ZA CO MŮŽE NEVĚRA

Myslíme si, že když se nespoléháme na Boha v každodenních záležitostech, tak škodíme jen sami sobě. Myslíme si, že se prostě připravujeme o Jeho požehnání. Ale to není všechno. V první řadě zraňujeme a rozhněváváme Boha. A ten nás varuje, "Pokud mi nebudeš věřit, zatvrdíš svoje srdce".

V knize Hebrejským čteme, "...nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře, v den pokušení na poušti. Vaši otcové mě dráždili a pokoušeli - co umím, viděli po čtyřicet let! Roztrpčen tím pokolením jsem tehdy řekl: Srdce těch lidí jen stále bloudí, mé cesty vůbec neznají. Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!" (Židům 3:8-11).

Z jakého důvodu nemohl Boží lid vejít do Jeho odpočinku? Bylo to pro jejich cizoložství, závist nebo opilství? Ne, bylo to jen kvůli nevíře. Byl to národ, který po čtyřicet let vídal nadpřirozené divy a zázraky, které pro ně Bůh konal. Žádní jiní lidé na zemi nebyli nikdy tak milování a opečováváni. Znovu a znovu jim byla zjevována dobrota i přísnost jejich Pána. Slýchali nové slovo od Mojžíše, jejich největšího proroka, který jim pravidelně kázal.

Nikdy to slovo ale nespojili s vírou. To, že ho slyšeli, jim tedy nebylo k ničemu dobré. Uprostřed všeho požehnání stále nevěřili, že Bůh je věrný. A postupně v nich rostla nevěra a jejich cestu pustinou přikryla temnota.

Nevíra je vždy hlavní příčinou zatvrzelého srdce. Kniha Židům se ptá, "Kdo jej roztrpčoval po celých čtyřicet let? Kdo jiný, než ti hříšníci, jejichž těla padla na poušti? (3:17). Řecké slovo pro "roztrpčoval" znamená rozhořčení, pobouření, hněv. Jednoduše řečeno, nevěra oněch lidí rozdmýchala v Bohu hněv, který byl namířen proti nim. Navíc je uvrhla do nekonečné spirály nevěry: "Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha. ... aby se někdo z vás nedal oklamat hříchem a zatvrdit." (3:12-13)

Nevíra je matkou všech hříchů. Byla prvním hříchem spáchaným v zahradě Eden a je také kořenem vší hořkosti, vzpoury a zatvrzelosti. Proto je kniha Židům adresována věřícím ("Dejte si pozor, bratři"). Pisatel končí těmito mrazivými slovy: "A komu odpřisáhl, že nevkročí do jeho odpočinku? Přece těm, kdo odmítali poslechnout! Vidíme tedy, že nemohli vejít kvůli nevěře." (3:18-19)