Czech Devotionals

Možná právě procházíte nesnesitelnou zkouškou. Přitom víte, že jejím důvodem není to, že by se Bůh vypořádával s hříchem ve vašem životě, a říkáte si, proč vás Bůh nechává tak strašlivě trpět.

Možná vás má výheň této zkoušky přivést k poznání, které vám změní život. Přesně tak tomu bylo s Jobem. Uprostřed utrpení zjistil Job něco neuvěřitelného: přes své hluboké znalosti o Bohu Hospodina skutečně neznal. Vyznává: „Dosud jsem o Tobě jen slýchal pověsti, teď tě však na vlastní oči spatřuji. Proto se pokořuji – v prachu a popelu činím pokání!“ (Job 42, 5-6).

Šestá kapitola Janova evangelia obsahuje pro mě jednu z nejtěžších pasáží. Mluví o následovnících Ježíše, kteří ho nakonec odmítnou a odvrátí se od Něj. Je to scéna, ve které ho učedníci hromadně opouští (Jan 6:66)

Ježíš právě zázračně nasytil tisíce. Lidé žasli a byli připraveni následovat tohoto zázraky konajícího Mesiáše. Když je ale konfrontoval s jejich opravdovými motivy, vysmáli se mu a odešli. 

Bible nám jasně vykresluje obrázek, nekonečně něžný a osobní. Ten nám má připomínat, že Bůh vždy "slyší náš nářek" (Žalm 6:8). Některé překlady z hebrejštiny to vystihují jako "On počítá nebo přijme nebo porozumí každé z mých slz."

„To je ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky. To řekl, když učil v synagoze v Kafarnaum. Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat? Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: Nad tím se urážíte?“ (Jan 6:58-61).

Všimni si, že zde Ježíš mluví k věřícím. Co byla ta hrozná řeč, na kterou takhle reagovali? Bylo to: „Nebudete-li jíst mé tělo a pít mou krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný.“

Podstatou nejprvnější bohoslužby po Kristově vzkříšení bylo pokání. Petr řekl o Letnicích shromážděným zástupům: „Ježíš Nazaretský … byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili“ (Skutky 2:22-23).

Když to lidé uslyšeli, byli mocně usvědčeni. Kázání probodlo jejich srdce, protože tam působil Duch svatý celou svou mocí. A podle Ježíše Duch svatý přesně tak jedná. Ježíš řekl, že Duch svatý přijde „a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud“ (Jan 16:8).

Ježíš prohlašuje: „Moje církev je místem naprostého a otevřeného pokání.“ A apoštol Pavel to potvrzuje: „Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci; je to slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben‘“ (Římanům 10,8-11).

Jaké je pravé evangelium Ježíše Krista?

Hospodin řekl Petrovi: “Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.” (Matouš 16:24).

Patřit k Ježíšově církvi znamená více než jednoduše věřit v Něj. Mnoho křesťanů dnes pouze “dá hlas Ježíši.” Jejich postoj je: “Hlasoval jsem pro Krista. To ze mě dělá člena Jeho strany.” Ale jakmile dají svůj hlas, odejdou pryč a zapomenou všechno o Jeho vládě nad jejich životy.

“Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. . . . „Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.” (Jan 10:12, 14-15, NLT).

Když můj otec odcházel z tohoto světa, odcházel zpívaje chvály Ježíši.
Až ke konci svého života se zřekl čarodějnictví, satana a přijal Ježíše jako svého Pána a Spasitele. Moje matka jej před Jeho smrtí přivedla k Pánu a nyní tak oba dva společně v nebi tančí na zlatých ulicích, vyhřívají se v Boží slávě a radují se ze svého nového věčného domova s Bohem. Když zavřu oči, tak je téměř mohu slyšet, jak vykřikují chvály svému Králi – svému Spasiteli - svému nádhernému Zachránci.

Kristus viděl věci, které si v Jeho církvi zasloužily pozornost. Dal instrukce Janovi, aby zapsal Jeho slova a poslal je sedmi "andělům" církví. To je odkaz na Jeho služebníky, kteří jsou nazvání hvězdami v Jeho ruce (podívej se na Zjevení 1:16). Říká Janovi: "Miluji tyto služebníky. Já jsem je povolal a pomazal a teď jim ty máš doručit Moje slova."

Coby pastor se musím zajímat o to, jaké by to bylo, otevřít takový dopis od Jana? "Pastorovi církve v New Yorku: Toto praví Pán ohledně tvého sboru." Teď si představte, co těchto sedm služebníků cítilo.