VLIV VĚRNÝCH SLUŽEBNÍKŮ

Jan Křtitel byl povolán, aby připravil cestu pro Ježíše. Nemluvil s jednotlivými lidmi, jak se mají změnit. Ne, on kázal, že Ježíš přichází k lidu, který bude připraven se mu cele odevzdat.

Pán, když mluvil se Zachariášem, o Janovi řekl: „A sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dětem a neposlušné k smýšlení spravedlivých a přichystal Pánu připravený lid.“ (Lukáš 1,17)

Ježíš přišel k připraveným lidem; tedy nešlo o přípravu budov, programů nebo nějakého hnutí. Bůh chce věřící, kteří jsou opravdově oddaní věcem, které nás spojují; chce věrné služebníky, kteří jsou naplněni Duchem svatým a mocí Eliášovou.

O Eliášovi čteme v Jakubovi: „Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. A opět se modlil, a nebe dalo déšť a země přinesla úrodu.“ (Jakub 5,17-18)

Slovo Boží říká, že Eliáš byl stejný člověk jako my, přesto dělal neobyčejné věci. U Jakuba dále čteme: „Bratří moji, zbloudí-li kdo od pravdy a druhý ho přivede nazpět, vězte, že ten, kdo odvrátí hříšníka od bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.“ (Jakub 5,19-20)

Modlit se s takovou vírou, která zastaví nebo přivolá déšť, jako udělal Eliáš, je opravdu mocné. Ale zachránit někoho od smrti je ještě podivuhodnější a podle Jakuba nám Ježíš dal všechno, co potřebujeme na naší cestě s Ním: moc a autoritu, abychom konali právě tyto skutky.