VOLÁNÍ SRDCE

Izraelité úpěli pod břemenem otroctví a jejich volání o pomoc vystoupilo k Otci. Boží odpověď by měla budovat i naši víru a důvěru k němu: „Bůh uslyšel jejich sténání a připomněl si svou smlouvu“ (Exodus 2,24). Slovo „připomněl“ zde znamená, že Bůh se rozhodl splnit své sliby v jejich životech a projevit lásku k nim. „Bůh pohlédl na syny Izraele a ujal se jich.“ (Ex 2,25) I když byl Izrael v otroctví, Boží zaslíbení byla na dosah.

Sliby, které nám Bůh dal skrze Ježíše – osvobození z pout a otroctví hříchu – jsou nad rámec všeho, co jsme si dokázali myslet nebo představit. Dal nám místo vedle sebe v nebi. Pokud tyto neuvěřitelné sliby nevypůsobí naši důvěru, nemáme správný pohled na Boha. Nevidíme jeho slávu tak, jak bychom měli.

Aby vám Bůh odpověděl, není nutná žádná složitá teologie. Stačí pouhý výkřik vašeho srdce: „Pane, volám tě o pomoc, tvoje Slovo slibuje, že mě vysvobodíš před nepřáteli a dáš mi spásu a vítězství v Kristu.“

Prvním Ježíšovým slibem, který nám dal, je bohatý život: „Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.“ (Jan 10,10) To znamená přetékající život – proudy živé vody rozlévající se až na břehy naší duše. Druhým slibem je vítězství nad hříchem, satanem a smrtí. Už nad námi nevládnou, protože nad námi vládne Ježíš! „Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.“ (Římanům 6,14) Vložil do našich srdcí moc svého Ducha, dal nám vítězství nad hříchem a naplnil nás radostí a silou.

Díky práci Ducha svatého můžeme říci: „Učinil, že jsem před ním svatý, bezúhonný a dokonalý. Není možné mě odloučit od jeho lásky; proto přemůžu zbraně, kterými proti mně útočí satan.“