ZMLKNI A DÍVEJ SE

Jen tak mezi námi, aby nedošlo k nedorozumění: Náš Bůh je jemný a milující Otec. Je čas plakat a ventilovat naše obavy. Právě nyní je mnoho v Těle Kristově přemoženo strachem z budoucnosti a z toho, jak si poradí.

Coby mnohaletý pastor neberu tuto věc na lehkou váhu. Často jsem se modlil: "Pane, požaduješ, aby se Tvůj lid radoval, když jsou nezaměstnaní a přicházejí o svoje domovy? Jsou zoufalí, protože trpí. Není jim do zpěvu. Nemohl by jsi jim ulevit?"

Všude v evangeliích vidíme Pána, který napomíná Svoje učedníky pro jejich nevíru, říká jim: "Kde je vaše víra?" (Lukáš 8:25) Je to scéna, která se v Bibli odehrává znovu a znovu. Ve starém zákoně, když se ohlédneme zpátky na překročení Rudého moře, kdy Izraelci reptali na svého vedoucího, pevně věřím, že Pán nenapomínal Mojžíše ve chvíli, když se jej zeptal: "Proč ke mně úpíš?" (Exodus 14:15) Spíše naopak, Bůh nebyl shovívavý vůči urážkám lidí. Naznačovali, že se chystal dovolit nepříteli, aby je zničil. Jejich obvinění Jej urazila. 

Když nás někdo zraňuje, zvykli jsme si volat k Pánu. Když máme trápení kvůli situaci, ve které se právě nacházíme, modlíváme se: "Pane, pomoz!" Přinášíme mu všechna svoje zranění a zklamání, protože On nás touží vyslechnout. Poté, co před Ním vylejeme svoje srdce, chce po nás, abychom povstali ve víře, čelili naší zkoušce a vyhlásili: "Nemohu sama udělat vůbec nic. Bůh je mojí silou. Proto se nebudu bát. Budu mlčet a uvidím Boží záchranu." (Exodus 14:14).