VĚČNÁ SPRAVEDLNOST

Být zlomený znamená vzdát se veškeré naděje, že se dostaneme do nebe zásluhou jakékoli míry vlastních dobrých skutků. Znamená to cele se obrátit k vítězství Kristova kříže s vírou, že On je jediná cesta.  A také to znamená důvěřovat, že nám dá skrze Svého Ducha sílu, abychom naplnili Jeho záměr s našimi životy.

Potřebujeme být zlomení a pokorní, abychom mohli stále kráčet ve víře: „Hospodin je blízko ztrápeným srdcím, sklíčené v duchu zachrání! (Žalm 34, 19).

„Toto praví ten Vznešený a Vyvýšený, jenž žije ve věčnosti a má jméno Svatý: Žiji vysoko a ve svatosti, ale i s tím, kdo je sklíčený a pokorný, abych oživil ducha pokorných, abych oživil srdce sklíčených“ (Izaiáš 57, 15).

Ať se cítím jakkoli, Kristus je moje spravedlnost. I kdybych měl tisíc pochybností, Kristus je moje spravedlnost. Ďábel mě může obviňovat celý den, ale já stojím na této pravdě: Bůh mě v Kristu vidí jako spravedlivého!

„Všímám si ale ztrápených a v duchu zkroušených, kteří se chvějí před slovem mým“ (Izaiáš 66, 2).

Kde je teď Beránek Boží? Je v nebi, sedí na trůnu, Král králů, Pán Pánů, Kníže pokoje. Jednoho dne všechna náboženství světa pokleknou před Ježíšem a vyznají, že je Pán. „Před jménem Ježíš klekne každé koleno a každý jazyk vyzná, že Ježíš byl – a je – věčný Beránek Boží“ (viz Filipským 2, 10–11). Hle, Beránek Boží!