj zákon. A žádný soudce na zemi ho z nich nemůže odstranit.

Chci vám ukázat, co ještě v této válce v nebi mezi Kristem a Satanem přijde. V Bibli stojí: „Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté“ (Římanům 9:28). Bůh říká: „Brzy ukončím tento boj. Udělám s tím krátký proces.“

Možná bys rád věděl: „Tak na co Bůh čeká? Proč nejednal dřív? Nepochybně jsme dosáhli kritického bodu. Kde je Boží mocná ruka?“

Odpověď nám dává Jakub: „A protož trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Páně. Aj, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť“ (Jakub 5:7). Krátce: Ježíš trpělivě čeká na duše. Čeká, až opravdu poslední sklizeň přinese svůj užitek.

Mnoho biblických učenců věří, že „podzimní déšť,“ o kterém se Jakub zmiňuje, byly Letnice. A věřím, že pozdní jarní déšť vidíme právě teď. Co lépe popisuje Boží pozdní déšť než vzkvétající ilegální milionová církev v komunistické Číně? Toto tělo věřících vyrostlo zázračně během pouhých několika desetiletí. V letech kolem druhé světové války, když z Číny odešli poslední misionáři, tam byla nepatrně malinká církev, umírající hnutí. Potom, samotným Duchem svatým to nějak explodovalo z hrstky izolovaných ložisek v mocné dílo, které svět nikdy nepoznal.

A co pád železné opony? Nikdo neočekával, že během svého života uvidíme konec komunismu. Ale Bůh to provedl přes noc. A právě v den, kdy píši toto poselství, informují New York Times, že Ruská vláda teď veřejně mluví proti potratům z morálních důvodů.

I islámské národy, které uplatňují tvrdou linii, vidí tento pozdní déšť evangelia. Satelity teď přenášejí dobrou zprávu do islámských zemí prostřednictvím rozhlasových a televizních zpráv. Když loni jeden evangelista pořádal v Pákistánu shromáždění, přišlo přes 50 000 lidí.

Ano, pozdní déšť přišel. Celý svět se plní dobrou zprávou o Ježíši Kristu. Takže kdy můžeme očekávat, že bude Pán jednat?

Ježíš sám nám říká: „A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti“ (Matouš 24:22). Říká: „Nikdo nezná den ani hodinu mého návratu. Ale já ho přiblížím.“

Podívejme se ještě na Pavlův popis: „Pán vykoná své slovo na zemi rychle“ (Římanům 9:28). Řecké slovo „rychle“ tu znamená „rychlý úder.“ Bůh říká: „Rychle vykonám své dílo. Trpělivě budu čekat, než skončí sklizeň. Ale bezprostředně potom rychle vtrhnu se soudem.“

Náhle, přes noc, budeme svědky soudů, jaké jsme nikdy předtím neviděli. Stane se to v hodinu, kdy zemi přikryje hustá tma… kdy bude mít islám velikou moc a autoritu… kdy šelma a Antikrist povstanou, aby promlouvali veliká rouhání… kdy se bude zdát, že Satan přemohl všechno, co je svaté a spravedlivé… kdy si budou posměvači tropit žerty ze dne Kristova návratu… kdy požitkářské šílenství dosáhne svého vrcholu a hříchy světa vystoupí do nebes.

To je moment, kdy uslyšíme řev lva z Judy. V pouhém okamžiku ukončí válku. Prohlásí: „Dost. Již žádné další omlouvání hříchu.“

Jan předvídal den, kdy Ježíš přijde, aby rychle vykonal své dílo na zemi. Popisuje ho takto:

„I viděl jsem nebe otevřené, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, sloul Věrný a Pravý, a kterýž v spravedlnosti soudí i bojuje. Oči pak jeho byly jako plamen ohně, a na hlavě jeho korun množství, a měl jméno napsané, kteréhož žádný neví, než on sám. A byl odín v roucho pokropené krví, a sloveť jméno jeho Slovo Boží.“

„A rytířstvo nebeské jelo za ním na bílých koních, jsouce odíni v kment bílý a čistý. A z úst jeho vycházel meč ostrý, aby jím bil všecky národy. Nebo on bude je spravovati prutem železným; onť i pres vína hněvu a prchlivosti Boha všemohoucího tlačiti bude. A máť na rouchu a na bedrách svých napsané jméno: KRÁL KRÁLŮ A PÁN PÁNŮ“ (Zjevení 19:11–16).

Zde v New Yorku se lidé často ptají: „Kde jsi byl v době útoku 11. září?“ Nebo: „Kde jsi byl, když světla zhasla při velkém výpadku proudu?“ Má otázka pro tebe je: „Kde budeš, až přijde Ježíš? V jakém stavu bude tvé srdce, až Král králů vykoná své rychlé dílo soudu? Co budeš dělat, až přijde, aby ukončil boj?“

Kéž budeme všichni nalezeni pod jeho vzácnou krví, ukrytí ve skalní rozsedlině.