„Střezme se, aby o někom z vás neplatilo, že v čase, dokud zaslíbení trvá, promeškal vstup do Božího odpočinutí. I nám se přece dostalo zaslíbení jako těm na poušti. Ale zvěst, kterou slyšeli, jim neprospěla, když ji vírou nepřijali“ (Židům 4,1-2).
Když se Ježíš zjevil Marii Magdaleně v zahradě u hrobu, domnívala se, že je to zahradník. Její srdce bylo zoufalé; zvolala: „ ‚Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.‘
Ježíš jí řekl: ‚Marie!‘ Obrátila se a zvolala hebrejsky: ‚Rabbuni‘, to znamená ‚Mistře.‘ “ (Jan 20,15-16) Ježíš Marii oslovil jejím jménem, on zná jména těch, kdo ho milují.
Věřím, že když Ježíš učedníkům myl nohy, učil svou církev jednu z nejdůležitějších věcí o tom, jak dosáhnout jednoty v těle Kristově.
Když Ježíš přistoupil k Petrovi, aby mu umyl nohy, učedník se odtáhl a udiveně řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy? Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ (viz Jan 13,6) Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ (Jan 13,8) Ježíš v podstatě řekl: „Petře, když ti umyji nohy, bude to základ pro blízké obecenství, základ pro pravou jednotu.“
„Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“ (Efezským 4,32)
Pokud chcete být milosrdní a umýt nohy bratrovi nebo sestře, aby mohli být obnoveni, nemusíte znát detaily jejich hříchu.Ježíš se učedníků neptal, jak se ušpinili, jen chtěl dosáhnout jejich očištění. Jeho láska k nim byla bezpodmínečná.
Stejně tak ti, kdo chodí v plnosti Ježíše Krista, musí mít lásku k těm, kdo mají špinavé nohy. Nemáme se ptát na podrobnosti. Místo toho máme říci: „Dovol mi umýt ti nohy.“
Dovolte mi, abych vám předal to, co jsem nazval: „Vydaný život pro zaměstnané křesťany“. Pro zaneprázdněné křesťany je to jednoduchý způsob, jak vést praktický, cele vydaný život. Není na tom nic tajemného.
Oddanost Ježíši znamená důvěřovat pouze jemu, že naplní každou potřebu vašeho těla, duše a ducha. To znamená vzdát se ohlížení po jiné osobě nebo zdroji k naplnění potřeb. Mnoho svobodných lidí říká: „Jsem nemocný osamělostí.Potřebuji partnera. Kdyby mi tak Bůh někoho dal!“
Není to tak dávno, co jsem seděl před svým domem a četl si Bibli a najednou jsem pocítil intenzivní touhu po Ježíši. Tiše jsem řekl: „Ježíši, tak bych si přál, abys tu byl fyzicky. Přál bych si, aby sis sedl vedle mě na verandu, otevřel mou Bibli a mluvil se mnou. Přál bych si vidět tvé oči a slyšet tvůj hlas.“
Nový zákon nám ukazuje dvě skupiny lidí: celníky a zéloty. Ti první byli Židé, kteří vybírali daně od židovských spoluobčanů pro Římskou říši. Živili se tím, že k předepsaným daním vybírali částku navíc. Někteří z nich vybírali tolik, že na tom zbohatli. Mnozí Židé považovali výběrčí daní za zrádce, protože těžili ze spolupráce s římskými úřady na úkor vlastních lidí.
Žalm 107 byl nazván „starozákonní hody lásky“. Je to jedna z nejvíce povzbudivých pasáží v celém Božím slově pro ty, kteří potřebují odpuštění, vysvobození nebo obnovení. Poslední verš čtenáři slibuje pochopení toho, jaký Bůh skutečně je.„Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!“ (Žalm 107,43)
Marie Magdalena představuje věřící, jejichž srdce je zcela odevzdané Kristu. V životě této ženy je zřejmá její láska a vztah k Ježíši.
Pokud víme, Marie Magdalena nebyla intelektuálka. Když se učedníci sešli, aby diskutovali o hlubokých otázkách kříže, pravděpodobně mlčela, protože ženy v té době jen zřídka mluvily otevřeně v přítomnosti mužů o duchovních věcech.Přesto ona měla něco, co oni neměli - zjevení!
Ježíš varoval své následovníky: „Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete“ (Matouš 24,44).
Charakteristickým rysem nevěsty Kristovy je očekávání Ježíšova brzkého návratu. Protože Ježíš může přijít v kteroukoliv chvíli, jeho nevěsta má žít v trvalém radostném očekávání jeho brzkého návratu.