Když jsem žádal Ducha svatého o radu, jak se ubránit lhostejnosti, připomněl mi selhání apoštola Petra a jeho duchovní obnovu. Petr zapřel Krista, těm, kdo Ježíše zajali, řekl: „Neznám ho.“
Mezi apoštoly byl Petr prvním, kdo svůj boj vzdal. Opustil povolání, které mu Ježíš dal a odešel ke své původní práci. Ostatním řekl: „Jdu lovit ryby.“ Ve skutečnosti tím řekl: „Nezvládnu to. Myslel jsem, že svůj úkol dotáhnu do konce, ale selhal jsem a zklamal Boha tak, jako ještě nikdo přede mnou. Nemůžu už bojovat dál.“
Přestože Petr činil pokání, že Ježíše zapřel, a Ježíšova láska jej obnovila, stále byl v nitru bolavý.
Když se učedníci vraceli na břeh, aby se setkali s Ježíšem, v Petrově životě byla stále jedna nedořešená záležitost. Nestačilo, že byl obnoven a jistý si svým spasením. Nestačilo, že se stejně jako každý oddaný křesťan horlivě postil a modlil. Ježíš chtěl od Petra ještě něco.
Když pak spolu s ostatními seděli na břehu okolo ohně a jedli, Ježíš se Petra třikrát zeptal: „Miluješ mě více než ti zde?“ Petr pokaždé odpověděl: „Ano Pane, ty víš, že tě mám rád.“ A Ježíš mu na to řekl: „Pas mé beránky.“ Pán Ježíš mu neříkal, ať se modlí a postí nebo ať pečlivě studuje Boží slovo. Tyto věci už je přece naučil předtím. Pokyn, který Petrovi dával teď, zněl: „Pas mé ovce.“
Myslím, že v tom jednoduchém pokynu Ježíš radil Petrovi, jak se ubránit lhostejnosti. V podstatě mu zde říká: „Chci, abys hodil za hlavu své selhání. Zapomeň na to, jak ses ode mě vzdálil. Vrátil ses ke mně a já jsem ti odpustil a dal ti novou sílu. Teď nastal čas, aby ses přestal zabývat svými minulými prohřešky, pochybnostmi a problémy. Místo toho se teď zaměříš na službu těm, které ti dávám na starost a budeš naplňovat jejich potřeby. Tak jako mě poslal Otec, tak já teď posílám tebe.“