VÍRA V PRAXI

Víra je přikázání a Bůh odpovídá těm, kdo v ní stojí. Většina písemných svědectví, která chodí k nám do kanceláře, obsahuje tuto pravdu. Ve všech případech, kdy věřící člověk uvedl pravdu Božího Slova do praxe, k němu Ježíš přišel. A Jeho pečující Duch utěšil a dal mu novou sílu v těch nejtěžších chvílích.

Není samozřejmě vždycky snadné stát ve víře, když prožíváte těžkosti. Často prostě nemáme sílu, když nás přemůže bolest. V takových chvílích se křesťanům může stát, že si nechají Boží zaslíbení proklouznout mezi prsty.

c. H. Spurgeon, jeden z největších kazatelů historie, trpěl těžkými depresemi – v jeho době se tento stav označoval jako „melancholie“. Co Spurgeonovi pomáhalo? Neustále četl žalmy. Boží věčná zaslíbení byla jediným zdrojem Spurgeonovy útěchy, když se mu zdálo, že svět kolem něj se hroutí. Když velký kazatel neměl sílu sám číst, předčítal mu žalmy někdo jiný, protože věděl, že mu dodají útěchu a sílu. „Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo“ (Římanům 10, 17).

„Ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají“ (Židům 11, 6). Toto slovo je určené hlavně křesťanům, kteří procházejí zkouškou. Pán říká: „Mám pro tebe ve zkoušce odměnu. Připravil jsem pro tebe nyní požehnání síly a chci, abys ho dostal. Usiluj o něj!“

Musíme se sytit Božím Slovem – pamatovat na Jeho přikázání a držet se pravdy. To je jediný způsob, jak se zbavit démonického hlasu bolesti.