Tato zpráva je určena pro každého křesťana, který je na pokraji vyčerpání, přemožen svou současnou situací. Býval jsi věrným služebníkem, živil jsi ostatní a věřil, že Bůh může pro svůj lid udělat cokoli. Přesto máš teď přetrvávající pochybnosti o Boží vůli v současném boji.
Pomysli na ty v těle Kristově, do kterých jsi zasel slova víry a naděje, na lidi, kteří stáli před zdánlivě beznadějnými situacemi. Naléhal jsi na ně: Počkejte! Bůh dělá zázraky a jeho sliby jsou pravdivé. Neztrácejte naději – bude odpovídat na váš pláč.
Ježíš učinil prohlášení k věřícím každé generace: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů nechci, aby nezemdleli na cestě “ (Mat 15,32). Říká nám: „Udělám pro svůj lid více než jen jejich uzdravení. Zajistím, aby měli dostatek chleba k jídlu. Starám se o všechno, co se týká jejich života.“
Všichni věříme, že Bůh dokáže dělat zázraky. Věříme v každý zázrak, o kterém jsme četli v Písmu. To však nestačí. Boží otázka k Jeho lidu zní: „Věříte, že pro vás mohu udělat zázrak?“ A nejen jeden zázrak, ale zázrak pro každou krizi, každou situaci, které čelíte.
Naše víra v době těžkostí získává pro nás svědectví „dobré zprávy.“ „K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím“ (Židům 11,2). Řecké slovo pro „přiznal“ tady znamená „vydávat svědectví, stát se svědectvím.“ Naši předkové měli v Pánu pevnou, ukotvenou víru. A jejich neochvějná víra se stala svědectvím světu o Boží věrnosti uprostřed nepokojných časů.
Když v bouřích odpočíváte v Pánu a držíte se víry, dáváte „dobrou zprávu“. A jste majákem naděje pro své okolí. Ti, kdo vás sledují – doma, v práci, na rohu ulice – se učí, že je pro ně naděje.
Bůh nám poskytl vše potřebné k udržení víry, i když přibývá pohrom. Dostali jsme plné zjevení Božího slova a svědectví Ducha svatého, který v nás přebývá. To nás udrží a získá pro nás svědectví dobré zprávy, i když se svět otřásá.