Bůh může oživit cokoli, co jste už označili za mrtvé. Všichni známe příběh v Markovi 5, kde Jairos, zoufalý představený synagogy, požádal Ježíše, aby uzdravil jeho dceru. Dvanáctiletá dívka byla nebezpečně blízko smrti a Jairos prosil Krista, aby šel do jeho domu a položil na ni ruce.
Některé věci v životě jsou mimo naši kontrolu. Například, nemůžete přivést zpět marnotratné dítě a nutit jej vrátit se zpět ke Kristu. Jakkoli se postíš a voláš za něj k Bohu, rozhodnutí je na něm. Mnoho dalších věcí v životě představuje stejnou výzvu, ale jestli znáš Toho, který umí pohnout horami, je vždy naděje.
Sloužíme Bohu naděje! Řecké slovo pro naději je elpo, což znamená „vyhlížet vpřed s radostnou důvěrou a očekáváním.“ Apoštol Pavel napsal Římanům: „Ať Bůh naděje vám dá plnost radosti a pokoje ve víře, aby ve vás mocí Ducha Svatého překypovala naděje.“ (Římanům 15,13)
Pokušení přicházejí a jednoho dne zjistíš, že tvá odolnost vůči nim je čím dál menší. Zdá se ti, že Boží slovo už k tobě nemluví a tvůj modlitební život je mdlý a dál uvadá. Tvá vášeň pro Pána Ježíše, se vytrácí. Co se děje? Možná upadáš do duchovní vlažnosti – ale nepropadej zoufalství. Je pro tebe naděje! Tvůj Spasitel za tebe bojuje, aby tě vytrhl z duchovní apatie a zapálil ve tvém nitru nový oheň Ducha.
V naší zemi momentálně zuří obrovský hlad. Není to nedostatkem potravy, ale kvůli nenaplněným lidským potřebám. Celé zástupy hladovějí po lásce a náklonnosti; po míru a spokojenosti; po smyslu života a naplnění. Slovo hladomor ve skutečnosti znamená „extrémní nedostatek, neukojený hlad, hladovění jakéhokoli druhu“. To velice dobře vystihuje prázdnotu, kterou dnes mnozí zažívají.
David stále znovu svědčil: „V Hospodina doufám“ (Žalm 11,1). V hebrejštině kořen slova doufat znamená „vrhnout se ze srázu“ — tedy být jako dítě, které slyší svého otce říkat: „Skoč!“ a které s důvěrou poslechne a vrhne se do otcovy náruče.