VRCHOLNÁ MILOST

„Kdyby s námi neměla být tvá přítomnost, pak nás odtud nevyváděj“ (Exodus 33:15).

Mojžíš znal něco, co přesahuje Boží požehnání i Jeho nadpřirozené skutky. Věděl, že tam, kde končí Boží neomezená milost, je vrcholná Boží milost, milost, kterou nelze nalézt v tom, co Bůh činí, ale pouze v Bohu samém.

NEBESA BEZ BOŽÍ PŘÍTOMNOSTI

Jeden známý křesťanský spisovatel nadnesl otázku: „Co kdyby nebesa byla místem, kde byste mohli mít všechno, co chcete – všechny vaše sny by se splnily a každá touha uskutečnila – avšak nebyl by tam Bůh; chtěli byste tam jít?“ Tu otázku by si měl položit každý křesťan. Toužíme po Božích požehnáních, nikoli ale po Bohu, Dárci dobrých věcí? Anebo, stejně jako Mojžíš, bychom se raději obešli bez Božích požehnání, hlavně když neztratíme Boží přítomnost?

Neberu Boží požehnání na lehkou váhu – a nedělá to ani Boží Slovo. Sotva byste v Bibli nalezli knihu, která by nezmiňovala Boží zájem o chudé. Chudoba ovlivňuje každou oblast života a my máme dávat pokrm hladovým, naději sklíčeným, uzdravení zdrceným. Avšak těm z nás, kdo znají Boží hojná požehnání, sděluje Mojžíš něco důležitého: I denní chléb bledne ve srovnání s poznáním Boha.

BEZ JEŽÍŠE NEMÁME NIC

Ne, že by dnes nebyli křesťané vděčni za Boží požehnání. Problémem je, že u nich končíme. Říkáme: „Pane, Tvá neomezená milost mi stačí.“ Ale nestačí. Můžeme mít nejnádhernější manželství, nejkrásnější domov, tu nejvíce uspokojující práci, nejúžasnější děti – pokud ale vprostřed toho není Ježíš, nemáme nic.

Jsme ochotni prohlásit s Mojžíšem: „Pane, pokud tam nebudeš, já nepůjdu“?  Jestliže ano, Bůh nám odpoví stejně jako Mojžíšovi: „Já sám půjdu s vámi a dám vám odpočinutí“ (Exodus 33:14).