Rád bych vám předal jádro pravého poselství milosti: Není to evangelium shovívavosti, ale evangelium, které nás vychovává ke svatosti!
„Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.“ (Titovi 2,11-13)
Věřím, že ospravedlnění vírou je základní pravda křesťanství. Nemůžete poznat pravý odpočinek a pokoj, dokud si neuvědomíte, že v Božích očích se nikdy nemůžete ospravedlnit vlastními skutky.
Pokud nepřijmete vírou dokonalou Kristovu spravedlnost, povedete život plný dřiny a potu a budete se snažit zavděčit Bohu vlastní spravedlností. Pravdou je, že nikdy nebudete mít žádnou skutečnou spravedlnost, kterou byste mohli přinést Pánu.
Můj přítel Eric měl velmi těžké dětství. Jeho otec mu opakovaně říkal: „Nejsi dobrý a nikdy ničeho nedosáhneš.“
Jak Erik vyrůstal, začal brát drogy. „Moje závislost byla hrozná,“ říká. „Míchal jsem dohromady všechny druhy věcí, které mě mohly zabít. Bylo to strašné. I kdyby se mi zlomila jehla nebo by mi chyběly peníze, udělal bych všechno pro to, abych si mohl dát drogu. Cítil jsem, že jsem úplně selhal.“
Jedním z lidí, kteří mě nejvíc ovlivnili ve službě, byl muž jménem George, který byl členem klubu motorkářů a rockerů Hells Angels. Říkali mu „Doktor“, protože pro skupinu sháněl drogy; ale nyní má „doktorát“ z božství, jelikož Bůh vykonal v jeho životě obrovskou proměnu. Církev není vždy přátelským místem pro lidi, kteří prošli těžkým životem, a George v minulosti zažil nějaké zranění v církvi.
Je důležité poznat motiv, z něhož pramení naše poslušnost. Není-li pramen čistý, bude znečištěno vše, co z něj vytéká. Proto musíme být opatrní a prověřit své motivy.
Mnoho křesťanů poslouchá Boha jen proto, že se bojí, že půjdou do pekla. Bojí se Božího hněvu a pouze chtějí mít jistotu, že splnili, co je potřeba. Nemají žádnou skutečnou touhu Boha potěšit.
„Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále. Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku. Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, a ten spadl a jeho pád byl hrozný.“ (Matouš 7,24-27)
Když milující rodič potřebuje probudit spící dítě, vezme ho za ramena a jemně s ním zatřese. Pokud se dítě neprobudí, rodič s ním zatřese trochu více. Rodič trvá na tom, aby dítě vstalo, protože ví, že pokud nevstane včas, bude mít problémy.
To je přesně to, co Bůh právě teď dělá, jak v Americe, tak ve světě. Nejprve s námi zatřásl velmi jemně; ale nyní je jeho třesení silnější, protože se mu nepodařilo nás probudit.
Kniha Daniel zmiňuje požehnání pro ty, kdo mají kající srdce. Pro všechny, kdo uznávají svůj hřích, Bůh skutečně dělá zázraky. Především dává nové a jasnější poznání Ježíše. Přečtěte si v Danielovi 10, co se stalo po Danielově modlitbě pokání.
Jaký je náš nejčastější pohled na Boha? Každý bojuje s poněkud jednostranným pohledem. Většinou Bohu přisuzujeme určitou dominující vlastnost, podle toho, jak jsme byli vychováváni a vyučováni. Ale Bůh je nekonečný a vždy plně odráží všechny své rysy.
Musíme pochopit, že Bůh je podstatou slov, která používáme k jeho popisu. On není jen spravedlivý, moudrý a svatý, on je spravedlnost, moudrost a svatost. On je zdrojem a ztělesněním těchto slov.
Podle průzkumů lidé promluví průměrně 700krát za den. Při promluvení 700krát za den řeknou průměrně 18 000 slov každý den. Těchto 18 000 slov vydá asi na 54 vytisknutých stránek. To znamená, že za jeden rok by průměrný člověk naplnil 66 knih, přičemž každá kniha by měla 800 stran. Každý rok tak napíšeš svými slovy 66 svazků, které jsou větší než novely Toma Clancyho.